Český spolek pro komorní hudbu • Collegium Marianum

Při svém založení roku 1997 si pražský soubor Collegium Marianum vytyčil cíl provádět hudbu 17. a 18. století se zaměřením na české a ve střední Evropě působící autory; jeho záběr je však širší. Badatelská činnost umělecké vedoucí Jany Semerádové, její studium barokní gestiky, deklamace a tance umožnily rozšířit umělecký profil souboru od čistě hudebního zaměření k propojení s barokním divadlem. Tak přirozeně vznikly podmínky pro nevšední dramaturgie, například spolupráci s loutkovým divadelním souborem Buchty a loutky (nedávná inscenace Händelovy pastorální opery Acis a Galatea). 

Kvalitní práci a rostoucí renomé ansámblu dosvědčuje mimo jiné spolupráce s významnými evropskými dirigenty (Andrew Parrot), sólisty (Hana Blažíková), režiséry (Benjamin Lazar) i choreografy (Gudrun Skamletz) i následná vystoupení souboru na prestižních festivalech a pódiích v Utrechtu, Lipsku či Barceloně a samozřejmě také u nás například v rámci Svatováclavského hudebního festivalu či Pražského jara. Ambice souboru však sahají i k vlastním osobitým projektům. Od roku 2001 tak Collegium Marianum pořádá koncertní cyklus Barokní podvečery a úzce propojuje své umění s historickými prostorami starobylé Prahy, což je ojedinělý koncept nejen v českém, ale i mezinárodním kontextu.

Samozřejmostí profesionálních uskupení je nahrávací činnost a Collegium Marianum se v tomto směru nevymyká. V roce 2008 soubor zahájil úspěšnou spolupráci s hudebním vydavatelstvím Supraphon, které v rámci řady Hudba Prahy 18. století vydalo již osm jeho nahrávek s hudbou známých i méně známých skladatelů, jako jsou J. D. Zelenka, F. Jiránek, J. J. I. Brentner či J. A. Sehling. Komplexní umělecká činnost souboru byla oceněna českou sekcí Mezinárodní hudební rady UNESCO – Collegium Marianum je nositelem ocenění za zásluhy o kvalitu a šíření české hudby.

Houslistka Lenka Torgersen vystudovala Konzervatoř Plzeň a poté Akademii múzických umění v Praze ve třídě Václava Snítila. Od moderních houslí přesedlala na barokní, kterým se intenzivně věnuje od roku 1998. Hru na ně zdokonalovala pod vedením renomované Chiary Banchini na proslulé basilejské Schole Cantorum. 

Se svým spolužákem z plzeňské konzervatoře Václavem Luksem nejdříve spolupracovala na projektu Collegium 1704 (1999–2012), poté však spojila síly se souborem Collegium Marianum, kde zastává post koncertní mistryně a částečně se podílí na jeho dramaturgii. Její činnost se však neomezuje pouze na toto těleso, Torgersen působí i v zahraničních La Cetra Barockorchester Basel, Les Traversées Baroques či Ensemble Tourbillon. Jako komorní hráčka i jako sólistka vystoupila pod vedením nejpovolanějších osobností, jmenujme Reného Jacobse, Andreu Marcona, Jordiho Savalla či Attilia Cremonesiho.

Nástroj od Sebastiana Klotze z roku 1762 zapůjčený z Deutsche Musikinstrumentenstiftung rozeznívá nejen na pódiích, ale i v nahrávacích studiích. Ve spolupráci s vydavatelstvím Supraphon v novodobé premiéře oživila sonáty českých houslových virtuosů 18. století Františka Bendy, Josefa Antonína Gureckého a Františka Jiránka a nahrávka s názvem Il violino Boemo se setkala s nadšeným ohlasem kritiky. Podobně lze hovořit o nahrávce pořízené s Collegiem 1704 z roku 2010. Tento snímek, na kterém houslistku slyšíme jako sólistku a který představuje instrumentální díla Antonína Reichenauera, získal dokonce ocenění Diapason d’Or.

V Janě Semerádové, laureátce mezinárodních soutěží v Magdeburku a Mnichově, se snoubí velká interpretační zkušenost s hlubokým hudebněteoretickým zázemím. Absolvovala Pražskou konzervatoř, Filozofickou fakultu Univerzity Karlovy v Praze (Teorie a provozovací praxe staré hudby), Královskou konzervatoř v Den Haagu a v roce 2015 se habilitovala na Hudební a taneční fakultě Akademie múzických umění v Praze.

Kromě funkce umělecké vedoucí souboru Collegium Marianum je také dramaturgyní koncertního cyklu Barokní podvečery a mezinárodního hudebního festivalu Letní slavnosti staré hudby. K vytvoření nevšedních dramaturgií, které nezřídka staví na propojení hudebního a dramatického umění, jí dopomáhá intenzivní badatelská činnost v českých a zahraničních archivech, studium barokní gestiky, deklamace a tance.

Collegium Marianum pod jejím vedením každoročně uvádí několik novodobých premiér, z nichž některé jsou zachyceny na nahrávkách u vydavatelství Supraphon. Úspěšná jsou také její dvě profilová CD Solo for the King a Chaconne pro princeznu; druhé zmíněné jí přineslo nominace na prestižní ceny Anděl České hudební akademie v roce 2020 v kategorii „Klasika“.

Janu Semerádovou můžeme často zahlédnout na významných evropských pódiích a festivalech, jako jsou Bachfest Leipzig, Centre de musique baroque de Versailles, Händelfespiele Halle nebo Pražské jaro. Jako sólistka často vystupuje s významnými umělci a soubory, mezi které patří například Akademie für Alte Musik Berlin, Wrocławska Orkiestra Barokowa či Orkiestra Historyczna. Za svou činnost obdržela v roce 2019 cenu Pražské skupiny Společnosti pro vědy a umění.