Fotografie ilustrujicí stránku  Hamburk Česká filharmonie

Česká filharmonie • Hamburk


Česká filharmonie

Klavírní umění talentované Yuji Wang si budou moci vychutnat návštěvníci v pořadí druhého vystoupení České filharmonie v Labské filharmonii. Na pódiu hamburského architektonického klenotu zazní skladby Kabeláče, Stravinského a Dvořáka.

Program

Miloslav Kabeláč
Mysterium času. Passacaglia pro velký orchestr op. 31

Igor Stravinskij
Koncert pro klavír a dechové nástroje

— Přestávka —

Antonín Dvořák
Symfonie č. 8 G dur op. 88 „Anglická“

Účinkující

Yuja Wang klavír

Semjon Byčkov dirigent

Česká filharmonie

Fotografie ilustrujicí událost Česká filharmonie Hamburk

Hamburk — Elbphilharmonie

11. 3. 2022  pátek 20.00
Nelze objednat online

Účinkující

Yuja Wang  klavír
Yuja Wang

Yuja Wang se díky jedinečné kombinaci technického mistrovství, pronikavého hudebního vhledu a hluboké procítěnosti zařadila mezi výkvět světových výkonných umělců.

V sezoně 2017/18 čekají pianistku recitály, koncerty a rozsáhlá turné s předními světovými soubory a dirigenty. Léto roku 2017 zahájila na turné s Londýnským symfonickým orchestrem za řízení Michaela Tilsona Thomase, na programu byl Brahmsův Klavírní koncert č. 2. Následovalo provedení Brahmsova prvního koncertu na festivalu v Ravinii, Chicagský symfonický orchestr dirigoval Lionel Bringuier. Dále ji pak v průběhu sezony čekaly koncerty s Mnichovskou filharmonií pod taktovkou Valerije Gergijeva, řada vystoupení na festivalu ve Verbier a turné po třech německých městech s Petrohradskou filharmonií.

Se dvěma z nejlepších komorních orchestrů na světě – Mahlerovým komorním orchestrem a Evropským komorním orchestrem – se Yuja Wang vydává na turné, kde bude hrát na klavír i dirigovat. Vedle toho spojí síly s Newyorskou filharmonií a Jaapem van Zwedenem (v této sestavě se vydávají na turné poprvé) a s Yannickem Nézet-Séguinem, který naopak diriguje Rotterdamskou filharmonii naposledy. Další pozoruhodné koncerty odehraje v Hongkongu, Miami, Washingtonu, Praze, Tel Avivu a Berlíně.

V zimě roku 2017 se pak Yuja vydává na evropské komorní turné se svým pravidelným spolupracovníkem, houslistou Leonidasem Kavakosem. Na jaře roku následujícího ji čeká rozsáhlé recitálové turné po špičkových koncertních síních Evropy a Ameriky se zastávkami v New Yorku, San Francisku, Římě, Vídni, Berlíně, Paříži i jinde.

Yuja Wang se narodila v Pekingu a hře na klavír se začala učit v šesti letech. Značného pokroku pak dosáhla na Pekingské ústřední hudební konzervatoři. V roce 1999 se přestěhovala do Kanady za účelem účasti na letním programu Morningside Music organizovaném Mount Royal College v Calgary a následně byla přijata na Mount Royal Conservatory jako vůbec nejmladší žačka v dějinách této instituce. Její mimořádné nadání se dočkalo značného uznání v roce 2001, kdy ji společnost Steinway jmenovala svou umělkyní. V následujícím roce jí bylo nabídnuto studium na prestižním Curtis Institute of Music ve Filadelfii, kde se stala žačkou Garyho Graffmana.

Když v roce 2008 Yuja studium na Curtisově institutu zakončila, měla do své profesionální kariéry dobře našlápnuto, neboť její debut s orchestrem National Arts Center v Ottawě o tři roky dříve byl vskutku velkolepý. Mezinárodní pozornost na sebe poprvé upoutala v březnu roku 2007, kdy na poslední chvíli zaskočila za Marthu Argerich, a s Bostonským symfonickým orchestrem provedla Čajkovského Klavírní koncert č. 1. Během několika málo sezon pak již hrála pod taktovkami dirigentů nejvyššího kalibru. V uplynulém desetiletí spolupracovala s maestry, jako jsou Claudio Abbado, Daniel Barenboim, Gustavo Dudamel, Valerij Gergijev, Michael Tilson Thomas, Antonio Pappano, Charles Dutoit a Zubin Mehta.

