Koncert se uskuteční bez účasti veřejnosti. V úterý 17. listopadu bude od 20.15 živě přenášen na ČT art a streamován na facebookové stránce České filharmonie a dalších partnerů.
1 / 6
Česká filharmonie ve spolupráci s Pražským jarem pořádá 17. listopadu Koncert pro svobodu a demokracii. První český orchestr pod taktovkou šéfdirigenta Semjona Byčkova přednese Smetanovu Mou vlast. Koncert se uskuteční za přísných hygienických opatření a bez diváků v sále. Přímý přenos nabízí ČT art, živý stream poběží také na našem Facebooku.
Bedřich Smetana
Má vlast, cyklus symfonických básní
Semjon Byčkov dirigent
Česká filharmonie
Koncert se uskuteční bez účasti veřejnosti. V úterý 17. listopadu bude od 20.15 živě přenášen na ČT art a streamován na facebookové stránce České filharmonie a dalších partnerů.
Provedení Mé vlasti 17. listopadu uctí Den boje za svobodu a demokracie, ale také připomene legendární provedení Smetanova cyklu symfonických Má vlast básní Rafaelem Kubelíkem v roce 1990 na Pražském jaru a na Staroměstském náměstí u příležitosti prvních svobodných voleb po sametové revoluci. "Několik let jsme přemýšleli o mimořádném koncertu, který by ozdobil naši koncertní sezonu a zároveň připomněl důležité historické datum spojené s dějinami naší země. V úvahu připadal svátek sv. Václava, Den vzniku samostatného československého státu nebo Den boje za svobodu a demokracii. Nakonec jsme se rozhodli pro 17. listopad, který je svátkem bytostně spojeným s historií orchestru," vysvětluje generální ředitel České filharmonie David Mareček a připomíná aktivní účast filharmoniků v čele s šéfdirigentem Václavem Neumannem na událostech roku 1989.
Provést původní program – Šostakovičovu Sedmou symfonii a Kabeláčovo Mystérium času – se ukázalo z důvodu velkého obsazení orchestru při dodržení platných proticovidových nařízení jako nemožné. Rozhodnutí tedy padlo na ikonickou skladbu Má vlast Bedřicha Smetany, kterou chce Česká filharmonie nejen oslavit svobodu a demokracii, ale zároveň i povzbudit v dnešní nelehké době. "Tradiční spolupráce Pražského jara s Českou filharmonií nyní navazuje na letošní společné květnové festivalové projekty realizované navzdory překážkám. Díky nadcházejícímu mimořádnému koncertu v den dvou zásadních výročí našich novodobých dějin tak nebude v bilanci Pražského jara roku 2020 chybět ani Má vlast, a to v původně plánovaném provedení České filharmonie a Semjona Byčkova. Z toho mám opravdovou radost!" říká ředitel Mezinárodního hudebního festivalu Pražské Jaro Roman Bělor.
"Připomínat si sametovou revoluci provedením Mé vlasti a nevzpomenout při tom muže, který zasvětil svůj život nejen Smetanovu dílu, ale i rodné zemi a české hudbě, je nemyslitelné. Rafael Kubelík stál jako šéfdirigent v čele České filharmonie mezi lety 1941 a 1948, kdy svou vlast opustil na protest proti změně režimu. ‚Žil jsem v jedné formě bestiální tyranie, v nacismu… Již z principu jsem odmítl žít v nějaké její další podobě.‘ O 42 let později, když v zemi proběhla sametová revoluce a první svobodné volby, se Kubelík vrátil do vlasti a k milované České filharmonii, aby dirigoval Mou vlast na festivalu Pražské jaro, u jehož zrodu stál jako dirigent prvního zahajovacího koncertu v roce 1946," říká šéfdirigent a umělecký ředitel České filharmonie Semjon Byčkov. "Nikdy nezapomenu na to, když jsem sledoval nahrávku tohoto koncertu, byl to jeden z nejsilnějších zážitků v mém životě. Kubelíkovo spojení s hudbou, její spojení s českým národem a spojení publika s hudbou i jejími interprety dalo vzniknout souznění, které lze zažít jen zřídka," zdůrazňuje Byčkov a uzavírá: „Provedením Mé vlasti 17. listopadu vzdáváme poctu sametové revoluci, národu, který si váží své svobody, a Rafaelu Kubelíkovi, jehož život je věčným symbolem humanismu."
