Hudba má ohromnou moc vytvářet před našima očima nové krajiny, malovat krásné obrazy, vyprávět příběhy. Jednoduše: můžeme se díky ní vypravit do jiného času a prostoru. Jedna z hudebních forem, vynalezených speciálně pro tento účel v polovině 19. století, se jmenuje symfonická báseň.
Antonín Dvořák
Vodník a Polednice
Česká studentská filharmonie
Marko Ivanović dirigent
Petr Kadlec průvodce
Prodej jednotlivých vstupenek na abonentní koncerty (orchestrální, komorní, edukační) začne ve středu 7. června 2023 v 10.00. Předprodej vstupenek na veřejné generální zkoušky bude zahájen 13. 9. v 10.00.
Zákaznický servis České filharmonie
Tel.: +420 227 059 227
E-mail: info@ceskafilharmonie.cz
Zákaznický servis je pro vás k dispozici v pracovní dny od 9.00 do 18.00 hod.
Z dobových, často rozporuplných ohlasů na Dvořákovy symfonické básně:
Do té míry určitosti, jasnosti a pravdivosti ve vlně nápěvů nevyzněla dosud, abych tak řekl, žádná ‚přímá řeč‛ nástrojů ve známých mi symfonických básních orchestrových, jako ve Vodníku. (Leoš Janáček)
Jsem vděčným posluchačem Dvořákovy hudby a vnímám její půvaby snad až příliš citlivě, ale přesto jsem nemohl zamlčet nebezpečí tohoto nejnovějšího směřování. Dvořák nemá zapotřebí chodit prosit o svou hudbu k literatuře (a k jaké literatuře!). Jeho bohatá hudební vynalézavost nepotřebuje žádné půjčky, berličky a návody… Je to zvláštní vášeň, s níž se Dvořák nyní oddává ošklivým, nepřirozeným a strašidelným námětům, které jeho pravému hudebnickému smyslu a jeho příjemné povaze tak málo odpovídají. Ve Vodníkovi je to skřet, který vlastnímu dítěti utrhne hlavu a hodí ji nešťastné matce, v Polednici je to ženská příšera, v jejíchž rukou dodýchá nevinné dítě. (Eduard Hanslick, vídeňský hudební kritik a estetik)
Používáme cookies. Díky nim vám správně fungují naše stránky, rychle tu najdete, co hledáte, a na webech třetích stran vás neobtežujeme reklamou na věci, které vás nezajímají.
Váš souhlas nám pomůže zachovat web tak, jak ho znáte, a dál ho pro vás vylepšovat.
Děkujeme vám.