Fotografie ilustrujicí stránku  Jana Boušková Česká filharmonie

Česká filharmonie • Jana Boušková


Česká filharmonie

Na výlet do Španělska hýřícího barvami, zvuky a vůněmi nás vezme španělský dirigent stojící v čele orchestru BBC Philharmonic, Juanjo Mena. Zahájí ho Fantastické tance, nejznámější dílo Joaquína Turiny z roku 1919.

Koncert z řady B
Délka programu 1 hod 35 min

Program

Joaquín Turina
Danzas fantásticas, op. 22 (17')

Joaquín Rodrigo
Concierto de Aranjuez (verze pro harfu) (21')
–––
Claude Debussy
Iberia, druhá část z cyklu Obrazy (20')

Maurice Ravel
Bolero (13')

Účinkující

Jana Boušková harfa

Juanjo Mena dirigent

Fotografie ilustrujicí událost Česká filharmonie Jana Boušková

Rudolfinum — Dvořákova síň

10. 3. 2021  středa 10.00
Generální zkouška
Zrušeno
10. 3. 2021  středa 19.30
Zrušeno
11. 3. 2021  čtvrtek 19.30
Zrušeno
12. 3. 2021  pátek 19.30
Zrušeno
Cena od 290 do 1400 Kč

Zákaznický servis České filharmonie

Tel.: +420 227 059 227

E-mail: info@ceskafilharmonie.cz

Zákaznický servis je pro vás k dispozici v pracovní dny od 9.00 do 18.00 hod. (v červenci a srpnu do 15.00 hod.).

Zákaznický servis České filharmonie

Tel.: +420 227 059 227

E-mail: info@ceskafilharmonie.cz

Zákaznický servis je pro vás k dispozici v pracovní dny od 9.00 do 18.00 hod. (v červenci a srpnu do 15.00 hod.).

Na výlet do Španělska hýřícího barvami, zvuky a vůněmi nás vezme španělský dirigent stojící v čele orchestru BBC Philharmonic, Juanjo Mena. Zahájí ho Fantastické tance, nejznámější dílo Joaquína Turiny z roku 1919. Přestože jsou původně zkomponovány pro sólový klavír, proslavila je až jejich orchestrální verze.

Rodrigův Aranjuezský koncert nás přenese do zahrad královského paláce v Aranjuezu, který postavil v šestnáctém století král Philip II. Rodrigovi se dokonale podařilo napodobit hudbou zvuky přírody. První větu popisuje jako „plnou rytmu a energie“, druhá věta je dialogem mezi harfou a sólisty z orchestru na hoboj, fagot, anglický a lesní roh. Třetí část je imitací dvorního tance. Premiéry se uskutečnily v roce 1940 v Barceloně i Madridu se sólovou kytarou a teprve roku 1974 Rodrigo skladbu přepsal na žádost Nicanora Zabalety pro harfu. Slavné verze Aranjuezského koncertu natočili také flamenkový kytarista Paco de Lucía a jazzový trumpetista Miles Davis, který se inspiroval pomalou větou.

Uličkami a cestami Španělska, nočními vůněmi i svátečním ránem projdeme s Debussyho symfonickým obrazem Iberia a večer uzavře jedna z nejznámějších skladeb vůbec, Ravelovo Bolero. Přitom nechybělo mnoho a tento klasický „hit“ vůbec nespatřil světlo světa. Ravel chtěl na žádost Idy Rubinstein původně jen instrumentovat Albénizovu skladbu Iberia, jenže k ní dlouho nemohl získat práva. Když se to konečně podařilo, měl už Ravel jiný plán: „Napsat téma, trvající zhruba minutu, a osmnáct minut ho opakovat.“

Účinkující

Jana Boušková  harfa
Jana Boušková

Jana Boušková absolvovala konzervatoř v Praze, Ostravskou univerzitu ve třídě Libuše Váchalové a ve studiu pokračovala na Indiana University u Susann McDonald. Je zatím jedinou harfistkou České republiky, která vyhrála světově nejuznávanější harfovou soutěž. Toto vítězství si přivezla v roce 1992 ze Spojených států amerických a ve stejném roce získala i druhou cenu v Izraeli na jiné světové soutěži s velkou historickou tradicí. Mezi další četná ocenění patří i vítězství v Concours International de Musique de Chambre v Paříži a v Torneo Internazionale di Musica v Itálii. Jako vůbec první klasická hudebnice získala cenu „Lady Pro“ určenou první desítce nejvýznamnějších českých ženských osobností.

