Adventní koncert III • Koledy a vánoční písně v úpravě Jaroslava Krčka


  • Koncert z řady AK
  • Délka programu 1 hod 10 min
  • Komorní soubory České filharmonie

Program

Jaroslav Krček
Smyčcový kvartet č. 8
Z Čech
Z Moravy
Z Čech
Romské melodie

Adventní písně z barokních kancionálů (arr. Jaroslav Krček)
Sláva buď, pokoj na nebi
Jakož svatí proroci
Andělové jsou zpívali

Jaroslav Krček
Intermezzo

Vánoční písně z barokních kancionálů (arr. Jaroslav Krček)
Kdo děťátko chce míti
Nuž andělíčkové
Spanilá z archy holubičko
Veselme se všichni nyní

Johann Christoph Oley
Chorál

Tři vánoční písně staré Evropy (arr. Jaroslav Krček)
Hleď, malé Jezulátko (italská)
Dormi, dormi (italská)
Lulaj že Jezunu (polská)

Vánoční lidové písně a koledy (arr. Jaroslav Krček)
Poslechněte, lidé
Josef muj kochany
Štěstí, zdraví
Vánoční intermezzo
Žežulka z lesa vylítla
Radujte se ptáčátka
Pod kopečkem

Účinkující

České filharmonické kvarteto
Leoš Čepický
1. housle
Viktor Mazáček
2. housle
Jiří Poslední
viola
Jakub Dvořák
violoncello

Musica Bohemica
Anna Hlavenková
zpěv
Gabriela Krčková
hoboj
Kateřina Jansová
flétna
Jan Hejhal
klarinet
Jiří Rubeš
kontrabas

Jaroslav Krček umělecký vedoucí a dirigent

Fotografie ilustrujicí událost Adventní koncert III Koledy a vánoční písně v úpravě Jaroslava Krčka

Rudolfinum — Sukova síň


Cena od 400 do 450 Kč Informace ke vstupenkám a kontakty

Zákaznický servis České filharmonie

Tel.: +420 227 059 227

E-mail: info@ceskafilharmonie.cz

Zákaznický servis je pro vás k dispozici v pracovní dny od 9.00 do 18.00 hod. 

Letní provozní doba zákaznického servisu platná od 1.7. je PO - PÁ  od 9.00 do 15.00 hod.

Účinkující

České filharmonické kvarteto  
České filharmonické kvarteto

České filharmonické kvarteto vzniklo v roce 2000 z iniciativy členů České filharmonie. Pravidelně účinkuje v komorních cyklech České filharmonie, na festivalech a v koncertních řadách Kruhů přátel hudby po celé České republice a v zahraničí (Velká Británie, Lucembursko, Německo, Japonsko, Izrael, Čína, Slovensko). Kvarteto se podílelo na japonském projektu „Terapie Mozartem“, v rámci kterého nahrálo řadu Mozartových komorních skladeb. Pro významný japonský label Octavia Records soubor také natočil Mozartovy „Haydnovské“ a „Pruské“ kvartety. Na podzim roku 2017 kvarteto vydalo CD s úpravami původně klavírních skladeb Leoše Janáčka z cyklů „Po zarostlém chodníčku“ a „V mlhách“. Od té doby tato díla uvádí pravidelně ve svých programech, zazněla s velkým ohlasem i v Japonsku na turné v roce 2018. V roce 2019 soubor nahrál první čtyři kvartety skladatele Jaroslava Krčka a v současné době se připravuje na premiéry dalších jeho kvartetů. V roce 2020 se souboru podařilo navzdory pandemii účinkovat na festivalu Dvořákova Praha, festivalu Jakuba Jana Ryby, nebo Forfest v Kroměříži.

Musica Bohemica   

Soubor Musica Bohemica založil v roce 1975 hudební skladatel Jaroslav Krček, který je dodnes jeho uměleckým vedoucím a tvoří stěžejní repertoár. Nejběžnější obsazení souboru je osm instrumentalistů a dva zpěváci, podle potřeby je možno jej rozšířit i na komorní orchestr. Kromě děl, která byla pro soubor napsána, interpretuje Musica Bohemica také hudbu historickou. Zvláštní a unikátní je interpretace a zpracování hudby anonymní a lidové. Soubor natočil kolem padesáti CD, hudbu k několika filmům a divadelním hrám, spolupracuje s Českým rozhlasem a televizí. Má za sebou četná koncertování po celé Evropě i v zámoří.

