Slavnostní zahájení sezony se zpočátku ponese v operním duchu, který připomene slavná díla Bedřicha Smetany a Petra Iljiče Čajkovského. Těžiště programu však leží v Šostakovičově Osmé symfonii. Pro Dmitrije Šostakoviče, jehož sovětský režim vytrvale kritizoval za nedostatek optimismu, byla druhá světová válka určitou formou uměleckého útočiště: „Pak přišla válka a smutek se stal obvyklým. Mohli jsme o něm mluvit, mohli jsme otevřeně plakat pro ty, které jsme ztratili. Lidé se přestali bát slz. Před válkou snad nebylo rodiny, která by někoho neztratila. Otce, bratra nebo blízkého přítele. Každý měl pro koho plakat, ale musel to dělat tiše, pod peřinou, aby ho nikdo neviděl. Všichni se báli všech a smutek nás skličoval a dusil. Dusil i mne. Musel jsem o něm napsat. Musel jsem napsat Requiem za všechny, kteří zemřeli, kteří trpěli. Musel jsem popsat tu strašlivou vyhlazovací mašinerii a protestovat proti ní. Sedmá a Osmá symfonie jsou moje Requiem. Cítím nekonečnou bolest pro ty, které zabil Hitler, ale moje bolest pro lidi zabité na Stalinův příkaz není o nic menší. Trpím pro každého, kdo byl umučen, zastřelen nebo vyhladověn k smrti. Takových byly miliony předtím, než začala válka s Hitlerem. Válka přinesla mnoho nových smutků a nového zmaru, ale nezapomněl jsem přitom na hrůzy předválečných let. O tom jsou moje symfonie včetně Osmé."
Účinkující

Semjon Byčkov slaví svou pátou sezonu ve funkci šéfdirigenta a hudebního ředitele České filharmonie a zároveň 70. narozeniny, které si připomene třemi pražskými koncerty na přelomu listopadu a prosince s Beethovenovu Pátou a Šostakovičovou Pátou. Tato sezona byla otevřena v Praze oficiálním koncertem k předsednictví České republiky v Radě Evropské unie a koncertními provedeními Dvořákovy Rusalky v rámci Mezinárodního hudebního festivalu Dvořákova Praha. Rusalku uvede Byčkov následně také v Royal Opera House, Covent Garden.
Byčkovovo šéfdirigentské působení u České filharmonie začalo na podzim roku 2018 koncerty Praze, Londýně, New Yorku a Washingtonu, které připoměly 100. výročí nezávislosti Československa. Poté, co v roce 2019 završili Projekt Čajkovskij, se Byčkov a orchestr zaměřili na Mahlera. V roce 2022 vydal Pentatone už první dvě CD z realizovaného kompletního cyklu symfonií – Čtvrtou a Pátou.
Byčkovův repertoár zahrnuje skladby čtyř století. V jeho umění se propojila vrozená muzikalita a preciznost ruské pedagogiky, což zaručuje vřelé přijetí každého jeho vystoupení. Kromě hostování u významných orchestrů se objevuje v předních operních domech v Evropě i Spojených státech amerických. Zastává také čestné funkce u Symfonického orchestru BBC, s nímž každoročně vystupuje na festivalu BBC Proms, a na Královské hudební akademii, která mu nedávno udělila čestný doktorát. V roce 2015 získal v mezinárodní soutěži International Opera Awards titul Dirigent roku.
Na začátku Byčkovovy nahrávací kariéry stojí rozsáhlé projekty pro společnost Philips s Berlínskou filharmonií, Symfonickým orchestrem Bavorského rozhlasu, Královským orchestrem Concertgebouw, orchestrem Philharmonia, Londýnskou filharmonií a Orchestre de Paris. Následovala řada významných nahrávek se Symfonickým orchestrem Západoněmeckého rozhlasu v Kolíně nad Rýnem včetně kompletních Brahmsových symfonií, děl Strausse, Mahlera, Šostakoviče, Rachmaninova, Verdiho, Glanerta a Höllera. Jeho nahrávka Čajkovského Evžena Oněgina se stala v roce 2020 doporučenou nahrávkou serveru Radia BBC 3 „Building a Library“. Byčkovovo provedení Wagnerova Lohengrina bylo v anketě časopisu BBC Music Magazine vyhlášeno Nahrávkou roku 2010 a jeho verze Schmidtovy Symfonie č. 2 s Vídeňskou filharmonií pro společnost Sony se stala v témž časopise v roce 2018 Nahrávkou měsíce.
Stejně jako Česká filharmonie je Byčkov rozkročen mezi kulturou východu a západu. Byčkov se narodil v roce 1952 v Leningradu, v roce 1975 emigroval do Spojených států amerických a od poloviny osmdesátých let žije v Evropě. Od pěti let se Byčkovovi dostávalo mimořádného hudebního vzdělání. Coby student hry na klavír získal místo na Glinkově škole sborového zpěvu, kde také jako třináctiletý absolvoval první hodinu dirigování. V 17 letech byl přijat na leningradskou konzervatoř, kde studoval u legendárního Ilji Musina. Tři roky nato zvítězil v Rachmaninově dirigentské soutěži. Poté, co mu byla odepřena výhra – možnost dirigovat Leningradskou filharmonii – Byčkov ze Sovětského svazu odešel.
V roce 1989 se vrátil na pozici hlavního hostujícího dirigenta Petrohradské filharmonie a ve stejném roce byl jmenován hudebním ředitelem Orchestre de Paris. V roce 1997 se stal šéfdirigentem Symfonického orchestru Západoněmeckého rozhlasu v Kolíně nad Rýnem a rok nato šéfdirigentem drážďanské Semperovy opery.
Skladby
Prodaná nevěsta, předehra
Evžen Oněgin, Dopisová scéna z 1. dějství
Symfonie č. 8 c moll op. 65
Polka, Furiant, Skočná, tance z opery Prodaná nevěsta