Ondřej Šindelář
Nástroj
fagot, kontrafagot
Členem České filharmonie
od února 2018
Účinkuje v souborech
Belfiato Quintet
Nástroj
fagot, kontrafagot
Členem České filharmonie
od února 2018
Účinkuje v souborech
Belfiato Quintet
„Na dirigentech si cením především toho, když mají respekt k prováděné skladbě a když mají partituru prostudovanou s láskou a do detailu, třeba i po stránce historického kontextu.“
V deseti letech vyměnil v poděbradské ZUŠ zobcovou flétnu za fagot. V podobném období také začínal studovat osmileté gymnázium, po čtyřech letech pak odešel na Pražskou konzervatoř. „Když jsem byl ve třetím ročníku konzervatoře, přijel udělat masterclass Sergio Azzolini. K hudbě přistupoval hodně jako k řeči, což mě tehdy hodně zaujalo a otevřelo hudební oči. Když jsem se pak tedy po konzervatoři rozhlížel, co dál, vybral jsem si po krátkém studiu v Praze a Ostravě Hoschule für Musik v Basileji, kde učil právě Azzolini. V jeho třídě jsem strávil tři roky, které mě po hudební stránce formovaly asi úplně nejvíc,“ vzpomíná Ondřej Šindelář, který si později rozšířil obzory studiem staré hudby a historických nástrojů na Schola Cantorum Basiliensis. Zrovna, když zde končil, byl vypsán konkurz do České filharmonie, který vyhrál. Tehdy už ostatně s tímto orchestrem určité zkušenosti měl – v roce 2012 sem nastoupil v rámci tehdy nového projektu orchestrální akademie. „Už na konzervatoři jsem chodil na koncerty České filharmonie na bidýlko a vždycky to pro mě byl orchestr, po kterém jsem toužil,“ doznává hudebník, který zde od roku 2018 zastává post kontrafagotisty a 2. fagotisty.
V minulosti byl také členem Symfonického orchestru Českého rozhlasu a Symfonického orchestru hl. m. Prahy FOK; hrál s festivalovým orchestrem ve švýcarském Verbier, londýnským Philharmonia Orchestra či Kremeratou Balticou. Je zakladatelem Belfiato Quintetu, českého komorního dechového souboru, který funguje od roku 2005. Mimo koncerty České filharmonie a Belfiato Quintetu ho můžete slyšet hrát i na fagoty z období baroka nebo klasicismu, které ve volných chvílích rád studuje a sbírá. „Tehdy v Basileji jsem si velice oblíbil barokní a klasicistní repertoár – připadal mi nejsrozumitelnější a nejpřirozenější. Ale v České filharmonii hraju radši pozdější repertoár, protože to je ten, který orchestru sedí nejlépe, přestože i ke klasicismu a baroku se umí orchestr postavit čelem a koncerty bývají skvělé,“ dodává fagotista, který předává své zkušenosti na kurzech hry na historické nástroje na JAMU v Brně a na Letní hobojové a fagotové akademii J. Likina a O. Šindeláře. Při vydávání fagotového repertoáru spolupracoval s hudebním vydavatelstvím Bärenreiter.
Ve volném čase rád jezdí na hory, zabýval se horolezectvím, běhá a občas chodí na hokej. „Ale hudbou žiju a strávím s ní 90 procent času. Kromě čistě interpretace se zabývám i bádáním o zapomenutém fagotovém repertoáru a do toho jsem se rozhodl připravit regionální hudební festival v Polabí, odkud pocházím,“ prozrazuje svou pestrou pracovní náplň.
vedoucí skupiny, 1. hráč
1. hráč
Získejte každé dva týdny nejnovější zprávy z České filharmonie, exkluzivní obsah z magazínu a novinky z Rudolfina.