Historie ČSKH

Český spolek pro komorní hudbu – jedna z nejstarších a nejrenomovanějších hudebních institucí u nás vstupuje do své 120. koncertní sezony. Spolek poskytoval a poskytuje publiku díky vystoupení mnoha českých i zahraničních interpretů jedinečné umělecké zážitky. Dlouhodobou a intenzivní účastí na rozvoji naší kultury se tak řadí k předním uměleckým institucím v České republice.

Vznik ČSKH

ČSKH vznikl na podporu koncertní činnosti mladého Českého kvarteta, které tehdy tvořili Karel Hoffmann (1. housle), pozdější skladatelé Josef Suk (2. housle) a Oskar Nedbal (viola) a Hanuš Wihan (violoncello). Zahajovací koncert se uskutečnil v Rudolfinu pouhý den po ustavující valné hromadě – 10. října 1894. V té době již pražské Národní divadlo uvádělo řadu českých oper, jeho orchestr přispíval také k uvádění symfonických programů a situace uzrávala o necelé dva roky později ke vzniku České filharmonie. V komorní hudbě však nebyla situace uspokojivá: existovala sice česko-německá Jednota pro komorní hudbu, ta ovšem neposkytovala dostatečný prostor pro české interprety a skladatele. Zcela opomíjen byl i Antonín Dvořák, v té době již ve světě známý a oslavovaný tvůrce. Díky aktivitě mecenáše Josefa Hlávky, prvního předsedy Spolku, a dalších nezištných a vzdělaných lidí z jeho okolí a s využitím příznivější společenské atmosféry závěru 19. století, došlo k ustavení instituce českého Komorního spolku, v němž se koncentrovaly všechny snahy po pořádání pravidelných a hodnotných koncertů. Mezi zakladatele Spolku patří mj. nakladatel F. A. Urbánek, malíři Vojtěch Hynais a Zdenka Braunerová, dirigent Karel Kovařovic, vynálezce František Křižík, princ Bedřich Schwarzenberg, hrabě Kolowrat a Lažanský, sopranistka Marie Petzoldová-Sittová aj.

Program prvního koncertu Českého spolku pro komorní hudbu

Činnost ČSKH v číslech

Spolek začínal čtyřmi koncerty ročně a jen pozvolna se připojovaly další programy. Do konce umělecké činnosti Českého kvarteta v roce 1933 se uskutečnilo 508 koncertů, z toho plných 317 připadlo právě na konto tohoto jedinečného ansámblu. S přibývajícím počtem souborů rostl i počet koncertů, v nichž i po první světové válce dominoval kvartetní repertoár. První tisícovky koncertů dosáhl Český spolek pro komorní hudbu v roce 1961, v roce 1997 byl uspořádán dvoutisící koncert a v dubnu 2012 dosáhl počet koncertů číslici 2 414. Svou nepřetržitou činností tak ČSKH poskytuje příležitost pro pravidelná vystoupení zejména našim elitním ansámblům a sólistům i vynikajícím zahraničním interpretům a současně vytváří kvalitní posluchačské zázemí.

České kvarteto ve 30. letech 20. století. Zleva: Karel Hoffmann, Jiří Suk, Jiří Herold a Ladislav Zelenka

Koncerty ČSKH a slavné osobnosti hudebního života

Jen letmo se podívejme do spolkové historie, která poskytuje zajímavé informace o dobové kulturní a společenské atmosféře. Již před 1. světovou válkou hostoval v ČSKH s klavírním triem Ernst von Dohnányi, samostatné večery zde měli violoncellista Pablo Casals, houslisté Eugene Ysaye a Fritz Kreisler, klavírista Alfred Cortot, jako autoři uváděných skladeb se spolkovému publiku představili např. skladatelé Sergej Tanějev či Max Reger. Po vzniku samostatné Československé republiky docházelo opět k četným hostováním významných umělců, často za účasti oficiálních hostů. T.G.Masaryk navštívil například cyklus koncertů k 25. výročí úmrtí Antonína Dvořáka (1929) a nechyběl ani na oslavách čtyřicetiletého jubilea Českého kvarteta (1932). Velkou událostí byl bezpochyby společný koncert Daria Milhauda a Pražského kvarteta (1933), provedení Bachových Goldbergových variací cembalistkou Wandou Landowskou (1934) nebo vystoupení Sergeje Prokofjeva jako interpreta vlastních klavírních děl (1936). Svůj recital měl na půdě Spolku rovněž violoncellista Mstislav Rostropovič (1958). Avšak největší pozornost zákonitě patřila domácím souborům a sólistům. Je na místě zdůraznit, že záštitu nad jubilejní 100. sezonou (1994–1995) trvání ČSKH převzal prezident České republiky Václav Havel.

 Violoncellista Mstislav Rostropovič

Ve znamení Smetanova kvarteta a jeho pokračovatelů

Od 50. let získalo v programech ČSKH klíčové postavení Smetanovo kvarteto, jehož první koncert se pod tímto jménem uskutečnil 6. 11. 1945 ve velkém sále Ústřední knihovny v Praze. Světoznámé kvarteto formovalo svým vynikajícím uměleckým působením i pedagogickou činností jednotlivých členů přímo či nepřímo své následovníky, mj. Talichovo, Panochovo, Kocianovo či Pražákovo kvarteto.

Smetanovo kvarteto u Rudolfina. Zleva: Milan Škampa, Antonín Kohout, Lubomír Kostecký a Jiří Novák

Současnost

Dnes se schází na komorních večerech ve Dvořákově a Sukově síni Rudolfina i v Sále Martinů HAMU Lichtenštejnského paláce citlivé, vnímavé a poučené publikum, kultivované dlouholetým působením Spolku. K dispozici má čtyři koncertní řady o 28 večerech. V kulturním životě má tak tato instituce nepřehlédnutelné místo: získala si respekt a úctu náročnou dramaturgií, objevováním mladých talentů mezi interprety a tvůrci, péčí o soudobou hudbu stejně jako o klasický domácí a světový repertoár. Postavení Spolku se navíc organizačně a ekonomicky zajištěno usnesením ministerstva kultury České republiky z roku 1994, kdy se ČSKH stal integrální součástí České filharmonie a zároveň si ponechal svůj historický název i dramaturgickou svébytnost.