V průběhu zkoušek a koncertu budou platit přísná hygienická opatření. Celý orchestr bude otestován. Pódium bude rozšířeno, aby každý filharmonik mohl hrát ze svého pultu. Smyčcové skupiny budou od dechových odděleny plexisklovými paravány. K dispozici bude větší množství šaten pro účinkující. Přímý přenos koncertu umožní vyspělá digitální technologie včetně dálkově ovládaných robotických kamer instalovaných ve Dvořákově síni Rudolfina. Záznam koncertu odvysílá francouzská televize Mezzo v roce 2021.
Semjon Byčkov slaví svou pátou sezonu ve funkci šéfdirigenta a hudebního ředitele České filharmonie a zároveň 70. narozeniny, které si připomene třemi pražskými koncerty na přelomu listopadu a prosince s Beethovenovu Pátou a Šostakovičovou Pátou. Tato sezona byla otevřena v Praze oficiálním koncertem k předsednictví České republiky v Radě Evropské unie a koncertními provedeními Dvořákovy Rusalky v rámci Mezinárodního hudebního festivalu Dvořákova Praha. Rusalku uvede Byčkov následně také v Royal Opera House, Covent Garden.
Byčkovovo šéfdirigentské působení u České filharmonie začalo na podzim roku 2018 koncerty Praze, Londýně, New Yorku a Washingtonu, které připoměly 100. výročí nezávislosti Československa. Poté, co v roce 2019 završili Projekt Čajkovskij, se Byčkov a orchestr zaměřili na Mahlera. V roce 2022 vydal Pentatone už první dvě CD z realizovaného kompletního cyklu symfonií – Čtvrtou a Pátou.
Byčkovův repertoár zahrnuje skladby čtyř století. V jeho umění se propojila vrozená muzikalita a preciznost ruské pedagogiky, což zaručuje vřelé přijetí každého jeho vystoupení. Kromě hostování u významných orchestrů se objevuje v předních operních domech v Evropě i Spojených státech amerických. Zastává také čestné funkce u Symfonického orchestru BBC, s nímž každoročně vystupuje na festivalu BBC Proms, a na Královské hudební akademii, která mu nedávno udělila čestný doktorát. V roce 2015 získal v mezinárodní soutěži International Opera Awards titul Dirigent roku.
Na začátku Byčkovovy nahrávací kariéry stojí rozsáhlé projekty pro společnost Philips s Berlínskou filharmonií, Symfonickým orchestrem Bavorského rozhlasu, Královským orchestrem Concertgebouw, orchestrem Philharmonia, Londýnskou filharmonií a Orchestre de Paris. Následovala řada významných nahrávek se Symfonickým orchestrem Západoněmeckého rozhlasu v Kolíně nad Rýnem včetně kompletních Brahmsových symfonií, děl Strausse, Mahlera, Šostakoviče, Rachmaninova, Verdiho, Glanerta a Höllera. Jeho nahrávka Čajkovského Evžena Oněgina se stala v roce 2020 doporučenou nahrávkou serveru Radia BBC 3 „Building a Library“. Byčkovovo provedení Wagnerova Lohengrina bylo v anketě časopisu BBC Music Magazine vyhlášeno Nahrávkou roku 2010 a jeho verze Schmidtovy Symfonie č. 2 s Vídeňskou filharmonií pro společnost Sony se stala v témž časopise v roce 2018 Nahrávkou měsíce.
Stejně jako Česká filharmonie je Byčkov rozkročen mezi kulturou východu a západu. Byčkov se narodil v roce 1952 v Leningradu, v roce 1975 emigroval do Spojených států amerických a od poloviny osmdesátých let žije v Evropě. Od pěti let se Byčkovovi dostávalo mimořádného hudebního vzdělání. Coby student hry na klavír získal místo na Glinkově škole sborového zpěvu, kde také jako třináctiletý absolvoval první hodinu dirigování. V 17 letech byl přijat na leningradskou konzervatoř, kde studoval u legendárního Ilji Musina. Tři roky nato zvítězil v Rachmaninově dirigentské soutěži. Poté, co mu byla odepřena výhra – možnost dirigovat Leningradskou filharmonii – Byčkov ze Sovětského svazu odešel.
V roce 1989 se vrátil na pozici hlavního hostujícího dirigenta Petrohradské filharmonie a ve stejném roce byl jmenován hudebním ředitelem Orchestre de Paris. V roce 1997 se stal šéfdirigentem Symfonického orchestru Západoněmeckého rozhlasu v Kolíně nad Rýnem a rok nato šéfdirigentem drážďanské Semperovy opery.