Fotografie ilustrujicí stránku  Smetana: Má vlast Koncert pro svobodu a demokracii

Koncert pro svobodu a demokracii • Smetana: Má vlast


Česká filharmonie

Česká filharmonie ve spolupráci s Pražským jarem pořádá 17. listopadu Koncert pro svobodu a demokracii. První český orchestr pod taktovkou šéfdirigenta Semjona Byčkova přednese Smetanovu Mou vlast. Koncert se uskuteční za přísných hygienických opatření a bez diváků v sále. Přímý přenos nabízí ČT art, živý stream poběží také na našem Facebooku.

Délka programu 1 hod 25 min

Program

Bedřich Smetana
Má vlast, cyklus symfonických básní

Účinkující

Semjon Byčkov dirigent

Česká filharmonie

Fotografie ilustrujicí událost Koncert pro svobodu a demokracii Smetana: Má vlast

Rudolfinum — Dvořákova síň

17. 11. 2020  úterý 20.15
Nelze objednat online

Koncert se uskuteční bez účasti veřejnosti. V úterý 17. listopadu bude od 20.15 živě přenášen na ČT art a streamován na facebookové stránce České filharmonie a dalších partnerů.

Koncert se uskuteční bez účasti veřejnosti. V úterý 17. listopadu bude od 20.15 živě přenášen na ČT art a streamován na facebookové stránce České filharmonie a dalších partnerů.

Provedení Mé vlasti 17. listopadu uctí Den boje za svobodu a demokracie, ale také připomene legendární provedení Smetanova cyklu symfonických Má vlast básní Rafaelem Kubelíkem v roce 1990 na Pražském jaru a na Staroměstském náměstí u příležitosti prvních svobodných voleb po sametové revoluci. "Několik let jsme přemýšleli o mimořádném koncertu, který by ozdobil naši koncertní sezonu a zároveň připomněl důležité historické datum spojené s dějinami naší země. V úvahu připadal svátek sv. Václava, Den vzniku samostatného československého státu nebo Den boje za svobodu a demokracii. Nakonec jsme se rozhodli pro 17. listopad, který je svátkem bytostně spojeným s historií orchestru," vysvětluje generální ředitel České filharmonie David Mareček a připomíná aktivní účast filharmoniků v čele s šéfdirigentem Václavem Neumannem na událostech roku 1989.

Provést původní program – Šostakovičovu Sedmou symfonii a Kabeláčovo Mystérium času – se ukázalo z důvodu velkého obsazení orchestru při dodržení platných proticovidových nařízení jako nemožné. Rozhodnutí tedy padlo na ikonickou skladbu Má vlast Bedřicha Smetany, kterou chce Česká filharmonie nejen oslavit svobodu a demokracii, ale zároveň i povzbudit v dnešní nelehké době. "Tradiční spolupráce Pražského jara s Českou filharmonií nyní navazuje na letošní společné květnové festivalové projekty realizované navzdory překážkám. Díky nadcházejícímu mimořádnému koncertu v den dvou zásadních výročí našich novodobých dějin tak nebude v bilanci Pražského jara roku 2020 chybět ani Má vlast, a to v původně plánovaném provedení České filharmonie a Semjona Byčkova. Z toho mám opravdovou radost!" říká ředitel Mezinárodního hudebního festivalu Pražské Jaro Roman Bělor.

"Připomínat si sametovou revoluci provedením Mé vlasti a nevzpomenout při tom muže, který zasvětil svůj život nejen Smetanovu dílu, ale i rodné zemi a české hudbě, je nemyslitelné. Rafael Kubelík stál jako šéfdirigent v čele České filharmonie mezi lety 1941 a 1948, kdy svou vlast opustil na protest proti změně režimu. ‚Žil jsem v jedné formě bestiální tyranie, v nacismu… Již z principu jsem odmítl žít v nějaké její další podobě.‘ O 42 let později, když v zemi proběhla sametová revoluce a první svobodné volby, se Kubelík vrátil do vlasti a k milované České filharmonii, aby dirigoval Mou vlast na festivalu Pražské jaro, u jehož zrodu stál jako dirigent prvního zahajovacího koncertu v roce 1946," říká šéfdirigent a umělecký ředitel České filharmonie Semjon Byčkov. "Nikdy nezapomenu na to, když jsem sledoval nahrávku tohoto koncertu, byl to jeden z nejsilnějších zážitků v mém životě. Kubelíkovo spojení s hudbou, její spojení s českým národem a spojení publika s hudbou i jejími interprety dalo vzniknout souznění, které lze zažít jen zřídka," zdůrazňuje Byčkov a uzavírá: „Provedením Mé vlasti 17. listopadu vzdáváme poctu sametové revoluci, národu, který si váží své svobody, a Rafaelu Kubelíkovi, jehož život je věčným symbolem humanismu."

