Benjamin Clementine

Dlouho očekávaný pražský debut trubadúra z jiného světa v Rudolfinu.

Přestože Benjamin Clementine vyrůstal ve Velké Británii a kariéru odstartoval ve Francii, připomíná jeho cesta za úspěchem americký sen. V devatenácti letech opustil svůj britský domov a dva roky se protloukal životem v pařížských ulicích, kde se živil jako prodavač ve stánku s občerstvením. Jeho nebývalé hudební nadání však přece jen nezůstalo bez povšimnutí. Když poprvé živě vystoupil v hudebním pořadu BBC, zdálo se, jako by se objevil odnikud: zvláštní, podmanivá osobnost s uhrančivým barytonem, která sama u klavíru přednesla srdceryvnou píseň. Týden na to už se mohl pyšnit titulem nejsdílenějšího umělce na Spotify a záhy podepsal smlouvu s velkou nahrávací společností. Od té doby vydal řadu oceňovaných alb, vystupuje po celém světě, neustále se umělecky vyvíjí a uchvacuje publikum na svých koncertech, které často oplývají až mystickou intenzitou. Uznání se mu dostává i od odborné veřejnosti, ostatně v roce 2015 získal prestižní Mercury Prize.

V počáteční fázi kariéry ho hudební tisk charakterizoval přídomkem „Nina Simone v mužské podobě“. Clementine se tomuto přirovnání brání, nicméně je pochopitelné – hlas, autenticita a oduševnělost jeho projevu zkrátka tuto fenomenální americkou umělkyni připomínají. Ačkoli s ním mnozí měli poprvé tu čest jako se sólovým zpěvákem a klavíristou, velmi rychle vyplula na povrch Clementinova všestrannost a umělecká zvídavost a staly se charakteristickými znaky jeho kariéry. Na jeho albech i živých vystoupeních se proplétají prvky klasické hudby, šansonu i jazzu. Od jeho debutového alba At Least For Now až po vlastnoručně vydanou desku And I Have Been z roku 2022 kritika jeho tvorbu zahrnuje chválou. Právě naživo se však zvláštní síla jeho hudby projevuje nejpřirozeněji.

Z pařížských ulic na jeviště Rudolfina – je lákavé dívat se na Clementinův příběh jako na pohádku. Mnohem lepší je však pohodlně se usadit a nechat tohoto pozoruhodného umělce vyprávět svůj vlastní příběh.