Česká filharmonie • Open Air koncert


Tradiční Open Air koncert se vrací po dvou letech do Prahy na Hradčanské náměstí! Letošní program, který má jako obvykle odlehčenou formou uzavřít koncertní sezonu České filharmonie, připravil britský dirigent Wayne Marshall v duchu jazzových, filmových a muzikálových inspirací.

  • Délka programu 1 hod 10 min

Program

Leonard Bernstein
Candide, předehra k operetě (5')

George Gershwin
Američan v Paříži (18')

John Williams
Across the Stars. Téma lásky z Hvězdných válek: Epizoda II – Klony útočí (7')

Leonard Bernstein
Tři taneční epizody z muzikálu Ve městě (11')
Tanec velkého milovníka
Pas de deux
Times Square balet 

Arturo Márquez
Danzón č. 2 (10')

Pablo de Sarasate
Cikánské melodie pro housle a orchestr, op. 20 (9')
Moderato – Lento – Un poco più lento – Allegro molto vivace 

George Gershwin
Kubánská předehra (10')

Účinkující

Jan Mráček housle

Wayne Marshall dirigent

Marek Eben moderace

Česká filharmonie

 

Fotografie ilustrujicí událost Česká filharmonie Open Air koncert

Praha — Hradčanské náměstí


Vstup volný Informace ke vstupenkám a kontakty

Koncert se uskuteční na Hradčanském náměstí a je zdarma přístupný veřejnosti

Více informací podá zákaznický servis České filharmonie

Tel.: +420 227 059 227

E-mail: info@ceskafilharmonie.cz

Zákaznický servis je pro vás k dispozici v pracovní dny od 9.00 do 18.00 hod.

Účinkující

Jan Mráček  housle
Jan Mráček

Jan Mráček se narodil roku 1991 v Plzni a na housle začal hrát v 5 letech ve třídě Magdalény Mickové. Od roku 2003 studoval u Jiřího Fišera, v roce 2013 absolvoval s vyznamenáním Pražskou konzervatoř a donedávna studoval ve Vídni na Universität für Musik und darstellende Kunst pod vedením koncertního mistra Vídeňské filharmonie Jiřího Pospíchala.

Již během studií nasbíral mnoho významných úspěchů a ocenění v soutěžích. Pravidelně navštěvoval kurzy Václava Hudečka, což položilo počátek dlouhé a plodné spolupráce. Mezi jeho největší soutěžní úspěchy patří 1. místo v Soutěži konzervatoří v roce 2008, vítězství na Mezinárodní soutěži Beethovenův Hradec v roce 2009; v roce 2010 se Jan Mráček stal nejmladším laureátem Mezinárodní soutěže Pražského jara a v roce 2014 získal první cenu v Mezinárodní houslové soutěži Fritze Kreislera. Předseda komise komentoval vítězství slovy: „Jan zvítězil právem. Fascinoval nás od prvního kola nejen svými technickými dovednostmi, ale také charismatickým vystupováním na scéně.“

V roce 2011 se Jan Mráček stal nejmladším sólistou Symfonického orchestru Českého rozhlasu. Jako sólista vystoupil se světovými orchestry, jako jsou Royal Philharmonic Orchestra, St Louis Symphony, Symphony of Florida, Velký symfonický orchestr P. I. Čajkovského, Kuopio Symphony Orchestra, Symfonický orchestr Rumunského rozhlasu nebo finský orchestr Lappeenranta City Orchestra. Vystupuje též s Českým národním symfonickým orchestrem, Symfonickým orchestrem hl. m. Prahy FOK, Janáčkovou filharmonií Ostrava a téměř všemi českými regionálními orchestry.

Maestro Jiří Bělohlávek ho přivedl na post hostujícího koncertního mistra České filharmonie, kde od sezony 2018/2019 působí jako koncertní mistr. Byl také koncertním mistrem European Youth Orchestra na letním turné v roce 2015 pod vedením dirigentů Gianandrea Nosedy a Xiana Zhanga.

