Legendární basista Ron Carter se může pochlubit nejen zápisem v Guinessově knize rekordů za počet nahraných desek, ale především nepomíjející láskou k hudbě a neuvěřitelnou muzikantskou kondicí. Jeho živá vystoupení jsou tak stále inspirativním zážitkem.
Grammy či soška Oscara se vyjímá na poličce celé řady výjimečných muzikantů, dostat se do Guinnessovy knihy rekordů, to už je však opravdová rarita. Ronovi Carterovi se to podařilo, aniž by to byl jeho cíl. Za svůj plodný život totiž nahrál basové linky na více než 2222 desek. Přitom se nejedná o hudebníka, který by život strávil mezi čtyřmi zdmi nahrávacího studia. Světová turné absolvoval mimo jiné po boku hvězd typu Milese Davise, Herbieho Hancocka, Waynea Shortera nebo Joea Hendersona.
Magisterské vzdělání na Manhattan School of Music v oboru hra na kontrabas mu zajistilo nejen ergonomickou nástrojovou techniku, ale i náhled do systémů výuky, které využívá dodnes. Hodiny s „Maestrem“ jsou mezi basisty dodnes legendární a kdo je zažil, nezapomíná. Zásadní kapitolou jeho kariéry bylo angažmá v druhém „velkém kvintetu“ Milese Davise po boku Tonyho Williamse, Herbieho Hancocka a Waynea Shortera v šedesátých letech. Právě v této kapele měnil jazzovou historii neortodoxním přístupem k rytmu, kráčejícímu basu i kapelové souhře. V této pro jazz nesmírně významné dekádě se etabloval jako vynikající spoluhráč, jehož beat vyhledávala celá řada kapelníků, ale také jako skladatel a postupně i kapelník. Ve všech zmíněných rolích se cítí komfortně dodnes, kdy v jednom roce dokáže objet svět s vlastními kapelami Foursight nebo The Golden Striker, nahrát třeba triovou desku s Gonzalem Rubalcabou, odučit desítky lekcí a završit to třeba společnými koncerty s akordeonistou Richardem Gallianem. Mister Carter, jak jej s respektem většina kolegů označuje, nadále rozdává radost a jak sám říká „hledá ty správné noty“. I přes stěží uvěřitelný počet nahrávek vynikne Carterova charismatická osobnost nejlépe na pódiu při živém vystoupení. Jeho hudba i fyzická a psychická kondice jsou totiž i v požehnaném věku 86 let obdivuhodné a inspirativní.
