Jana Brožková

Nástroj
hoboj

Členkou České filharmonie
od roku 2002

Účinkuje v souborech
Afflatus Quintet

Obrázek jana-brožková.jpg

„Mám ráda dirigenty, kteří respektují mé hudební cítění. Ti, kteří jsou schopni ze své představy trochu ustoupit a akceptovat, co nabízím.“

Vedoucí skupiny hobojů a renomované komorní hráčce pomohla při výběru nástroje v dětství tak trochu náhoda. „Snem mého tatínka, fagotisty, bylo založit dechový kvintet na hudební škole, kde učil. Nakonec už měl všechny nástroje, ale chyběl mu hoboj. Takže jsem v osmi letech – poté, co jsem od čtyř let hrála na klavír – začala s hobojem. Za několik let se u nás doma rozhodlo, že půjdu na konzervatoř do Prahy,“ vzpomíná Jana Brožková. Na Pražské konzervatoři studovala u Františka Xavera Thuriho, na AMU pak u profesora Jiřího Mihule. Již během studií na konzervatoři na sebe upozornila první cenou v mezinárodní soutěži Concertino Praga (1983), což pro ni znamenalo otevření cesty k zahraničním soutěžím. „Za minulého režimu totiž nebylo možné jen tak se přihlásit na zahraniční soutěž. Ale díky Concertinu Praga jsem mohla, a tak jsem se dostala na soutěž Europäischen Musikpreis do Curychu, což byl pro mě zlomový okamžik,“ přiznává hobojistka, která zde v roce 1989 získala titul absolutního vítěze a zvláštní cenu. Úspěchy dále pokračovaly na soutěži Pražského jara v roce 1991 (3. cena) a její soutěžní dráhu uzavírá 1. cena na světové IDRS Gillet Competition 1997 Evanston v USA.

Tou dobou už vystupovala jako renomovaná sólistka v Česku i v zahraničí a věnovala se komorní hře v souborech In modo camerale a Afflatus Quintet, který získal prestižní 1. cenu v respektované soutěži ARD Mnichov v roce 1997. Její aktivity zahrnují také pedagogickou činnost – hobojovou hru vyučuje na hudební fakultě AMU v Praze a na kurzech Českého spolku dvouplátkových nástrojů – a bývá zvána do porot mezinárodních soutěží (ARD Mnichov, Concertino Praga). Stále se intenzivně věnuje komorní hře a často vystupuje jako sólistka na domácích i zahraničních pódiích. Před nástupem do České filharmonie působila roku 1987 patnáct let jako sólohobojistka Symfonického orchestru Českého rozhlasu a její nahrávky hobojových koncertů a dalších skladeb pro hoboj jsou cenným materiálem rozhlasového archivu.

Z orchestrálního repertoáru je jí nejbližší ten barokní a klasicistní. Když však zrovna nemá hoboj v ruce, ráda vaří a chalupaří – v současné době opravuje domek na Vysočině, odkud pochází. „A jsem typický Kozoroh, který má rád pořádek,“ dodává se smíchem.

Připojte se k více než 20 tisícům odběratelů

Získejte každé dva týdny nejnovější zprávy z České filharmonie, exkluzivní obsah z magazínu a novinky z Rudolfina.