V lednu 2009 podepsala Yuja Wang výhradní smlouvu s nahrávací společností Deutsche Grammophon. Její debutové album Sonatas & Etudes jí vysloužilo ocenění „Mladý umělec roku 2009“ od britského časopisu Gramophone. Snímek Rachmaninovova Klavírního koncertu č. 2 a Paganiniho Rapsodie s Mahlerovým komorním orchestrem za řízení Claudia Abbada byl nominován na cenu Grammy® v kategorii nejlepší klasická instrumentální sólová nahrávka.

Semjon Byčkov  dirigent
Semjon Byčkov

„Bylo to svědectví nejen o Mahlerovi, ale také o panu Byčkovovi a České filharmonii... byla to dojemná a inteligentní interpretace Vzkříšení, dramatická v úvodu a finále, milá a hravá ve středních větách a vznešená v Prasvětle...“

The New York Times

Působení Semjona Byčkova ve funkci šéfdirigenta a hudebního ředitele České filharmonie se započalo koncerty v Praze, Londýně, New Yorku a Washingtonu u příležitosti 100. výročí vzniku Československa v roce 2018. Po završení Projektu Čajkovskij v roce 2019 – kompletu 7 CD vydaného společností Decca Classics a řady mezinárodních rezidencí – se Byčkov s Českou filharmonie zaměřili na Mahlerova symfonická díla, jejichž provedení a nahrávání bude probíhat doma i v zahraničí.

V sezóně 2021/2022 bude Česká filharmonie na mezinárodním fóru prezentovat Mahlerovy symfonie č. 1, 2, 3, 4, 5 a 7, počínaje svým letním turné na festivalu v rakouském Grafeneggu. Říjnové abonentní koncerty 126. sezony pak zahájí Mahlerovou symfonií č. 9. Na jaře proběhne český festival ve vídeňském Musikvereinu, kde zazní Smetanova Má vlast (kterou Byčkov s Českou filharmonií nahrál během lockdownu) spolu s díly Miroslava Kabeláče, Antonína Dvořáka, Bohuslava Martinů a Leoše Janáčka, po němž bude následovat rozsáhlé evropské turné zahrnující koncerty v Berlínské filharmonii, Labské filharmonii v Hamburku a dva koncerty v Barbican Centre v Londýně.

Byčkov si získal renomé interpretacemi skladeb kmenového repertoáru, ale úzce spolupracuje i s řadou výjimečných soudobých skladatelů včetně Luciana Beria, Henriho Dutilleuxe a Maurizia Kagela. V posledních letech navázal spolupráci rovněž s Reném Staarem, Thomasem Larcherem, Richardem Dubignonem, Detlevem Glanertem a Julianem Andersonem. Premiéry jejich skladeb provedl v čele Vídeňské filharmonie, Newyorské filharmonie, Královského orchestru Concertgebow a Symfonického orchestru BBC v rámci BBC Proms. K vrcholům nové sezony patří německá premiéra Larcherova klavírního koncertu zkomponovaného pro Kirilla Gersteina v Berlíně, česká premiéra Mari Bryce Dessnera a světová premiéra Andersonových Pražských panoramat. Tato tři díla budou rovněž uvedena v Praze; patří ke čtrnácti novým skladbám na objednávku Semjona Byčkova iniciovanou na začátku jeho působení v České filharmonii.

Tak jako Česká filharmonie je i Semjon Byčkov je pevně spjat s kulturou východoevropskou i západoevropskou. Narodil se v roce 1952 v Leningradu, v roce 1975 emigroval do Spojených států amerických a od poloviny osmdesátých let žije v Evropě. Od pěti let se Byčkovovi dostávalo mimořádného hudebního vzdělání. Nejprve se učil hrát na klavír, později byl vybrán ke studiu na Glinkově škole sborového zpěvu a ve třinácti letech absolvoval první lekce dirigování. V 17 letech byl přijat na Leningradskou konzervatoř, kde studoval u legendárního pedagoga Ilji Musina. Tři roky nato zvítězil v Rachmaninově dirigentské soutěži. Protože mu byla odepřena cena spočívající v dirigování Leningradské filharmonie, Byčkov ze Sovětského svazu odešel.

Než se v roce 1989 Byčkov vrátil do Petrohradu jako hlavní hostující dirigent Petrohradské filharmonie, získal věhlas ve Spojených státech jako hudební ředitel Grand Rapids Michigan Symphony Orchestra a Filharmonie Buffalo. Jeho mezinárodní kariéra začala ve Francii, kde debutoval v Lyonské opeře a na festivalu v Aix-en-Provence, a kulminovala poté, co se jako dirigent osvědčil při záskocích u Newyorské a Berlínské filharmonie a Royal Concertgebouw Orchestra. V roce 1989 byl jmenován hudebním ředitelem Orchestre de Paris, v roce 1997 se stal šéfdirigentem Symfonického orchestru Západoněmeckého rozhlasu v Kolíně nad Rýnem a následujícího roku šéfdirigentem Dresden Semperoper.

