Fotografie ilustrujicí stránku  Koledy a vánoční písně v úpravě Jaroslava Krčka Adventní koncert III

Adventní koncert III • Koledy a vánoční písně v úpravě Jaroslava Krčka


Česká filharmonie

Koncert z řady AK
Komorní soubory České filharmonie

Program

Koledy a vánoční písně v úpravě Jaroslava Krčka

Účinkující

České filharmonické kvarteto
Olga Šroubková
1. housle
Viktor Mazáček
2. housle
Jiří Poslední
viola
Jakub Dvořák
violoncello

Musica Bohemica

Jaroslav Krček umělecký vedoucí a dirigent

Fotografie ilustrujicí událost Adventní koncert III Koledy a vánoční písně v úpravě Jaroslava Krčka

Rudolfinum — Sukova síň

12. 12. 2021  neděle 15.00
Poslední volná místa
Cena od 400 do 450 Kč

Zákaznický servis České filharmonie

Tel.: +420 227 059 227

E-mail: info@ceskafilharmonie.cz

Zákaznický servis je pro vás k dispozici v pracovní dny od 9.00 do 18.00 hod. (v červenci a srpnu do 15.00 hod.).

Zákaznický servis České filharmonie

Tel.: +420 227 059 227

E-mail: info@ceskafilharmonie.cz

Zákaznický servis je pro vás k dispozici v pracovní dny od 9.00 do 18.00 hod. (v červenci a srpnu do 15.00 hod.).

Účinkující

Olga Šroubková  housle
Olga Šroubková

Olga Šroubková (1993) se věnuje hře na housle od 4 let, kdy ji začala vyučovat její matka Rimma Kotmelová, absolventka Moskevské konzervatoře ve třídě prof. Viktora Pikajzena. Od osmi let pokračovala ve studiu již na Hudební škole hlavního města Prahy ve třídě prof. Jiřího Fišera, u něhož absolvovala Gymnázium Jana Nerudy s hudebním zaměřením a následně i Pražskou konzervatoř.

K jejím dosavadním úspěchům patří 2. cena ze soutěže Prague Junior Note z roku 2001, 3. cena a dvě 2. ceny z Kocianovy houslové soutěže. V roce 2006 účinkovala na koncertu ke 110. výročí od vzniku České filharmonie společně s jejími členy a v roce 2008 účinkovala na koncertu se členy Českého komorního orchestru. V Rudolfinu také vystupovala třikrát s Mistrem Josefem Sukem (Vivaldiho koncerty pro čtyři, respektive dvoje housle) a třikrát i sólově, poprvé v roce 2008 (C. Saint-Saëns - Introdukce a Rondo capriccioso), podruhé v roce 2010 (F. Mendelssohn-Bartholdy - Koncert e-moll), naposledy v roce 2012 (J. Sibelius – Koncert d-moll) v rámci cyklu Josef Suk uvádí mladé talenty.

Na Soutěžní přehrávce konzervatoří a hudebních tříd gymnázií 2011 získala 1. cenu a titul absolutního vítěze a v roce 2013 získala 1. cenu na mezinárodní soutěži BRAVO! V Namuru v Belgii. V témže roce získala také 2. cenu a speciální cenu EMCY na mezinárodní soutěži Kloster Schöntal v Německu.

V listopadu 2013 zvítězila v soutěži Nadace Bohuslava Martinů a získala rovněž cenu za nejlepší interpretaci skladby B. Martinů. V roce 2014 ukončila svá studia na Pražské konzervatoři absolventským koncertem s orchestrem, na kterém zahrála koncert P. I. Čajkovského.

V letech 2014 a 2015 se zúčastnila konkurzu o místo koncertního mistra České filharmonie a na základě postupu do druhého, resp. třetího kola měla možnost několikrát působit jako hostující koncertní mistr ČF.

Od října 2014 studuje na Hochschule für Musik, Theater und Medien Hannover pod vedením prof. Adama Kosteckého. V září 2015 se stala laureátkou dvou mezinárodních soutěží v Číně – Zhuhai International Competition for Young Musicians (4. cena) a Chengdu International Violin Competition (1. cena) a v září 2016 získala 1. cenu a 4 zvláštní ocenění na prestižní mezinárodní soutěži „Rodolfo Lipizer Prize“.

V květnu 2017 zvítězila v mezinárodní hudební soutěži Pražského jara a získala rovněž Cenu Nadace Bohuslava Martinů a Cenu Nadace Český hudební fond.

V červnu 2017 získala 4. cenu na mezinárodní soutěži Michael Hill International Violin Competition a cenu za nejlepší interpretaci soudobého díla.