V průběhu zkoušek a koncertu budou platit přísná hygienická opatření. Celý orchestr bude otestován. Pódium bude rozšířeno, aby každý filharmonik mohl hrát ze svého pultu. Smyčcové skupiny budou od dechových odděleny plexisklovými paravány. K dispozici bude větší množství šaten pro účinkující. Přímý přenos koncertu umožní vyspělá digitální technologie včetně dálkově ovládaných robotických kamer instalovaných ve Dvořákově síni Rudolfina. Záznam koncertu odvysílá francouzská televize Mezzo v roce 2021.

Účinkující

Semjon Byčkov  dirigent
Semjon Byčkov

„Bylo to svědectví nejen o Mahlerovi, ale také o panu Byčkovovi a České filharmonii... byla to dojemná a inteligentní interpretace Vzkříšení, dramatická v úvodu a finále, milá a hravá ve středních větách a vznešená v Prasvětle...“

The New York Times

Působení Semjona Byčkova ve funkci šéfdirigenta a hudebního ředitele České filharmonie se započalo koncerty v Praze, Londýně, New Yorku a Washingtonu u příležitosti 100. výročí vzniku Československa v roce 2018. Po završení Projektu Čajkovskij v roce 2019 – kompletu 7 CD vydaného společností Decca Classics a řady mezinárodních rezidencí – se Byčkov s Českou filharmonie zaměřili na Mahlerova symfonická díla, jejichž provedení a nahrávání bude probíhat doma i v zahraničí.

V sezóně 2021/2022 bude Česká filharmonie na mezinárodním fóru prezentovat Mahlerovy symfonie č. 1, 2, 3, 4, 5 a 7, počínaje svým letním turné na festivalu v rakouském Grafeneggu. Říjnové abonentní koncerty 126. sezony pak zahájí Mahlerovou symfonií č. 9. Na jaře proběhne český festival ve vídeňském Musikvereinu, kde zazní Smetanova Má vlast (kterou Byčkov s Českou filharmonií nahrál během lockdownu) spolu s díly Miroslava Kabeláče, Antonína Dvořáka, Bohuslava Martinů a Leoše Janáčka, po němž bude následovat rozsáhlé evropské turné zahrnující koncerty v Berlínské filharmonii, Labské filharmonii v Hamburku a dva koncerty v Barbican Centre v Londýně.

Byčkov si získal renomé interpretacemi skladeb kmenového repertoáru, ale úzce spolupracuje i s řadou výjimečných soudobých skladatelů včetně Luciana Beria, Henriho Dutilleuxe a Maurizia Kagela. V posledních letech navázal spolupráci rovněž s Reném Staarem, Thomasem Larcherem, Richardem Dubignonem, Detlevem Glanertem a Julianem Andersonem. Premiéry jejich skladeb provedl v čele Vídeňské filharmonie, Newyorské filharmonie, Královského orchestru Concertgebow a Symfonického orchestru BBC v rámci BBC Proms. K vrcholům nové sezony patří německá premiéra Larcherova klavírního koncertu zkomponovaného pro Kirilla Gersteina v Berlíně, česká premiéra Mari Bryce Dessnera a světová premiéra Andersonových Pražských panoramat. Tato tři díla budou rovněž uvedena v Praze; patří ke čtrnácti novým skladbám na objednávku Semjona Byčkova iniciovanou na začátku jeho působení v České filharmonii.

Tak jako Česká filharmonie je i Semjon Byčkov je pevně spjat s kulturou východoevropskou i západoevropskou. Narodil se v roce 1952 v Leningradu, v roce 1975 emigroval do Spojených států amerických a od poloviny osmdesátých let žije v Evropě. Od pěti let se Byčkovovi dostávalo mimořádného hudebního vzdělání. Nejprve se učil hrát na klavír, později byl vybrán ke studiu na Glinkově škole sborového zpěvu a ve třinácti letech absolvoval první lekce dirigování. V 17 letech byl přijat na Leningradskou konzervatoř, kde studoval u legendárního pedagoga Ilji Musina. Tři roky nato zvítězil v Rachmaninově dirigentské soutěži. Protože mu byla odepřena cena spočívající v dirigování Leningradské filharmonie, Byčkov ze Sovětského svazu odešel.

Než se v roce 1989 Byčkov vrátil do Petrohradu jako hlavní hostující dirigent Petrohradské filharmonie, získal věhlas ve Spojených státech jako hudební ředitel Grand Rapids Michigan Symphony Orchestra a Filharmonie Buffalo. Jeho mezinárodní kariéra začala ve Francii, kde debutoval v Lyonské opeře a na festivalu v Aix-en-Provence, a kulminovala poté, co se jako dirigent osvědčil při záskocích u Newyorské a Berlínské filharmonie a Royal Concertgebouw Orchestra. V roce 1989 byl jmenován hudebním ředitelem Orchestre de Paris, v roce 1997 se stal šéfdirigentem Symfonického orchestru Západoněmeckého rozhlasu v Kolíně nad Rýnem a následujícího roku šéfdirigentem Dresden Semperoper.

