Richard Novák je operní pěvec, skladatel a varhaník. Narodil se v Rozseči 2. 10. 1931. Po maturitě na gymnáziu v Telči se v roce 1949 rozhodl pro studium teologie v brněnském alumnátu. Ten byl o rok později komunisty zrušen a Novák byl přijat na konzervatoř v Brně do třídy prof. Jiřího Wootha. V roce 1961 získal 2. cenu na pěvecké soutěži v Toulouse (soutěž tehdy vyhrál José van Dame), o rok později se stal laureátem soutěže v holandském Hertogenbosch.
Od roku 1954 byl sólistou opery v Ostravě, od roku 1961 v Janáčkově divadle v Brně (kde zažil legendární éru šéfa opery Františka Jílka); v sezóně 1970/1971 hostoval v Grazu. Nastudoval přes 150 operních rolí. Mimo jiné kompletní operní dílo Bedřicha Smetany, operní tvorbu Bohuslava Martinů, Leoše Janáčka a Antonína Dvořáka, díla Verdiho, Mozartova, Rossiniho, Musorgského, Strausse a Rossiniho. Mnoho oper a nesčetně jednotlivých árií také nahrál. Hostoval v Teatro Colón v Buenos Aires (Věc Makropulos), na Salcburském festivalu (Z mrtvého domu pod taktovkou Claudia Abbada), v Paříži, Madridu či Benátkách (Příhody lišky Bystroušky).
Výjimečné místo zaujímá v jeho umělecké činnosti interpretace písňových cyklů: Schubertův Schwanengesang a Winterreise, Schumannův Liederkreis, Brahmsovy Vier ernste Gesänge, Romance z Magelony, Wolfovy Písně, Mahlerův Des Knaben Wunderhorn a Lieder eines fahrenden Gesellen. Z české hudby pak třeba Melancholické písně o lásce a Erotikon Vítězslava Nováka, Křičkovy Severní noci a samozřejmě Dvořákovy Biblické písně. Ty zpíval nesčetněkrát a mnohokrát se při nich doprovázel na varhany. Věnoval se – a věnuje se – také moderní české tvorbě. Interpretoval mnoho skladeb svého bratrance Jana Nováka (žáka Bohuslava Martinů), díla Josefa Berga, Aloise Piňose, Miloslava Ištvana, Zdeňka Pololáníka, Ilji Hurníka a Zbyňka Vostřáka.
V oratorních dílech účinkoval mj. s Českou, Slovenskou a Brněnskou filharmonií pod taktovkami Karla Ančerla, Václava Neumann, Wolfganga Sawallische, Zdeňka Košlera, Jiřího Bělohlávka, Libora Peška a Petra Altrichtera. Janáčkovu Glagolskou mši nahrál s Charlesem Mackerrasem pro Supraphon, pro firmu DECCA v nastudování Riccarda Chaillyho.
V roce 2001, když mu bylo 70 let, získal Cenu Thálie za celoživotní dílo. Rozhodnutí jistě správné. Ale vzhledem k tomu, že v následujících 15 letech účinkoval Richard Novák v dalších 300 operních představeních – k dnešnímu dni jich je celkem 3006! – a na více než 300 koncertech, to však naštěstí bylo rozhodnutí velmi předčasné.