Jakub Dvořák  violoncello
Jaroslav Krček  dirigent

Krček se v letech 1954–1959 vzdělával ve hře na violoncello u Václava Berana na pedagogické hudební škole v Českých Budějovicích, následně byl přijat do třetího ročníku pražské konzervatoře, kde studoval v letech 1959–1962 kompozici u Miloslava Kabeláče a dirigování u Bohumíra Lišky. V době svých pražských studií spolupracoval se Souborem písní a tanců Josefa Vycpálka, od roku 1962 působil jako hudební režisér, nejprve v Československém rozhlasu v Plzni, následně v hudebním vydavatelství Supraphon (1967–1975). Od začátku 60. let dirigoval Komorní orchestr Československého rozhlasu v Plzni, byl sbormistrem smíšeného sboru Česká píseň a spolupracoval také s folklorním souborem Úsměv z Horní Břízy. Intenzivní zájem o oblast českého hudebního folkloru, sféru pololidové tvorby i díla české hudební minulosti jej vedly k založení hudebně-tanečního souboru Chorea Bohemica (1967) a později též souboru Musica Bohemica (1975), který dodnes diriguje a působí v něm jako umělecký vedoucí. Je rovněž zkušeným zpěvákem i hráčem na celou řadu hudebních nástrojů, některé pro potřeby svého souboru také vyrábí.

Krček se od studijních let se zajímá o folklor a spolu s ním o anonymní hudební projevy české kultury. Jeho úpravy a adaptace lidových předloh mají osobitý styl a výrazně se odlišují od prostých úprav vysokým stupněm stylizace. Všechna tato činnost směřuje k tomu, aby probudil v posluchačích náklonnost k lidové a historické anonymní hudbě. Dosahuje toho svou spontánností – prezentuje publiku umělecky vytříbený projev, který snese nejvyšší kritická měřítka. Souběžně s tímto historicko-folklorním zájmem probíhá i druhá linie jeho tvorby, vlastní kompoziční práce symfonická, komorní a vokální. Také v této sféře má vyhraněné názory nepodléhající módním vlivům – jako skladatel usiluje celoživotně o to, aby jeho hudba byla ozdobou života, přinášela uspokojení a duchovní povznesení a především, aby posluchače zaujala.

Vedle nesčetných úprav lidových písní a tanců je autorem řady žánrově bohatých kompozic. Mezi jeho nejvýznamnější díla patří devět symfonií (Symfonie č. 3 „Jan Ámos“, op. 95, 1990; Symfonie č. 4 „Desiderata“, op. 123, 2000; Symfonie č. 5 „Renesanční“, op. 133, 2007; Symfonie č. 6 „Semplice“, op. 140, 2011; Symfonie č. 9, op. 163, 2018 ad.), z nichž Symfonii č. 3 „Jan Ámos“ uvedla i nahrála Česká filharmonie společně s Kühnovým smíšeným sborem pod taktovkou Jiřího Bělohlávka, kantáty a oratoria (O lux mundi, 1985; Ten, který jest, op. 137, 2009; Krédo Mistra Jana, op. 150, 2014 ad.), melodramy, balety a taneční fresky, opery (Nevěstka Raab, op. 36, 1971; Ve stínu kříže, op. 129, 2005; Šaty, jaké svět neviděl, op. 139, 2010; Za oponou času, op. 146, 2013) a skladby duchovní (11 mší). Za svou elektroakustickou operu Nevěstka Raab získal v roce 1971 cenu v mezinárodní skladatelské soutěži města Ženevy a několikrát získal hlavní cenu v soutěži Prix de musique folklorique de Radio Bratislava (1979–1989). Podobně rozsáhlá je jeho činnost dirigentská, pod jeho vedením vzniklo více než 50 samostatných snímků od hudby historické přes své vlastní skladby až k nahrávkám týkajících se folkloru. Je rovněž vyhledávaným hudebním režisérem.

Jaroslavu Krčkovi se od přelomu sedmdesátých a osmdesátých let dlouhodobě dařilo etablovat nejen mezi profesionálními hudebními tělesy a soubory, ale významně přispěl též k rozvoji amatérského hudebního umění v Čechách – množství jeho úprav lidových písní se těší velké oblibě mezi školními i zájmovými tělesy všech věkových kategorií, díky Krčkově snaze se hudba starších období rovněž dostala do jejich povědomí. Zásadní vliv na práci s dětmi a mládeží v naší zemi měla rovněž jeho systematická práce s Choreou Bohemicou a s Musicou Bohemicou, stovky výchovných koncertů a vystoupení inspirovalo sbory i instrumentální tělesa k provozování hudby starších období, Krčkova interpretace výrazně napomohla k novému chápání lidové a staré hudby mezi soubory i na veřejnosti. V roce 2019 obdržel za tuto činnost cenu Ministerstva kultury.

Tak copak vás zajímá?
Zavřít
Zavřít
Tak copak vás zajímá?