Byčkov má široký koncertní i operní repertoár. Diriguje na všech celosvětově významných operních scénách – v La Scale, Pařížské národní opeře, drážďanské Semperově opeře, Vídeňské státní opeře, Metropolitní opeře v New Yorku, londýnské Královské opeře v Covent Garden a madridském Teatro Real. Jakožto hlavní hostující dirigent festivalu Maggio Musicale Fiorentino si vydobyl uznání svým pojetím Janáčkovy Její pastorkyně, Schubertova Fierrabrase, Pucciniho Bohémy, Šostakovičovy Lady Macbeth Mcenského újezdu a Musorgského Borise Godunova; všechna tato představení obdržela prestižní italskou cenu Premio Abbiati. K novým vídeňským inscenacím s Byčkovovou účastí patří Straussův Růžový kavalír a Daphne, Wagnerův Lohengrin a Parsifal a Musorgského Chovanština. V Londýně Byčkov debutoval novým provedením Straussovy Elektry a v Královské opeře dirigoval rovněž nové inscenace Mozartovy opery Così fan tutte, Straussových Žen beze stínu a Wagnerova Tannhäusera. Nedávno na festivalu v rakouském Bayreuthu řídil Wagnerova Parsifala a ve Vídeňské státní opeře Straussovu Elektru.

Díky tomu, že v sobě Byčkov spojuje vrozenou muzikálnost s precizností vštípenou ruskou hudební školou, se jeho koncertní vystoupení vždy těší velké pozornosti. V Británii kromě pravidelného vystupování s Londýnským symfonickým orchestrem zastává také čestné funkce u Symfonického orchestru BBC, s nímž každoročně vystupuje v cyklu BBC Proms, a na Královské hudební akademii, což v obou případech dokládá hloubku vzájemného vztahu. V Evropě Byčkov často vystupuje na turné s Královským orchestrem Concertgebouw a Mnichovskou filharmonií. Každoročně hostuje také u Vídeňské filharmonie, Berlínské filharmonie, lipského Gewandhausorchestru, Orchestre National de France a orchestru Accademia Nazionale di Santa Cecilia. V USA koncertuje s Newyorskou filharmonií, Chicagským symfonickým orchestrem, Losangeleským symfonickým orchestrem, Filadelfským orchestrem a Clevelandským orchestrem. V letošní sezóně má kromě celé řady koncertů s Českou filharmonií na programu další hostování s Mahlerovými symfoniemi s Orchestre de Paris, lipským Gewandhausem, Berlínskou filharmonií, Filharmonií Oslo a Losangeleskou filharmonií a se Straussovou Elektrou v Pařížské národní opeře.

Byčkov spolupracoval na rozsáhlých nahrávacích projektech pro společnost Philips s Berlínskou filharmonií, Symfonickým orchestrem Bavorského rozhlasu, orchestrem Concertgebouw, orchestrem Philharmonia, Londýnskou filharmonií a Orchestrem de Paris. V rámci třináctileté spolupráce se Symfonickým orchestrem Západoněmeckého rozhlasu v Kolíně nad Rýnem (1997–2010) pořídil řadu nahrávek děl Richarda Strausse (Elektra, Daphne, Život hrdiny, Metamorfózy, Alpská symfonie, Enšpíglova šibalství), Gustava Mahlera (Symfonie č. 3, Píseň o zemi), Dmitrije Šostakoviče (symfonie č. 4, 7, 8, 10, 11), Sergeje Rachmaninova (Zvony, Symfonické tance, Symfonie č. 2), Giuseppe Verdiho (Requiem), kompletního cyklu Brahmsových symfonií a skladeb Detleva Glanerta a Yorka Höllera. Byčkovova nahrávka Čajkovského Evžena Oněgina se stala doporučeným titulem v pořadu „Building a Library“ stanice BBC Radio 3 (2020), jeho provedení Wagnerova Lohengrina bylo v anketě časopisu BBC Music Magazine vyhlášeno Nahrávkou roku 2010 a jeho verze Schmidtovy Symfonie č. 2 s Vídeňskou filharmonií se stala v témže časopise Nahrávkou měsíce.

V roce 2015 získal Semjon Byčkov v mezinárodní soutěži International Opera Awards titul Dirigent roku.

Tak copak vás zajímá?
Zavřít

Rozehrajte s námi další koncert

Podpořte nás
Zavřít
Tak copak vás zajímá?