Koncert se uskuteční bez účasti veřejnosti. V úterý 17. listopadu bude od 20.15 živě přenášen na ČT art a streamován na facebookové stránce České filharmonie a dalších partnerů.
1 / 6
Koncert pro svobodu a demokracii • Smetana: Má vlast
Česká filharmonie ve spolupráci s Pražským jarem pořádá 17. listopadu Koncert pro svobodu a demokracii. První český orchestr pod taktovkou šéfdirigenta Semjona Byčkova přednese Smetanovu Mou vlast. Koncert se uskuteční za přísných hygienických opatření a bez diváků v sále. Přímý přenos nabízí ČT art, živý stream poběží také na našem Facebooku.
Program
Bedřich Smetana
Má vlast, cyklus symfonických básní
Účinkující
Semjon Byčkov dirigent
Česká filharmonie
Provedení Mé vlasti 17. listopadu uctí Den boje za svobodu a demokracie, ale také připomene legendární provedení Smetanova cyklu symfonických Má vlast básní Rafaelem Kubelíkem v roce 1990 na Pražském jaru a na Staroměstském náměstí u příležitosti prvních svobodných voleb po sametové revoluci. "Několik let jsme přemýšleli o mimořádném koncertu, který by ozdobil naši koncertní sezonu a zároveň připomněl důležité historické datum spojené s dějinami naší země. V úvahu připadal svátek sv. Václava, Den vzniku samostatného československého státu nebo Den boje za svobodu a demokracii. Nakonec jsme se rozhodli pro 17. listopad, který je svátkem bytostně spojeným s historií orchestru," vysvětluje generální ředitel České filharmonie David Mareček a připomíná aktivní účast filharmoniků v čele s šéfdirigentem Václavem Neumannem na událostech roku 1989.
Provést původní program – Šostakovičovu Sedmou symfonii a Kabeláčovo Mystérium času – se ukázalo z důvodu velkého obsazení orchestru při dodržení platných proticovidových nařízení jako nemožné. Rozhodnutí tedy padlo na ikonickou skladbu Má vlast Bedřicha Smetany, kterou chce Česká filharmonie nejen oslavit svobodu a demokracii, ale zároveň i povzbudit v dnešní nelehké době. "Tradiční spolupráce Pražského jara s Českou filharmonií nyní navazuje na letošní společné květnové festivalové projekty realizované navzdory překážkám. Díky nadcházejícímu mimořádnému koncertu v den dvou zásadních výročí našich novodobých dějin tak nebude v bilanci Pražského jara roku 2020 chybět ani Má vlast, a to v původně plánovaném provedení České filharmonie a Semjona Byčkova. Z toho mám opravdovou radost!" říká ředitel Mezinárodního hudebního festivalu Pražské Jaro Roman Bělor.
"Připomínat si sametovou revoluci provedením Mé vlasti a nevzpomenout při tom muže, který zasvětil svůj život nejen Smetanovu dílu, ale i rodné zemi a české hudbě, je nemyslitelné. Rafael Kubelík stál jako šéfdirigent v čele České filharmonie mezi lety 1941 a 1948, kdy svou vlast opustil na protest proti změně režimu. ‚Žil jsem v jedné formě bestiální tyranie, v nacismu… Již z principu jsem odmítl žít v nějaké její další podobě.‘ O 42 let později, když v zemi proběhla sametová revoluce a první svobodné volby, se Kubelík vrátil do vlasti a k milované České filharmonii, aby dirigoval Mou vlast na festivalu Pražské jaro, u jehož zrodu stál jako dirigent prvního zahajovacího koncertu v roce 1946," říká šéfdirigent a umělecký ředitel České filharmonie Semjon Byčkov. "Nikdy nezapomenu na to, když jsem sledoval nahrávku tohoto koncertu, byl to jeden z nejsilnějších zážitků v mém životě. Kubelíkovo spojení s hudbou, její spojení s českým národem a spojení publika s hudbou i jejími interprety dalo vzniknout souznění, které lze zažít jen zřídka," zdůrazňuje Byčkov a uzavírá: „Provedením Mé vlasti 17. listopadu vzdáváme poctu sametové revoluci, národu, který si váží své svobody, a Rafaelu Kubelíkovi, jehož život je věčným symbolem humanismu."