Jana Boušková vystupuje pravidelně sólově i v komorních sestavách na významných domácích i světových koncertních pódiích jako jsou například Alice Tully Hall v newyorském Lincolnově Centru, Théâtre du Châtelet v Paříži, vídeňský Musikverein, na festivalu Pražské jaro a na Berliner Festtage. Jako sólistka českých i zahraničních orchestrů vystoupila v Carnegie Hall v New Yorku, v Berlínské a Kolínské filharmonii, v Suntory Hall v Tokiu, v lipském Gewandhausu, chicagském Symphony Center, amsterdamském Concertgebouw, pražském Rudolfinu a mnohých dalších slavných sálech.

Mimo sólové činnosti se věnuje pedagogické dráze – současně vyučuje na Královské konzervatoři v Bruselu a je docentkou na Hudební fakultě Akademie múzických umění v Praze. Od roku 2005 je sóloharfistkou České filharmonie. Jana Boušková je pravidelně zvána k účinkování na světových harfových kongresech a sympoziích, stejně tak i jako pedagog k vedení řady mistrovských kurzů po celém světě. Je zvána též k pedagogické činnosti na prestižních školách včetně Indiana University ve Spojených státech amerických nebo Haute Ecole de Musique v Ženevě.

Široký repertoár Jany Bouškové obsahuje díla všech období, mnoho současných českých i zahraničních autorů zkomponovalo skladby přímo pro ni. Nahrála přes dvě desítky kompaktních disků pro domácí i zahraniční firmy, natáčí pro rozhlasové a televizní společnosti. Hraje na nástroj americké firmy Lyon & Healy a je rovněž oficiální tváří této společnosti.

Juanjo Mena  dirigent

Skladby

Joaquín Turina
Danzas fantásticas, op. 22
Joaquín Rodrigo
Concierto de Aranjuez
Claude Debussy
Iberia, druhá část z cyklu Obrazy
Maurice Ravel
Bolero

Exotická barevnost, nezvyklá harmonie a ohnivá rytmika hudby Pyrenejského poloostrova okouzlovala francouzské tvůrce také následujících generací, zvláště ty ovlivněné uměleckým světem impresionismu. Stopy iberských inspirací nalezneme mimo jiné v takových významných dílech, jako byly orchestrální triptych Images a klavírní cyklus Estampes Clauda Debussyho či orchestrální skladby Maurice Ravela Španělská rapsodie a Bolero, které je též na programu dnešního koncertu.

Ke kompozici díla vycházejícího z rytmu španělského tance nasměrovala Ravela, který sám byl po matce Bask, tanečnice Ida Rubinstein, která si u něj v roce 1928 objednala pro svou baletní společnost orchestraci šesti kusů z cyklu klavírních skladeb Iberia španělského impresionisty Isaaca Albénize. V průběhu práce se Ravel dozvěděl, že orchestrální verze již existuje a autorská práva neumožňují vznik jiných aranží. Autor této úpravy, španělský dirigent Enrique Fernández Arbós, sice nadšeně udělil Ravelovi souhlas s instrumentováním, Ravel se ale mezitím rozhodl zkomponovat pro Idu Rubinstein vlastní skladbu v rytmu španělského tance bolera.

Mimořádně úspěšná premiéra baletního představení v choreografii Bronislavy Nižinské se konala v pařížské opeře 22. listopadu 1928 a předznamenala nesmírnou popularitu, jíž se toto Ravelovo dílo dodnes těší. Skladba je založena na ostinátním rytmu malého bubnu. Nad tímto rytmem se střídají dvě melodie, které v nezměněné podobě prostupují celým dílem – jedna diatonická a rytmicky symetrická, druhá se synkopami a jazzově sníženými tóny. Zaznívají ovšem v obměňované instrumentaci a v neustále zesilované dynamice a postupně mohutnícím obsazení.

Tak copak vás zajímá?
Zavřít
Zavřít
Tak copak vás zajímá?