Jaroslav Krček  autor
Jaroslav Krček

Krček se v letech 1954–1959 vzdělával ve hře na violoncello u Václava Berana na pedagogické hudební škole v Českých Budějovicích, následně byl přijat do třetího ročníku pražské konzervatoře, kde studoval v letech 1959–1962 kompozici u Miloslava Kabeláče a dirigování u Bohumíra Lišky. V době svých pražských studií spolupracoval se Souborem písní a tanců Josefa Vycpálka, od roku 1962 působil jako hudební režisér, nejprve v Československém rozhlasu v Plzni, následně v hudebním vydavatelství Supraphon (1967–1975). Od začátku 60. let dirigoval Komorní orchestr Československého rozhlasu v Plzni, byl sbormistrem smíšeného sboru Česká píseň a spolupracoval také s folklorním souborem Úsměv z Horní Břízy. Intenzivní zájem o oblast českého hudebního folkloru, sféru pololidové tvorby i díla české hudební minulosti jej vedly k založení hudebně-tanečního souboru Chorea Bohemica (1967) a později též souboru Musica Bohemica (1975), který dodnes diriguje a působí v něm jako umělecký vedoucí. Je rovněž zkušeným zpěvákem i hráčem na celou řadu hudebních nástrojů, některé pro potřeby svého souboru také vyrábí.

Krček se od studijních let se zajímá o folklor a spolu s ním o anonymní hudební projevy české kultury. Jeho úpravy a adaptace lidových předloh mají osobitý styl a výrazně se odlišují od prostých úprav vysokým stupněm stylizace. Všechna tato činnost směřuje k tomu, aby probudil v posluchačích náklonnost k lidové a historické anonymní hudbě. Dosahuje toho svou spontánností – prezentuje publiku umělecky vytříbený projev, který snese nejvyšší kritická měřítka. Souběžně s tímto historicko-folklorním zájmem probíhá i druhá linie jeho tvorby, vlastní kompoziční práce symfonická, komorní a vokální. Také v této sféře má vyhraněné názory nepodléhající módním vlivům – jako skladatel usiluje celoživotně o to, aby jeho hudba byla ozdobou života, přinášela uspokojení a duchovní povznesení a především, aby posluchače zaujala.

Vedle nesčetných úprav lidových písní a tanců je autorem řady žánrově bohatých kompozic. Mezi jeho nejvýznamnější díla patří devět symfonií (Symfonie č. 3 „Jan Ámos“, op. 95, 1990; Symfonie č. 4 „Desiderata“, op. 123, 2000; Symfonie č. 5 „Renesanční“, op. 133, 2007; Symfonie č. 6 „Semplice“, op. 140, 2011; Symfonie č. 9, op. 163, 2018 ad.), z nichž Symfonii č. 3 „Jan Ámos“ uvedla i nahrála Česká filharmonie společně s Kühnovým smíšeným sborem pod taktovkou Jiřího Bělohlávka, kantáty a oratoria (O lux mundi, 1985; Ten, který jest, op. 137, 2009; Krédo Mistra Jana, op. 150, 2014 ad.), melodramy, balety a taneční fresky, opery (Nevěstka Raab, op. 36, 1971; Ve stínu kříže, op. 129, 2005; Šaty, jaké svět neviděl, op. 139, 2010; Za oponou času, op. 146, 2013) a skladby duchovní (11 mší). Za svou elektroakustickou operu Nevěstka Raab získal v roce 1971 cenu v mezinárodní skladatelské soutěži města Ženevy a několikrát získal hlavní cenu v soutěži Prix de musique folklorique de Radio Bratislava (1979–1989). Podobně rozsáhlá je jeho činnost dirigentská, pod jeho vedením vzniklo více než 50 samostatných snímků od hudby historické přes své vlastní skladby až k nahrávkám týkajících se folkloru. Je rovněž vyhledávaným hudebním režisérem.

Jaroslavu Krčkovi se od přelomu sedmdesátých a osmdesátých let dlouhodobě dařilo etablovat nejen mezi profesionálními hudebními tělesy a soubory, ale významně přispěl též k rozvoji amatérského hudebního umění v Čechách – množství jeho úprav lidových písní se těší velké oblibě mezi školními i zájmovými tělesy všech věkových kategorií, díky Krčkově snaze se hudba starších období rovněž dostala do jejich povědomí. Zásadní vliv na práci s dětmi a mládeží v naší zemi měla rovněž jeho systematická práce s Choreou Bohemicou a s Musicou Bohemicou, stovky výchovných koncertů a vystoupení inspirovalo sbory i instrumentální tělesa k provozování hudby starších období, Krčkova interpretace výrazně napomohla k novému chápání lidové a staré hudby mezi soubory i na veřejnosti. V roce 2019 obdržel za tuto činnost cenu Ministerstva kultury.

To nejlepší z Rudolfina


5x do roka přímo do vašeho e-mailu.
Přidejte se k 9500+ čtenářů.

Váš e-mail je u nás v bezpečí. Odhlášení na jeden klik.

Zavřít
Tak copak vás zajímá?