V průběhu zkoušek a koncertu budou platit přísná hygienická opatření. Celý orchestr bude otestován. Pódium bude rozšířeno, aby každý filharmonik mohl hrát ze svého pultu. Smyčcové skupiny budou od dechových odděleny plexisklovými paravány. K dispozici bude větší množství šaten pro účinkující. Přímý přenos koncertu umožní vyspělá digitální technologie včetně dálkově ovládaných robotických kamer instalovaných ve Dvořákově síni Rudolfina. Záznam koncertu odvysílá francouzská televize Mezzo v roce 2021.
Účinkující
Semjon Byčkov dirigent
Semjon Byčkov slaví svou pátou sezonu ve funkci šéfdirigenta a hudebního ředitele České filharmonie a zároveň 70. narozeniny, které si připomene třemi pražskými koncerty na přelomu listopadu a prosince s Beethovenovu Pátou a Šostakovičovou Pátou. Tato sezona byla otevřena v Praze oficiálním koncertem k předsednictví České republiky v Radě Evropské unie a koncertními provedeními Dvořákovy Rusalky v rámci Mezinárodního hudebního festivalu Dvořákova Praha. Rusalku uvede Byčkov následně také v Royal Opera House, Covent Garden.
Byčkovovo šéfdirigentské působení u České filharmonie začalo na podzim roku 2018 koncerty Praze, Londýně, New Yorku a Washingtonu, které připoměly 100. výročí nezávislosti Československa. Poté, co v roce 2019 završili Projekt Čajkovskij, se Byčkov a orchestr zaměřili na Mahlera. V roce 2022 vydal Pentatone už první dvě CD z realizovaného kompletního cyklu symfonií – Čtvrtou a Pátou.
Byčkovův repertoár zahrnuje skladby čtyř století. V jeho umění se propojila vrozená muzikalita a preciznost ruské pedagogiky, což zaručuje vřelé přijetí každého jeho vystoupení. Kromě hostování u významných orchestrů se objevuje v předních operních domech v Evropě i Spojených státech amerických. Zastává také čestné funkce u Symfonického orchestru BBC, s nímž každoročně vystupuje na festivalu BBC Proms, a na Královské hudební akademii, která mu nedávno udělila čestný doktorát. V roce 2015 získal v mezinárodní soutěži International Opera Awards titul Dirigent roku.
Na začátku Byčkovovy nahrávací kariéry stojí rozsáhlé projekty pro společnost Philips s Berlínskou filharmonií, Symfonickým orchestrem Bavorského rozhlasu, Královským orchestrem Concertgebouw, orchestrem Philharmonia, Londýnskou filharmonií a Orchestre de Paris. Následovala řada významných nahrávek se Symfonickým orchestrem Západoněmeckého rozhlasu v Kolíně nad Rýnem včetně kompletních Brahmsových symfonií, děl Strausse, Mahlera, Šostakoviče, Rachmaninova, Verdiho, Glanerta a Höllera. Jeho nahrávka Čajkovského Evžena Oněgina se stala v roce 2020 doporučenou nahrávkou serveru Radia BBC 3 „Building a Library“. Byčkovovo provedení Wagnerova Lohengrina bylo v anketě časopisu BBC Music Magazine vyhlášeno Nahrávkou roku 2010 a jeho verze Schmidtovy Symfonie č. 2 s Vídeňskou filharmonií pro společnost Sony se stala v témž časopise v roce 2018 Nahrávkou měsíce.
Stejně jako Česká filharmonie je Byčkov rozkročen mezi kulturou východu a západu. Byčkov se narodil v roce 1952 v Leningradu, v roce 1975 emigroval do Spojených států amerických a od poloviny osmdesátých let žije v Evropě. Od pěti let se Byčkovovi dostávalo mimořádného hudebního vzdělání. Coby student hry na klavír získal místo na Glinkově škole sborového zpěvu, kde také jako třináctiletý absolvoval první hodinu dirigování. V 17 letech byl přijat na leningradskou konzervatoř, kde studoval u legendárního Ilji Musina. Tři roky nato zvítězil v Rachmaninově dirigentské soutěži. Poté, co mu byla odepřena výhra – možnost dirigovat Leningradskou filharmonii – Byčkov ze Sovětského svazu odešel.
V roce 1989 se vrátil na pozici hlavního hostujícího dirigenta Petrohradské filharmonie a ve stejném roce byl jmenován hudebním ředitelem Orchestre de Paris. V roce 1997 se stal šéfdirigentem Symfonického orchestru Západoněmeckého rozhlasu v Kolíně nad Rýnem a rok nato šéfdirigentem drážďanské Semperovy opery.