Byčkov má široký koncertní i operní repertoár. Diriguje na všech celosvětově významných operních scénách – v La Scale, Pařížské národní opeře, drážďanské Semperově opeře, Vídeňské státní opeře, Metropolitní opeře v New Yorku, londýnské Královské opeře v Covent Garden a madridském Teatro Real. Jakožto hlavní hostující dirigent festivalu Maggio Musicale Fiorentino si vydobyl uznání svým pojetím Janáčkovy Její pastorkyně, Schubertova Fierrabrase, Pucciniho Bohémy, Šostakovičovy Lady Macbeth Mcenského újezdu a Musorgského Borise Godunova; všechna tato představení obdržela prestižní italskou cenu Premio Abbiati. K novým vídeňským inscenacím s Byčkovovou účastí patří Straussův Růžový kavalír a Daphne, Wagnerův Lohengrin a Parsifal a Musorgského Chovanština. V Londýně Byčkov debutoval novým provedením Straussovy Elektry a v Královské opeře dirigoval rovněž nové inscenace Mozartovy opery Così fan tutte, Straussových Žen beze stínu a Wagnerova Tannhäusera. Nedávno na festivalu v rakouském Bayreuthu řídil Wagnerova Parsifala a ve Vídeňské státní opeře Straussovu Elektru.

Díky tomu, že v sobě Byčkov spojuje vrozenou muzikálnost s precizností vštípenou ruskou hudební školou, se jeho koncertní vystoupení vždy těší velké pozornosti. V Británii kromě pravidelného vystupování s Londýnským symfonickým orchestrem zastává také čestné funkce u Symfonického orchestru BBC, s nímž každoročně vystupuje v cyklu BBC Proms, a na Královské hudební akademii, což v obou případech dokládá hloubku vzájemného vztahu. V Evropě Byčkov často vystupuje na turné s Královským orchestrem Concertgebouw a Mnichovskou filharmonií. Každoročně hostuje také u Vídeňské filharmonie, Berlínské filharmonie, lipského Gewandhausorchestru, Orchestre National de France a orchestru Accademia Nazionale di Santa Cecilia. V USA koncertuje s Newyorskou filharmonií, Chicagským symfonickým orchestrem, Losangeleským symfonickým orchestrem, Filadelfským orchestrem a Clevelandským orchestrem. V letošní sezóně má kromě celé řady koncertů s Českou filharmonií na programu další hostování s Mahlerovými symfoniemi s Orchestre de Paris, lipským Gewandhausem, Berlínskou filharmonií, Filharmonií Oslo a Losangeleskou filharmonií a se Straussovou Elektrou v Pařížské národní opeře.

Byčkov spolupracoval na rozsáhlých nahrávacích projektech pro společnost Philips s Berlínskou filharmonií, Symfonickým orchestrem Bavorského rozhlasu, orchestrem Concertgebouw, orchestrem Philharmonia, Londýnskou filharmonií a Orchestrem de Paris. V rámci třináctileté spolupráce se Symfonickým orchestrem Západoněmeckého rozhlasu v Kolíně nad Rýnem (1997–2010) pořídil řadu nahrávek děl Richarda Strausse (Elektra, Daphne, Život hrdiny, Metamorfózy, Alpská symfonie, Enšpíglova šibalství), Gustava Mahlera (Symfonie č. 3, Píseň o zemi), Dmitrije Šostakoviče (symfonie č. 4, 7, 8, 10, 11), Sergeje Rachmaninova (Zvony, Symfonické tance, Symfonie č. 2), Giuseppe Verdiho (Requiem), kompletního cyklu Brahmsových symfonií a skladeb Detleva Glanerta a Yorka Höllera. Byčkovova nahrávka Čajkovského Evžena Oněgina se stala doporučeným titulem v pořadu „Building a Library“ stanice BBC Radio 3 (2020), jeho provedení Wagnerova Lohengrina bylo v anketě časopisu BBC Music Magazine vyhlášeno Nahrávkou roku 2010 a jeho verze Schmidtovy Symfonie č. 2 s Vídeňskou filharmonií se stala v témže časopise Nahrávkou měsíce.

V roce 2015 získal Semjon Byčkov v mezinárodní soutěži International Opera Awards titul Dirigent roku.

Tak copak vás zajímá?
Zavřít
Pomozte nám zlepšit web ČF

Řekněte nám, jak jste s webem spokojeni. Vaše hodnocení nás posune dál.

Rozehrajte s námi další koncert

Podpořte nás
Zavřít
Tak copak vás zajímá?