Od ledna 2008 je členem Lobkowicz Tria. S tímto klavírním triem v roce 2014 získal 3. cenu na Mezinárodní soutěži komorní hudby Antonína Dvořáka a v září téhož roku 1. cenu a cenu publika na Mezinárodní hudební soutěži Johannese Brahmse v rakouském Pörtschachu. V roce 2016 vydal CD s kompletním houslovým dílem Antonína Dvořáka pro švýcarské vydavatelství Onyx s Českým národním symfonickým orchestrem pod taktovkou Jamese Judda a s klavíristou Lukášem Klánským, které zaznamenalo vynikající kritický ohlas.

Jan Mráček hraje na housle italského houslaře Carla Fernanda Landolfiho vyrobené v Miláně roku 1758, které mu velkoryse zapůjčil Peter Biddulph.

 V roce 2021 mu byla na Open Air koncertu České filharmonie udělena Cena Jiřího Bělohlávka.

Wayne Marshall  dirigent
Wayne Marshall

 

Britský dirigent, varhaník a klavírista Wayne Marshall je světově známý pro svou uměleckou všestrannost při práci s taktovkou i klaviaturou. V letech 2014–2020 působil jako hlavní dirigent Symfonického orchestru Západoněmeckého rozhlasu v Kolíně nad Rýnem, v roce 2007 se stal hlavním hostujícím dirigentem Orchestra Sinfonica di Milano Giuseppe Verdi a je uznávaným interpretem Gershwina, Bernsteina a dalších skladatelů 20. století.

Z jeho největších dirigentských úspěchů poslední doby zmiňme například debut s Berlínskými filharmoniky a Martinem Grubingerem, inscenaci Porgy and Bess v Theater an der Wien, koncertní verzi stejné opery se Symfonickým orchestrem Českého rozhlasu, turné s Bernsteinovým muzikálem Wonderful Town, speciální projekt Frank Zappa se Symfonickým orchestrem Jihozápadního německého rozhlasu, turné po Velké Británii s věhlasným orchestrem Chineke!, vystoupení na Edinburském mezinárodním festivalu a spolupráci se světovými orchestry (Rotterdamská filharmonie, Česká filharmonie, Šanghajská filharmonie ad.).

V roce 2018 byl jedním z hlavních aktérů při oslavách sta let od narození Leonarda Bernsteina. V rozličných koutech Evropy tak dirigoval Bersteinův různorodý skladatelský repertoár, mj. Mši (Pařížská filharmonie), 3. symfonii „Kaddish“ (Národní orchestr toulouského Kapitolu) nebo zřídka interpretovanou kantátu Bílý dům (Nizozemský rozhlasový orchestr).

Kromě koncertní činnosti se Wayne Marshall zabývá dirigováním operních představení. Má za sebou mnohé inscenace opery Porgy and Bess (Národní divadlo komické opery v Paříži, Washingtonská národní opera nebo Dallaská opera); v Německé státní opeře v Berlíně dirigoval Bernsteinovu operetu Candide a Weillovu operu Vzestup a pád města Mahagonny, v drážďanské Semperově opeře pak Harbisonovu operu Velký Gatsby ad.

Po celém světě (i v online prostoru) účinkuje také jako varhaník a šíře jeho repertoáru je pozoruhodná. I v příští sezoně plánuje vystoupení v prestižních evropských sálech, jako jsou Pařížská, Essenská, Berlínská nebo Labská filharmonie. Podílí se také na oslavách 150. výročí varhan Henryho Willise v Royal Albert Hall. Jako varhaník i dirigent má za sebou množství nahrávek, především hudby 20. století.

Wayne Marshall studoval Royal College of Music; v této době byl zároveň varhaníkem v kapli sv. Jiří ve Windsoru. Doktorát obdržel ve vídeňské Hochschule für Musik. Je držitelem mnoha významných ocenění (Golden Jubilee Award od Barbadoské vlády, čestný doktorát z Bournemouthské univerzity), z nichž nejdůležitější je Řád britského impéria, který mu byl udělen v roce 2021.

S manželkou a dvěma dětmi žije – kromě případů, kdy je na cestách – na Maltě.

Marek Eben  průvodce pořadem
Marek Eben

Marek Eben se narodil v roce 1957 v Praze. Studoval na Pražské konzervatoři hudebnědramatický obor. Po ukončení školy působil v divadle Vítězslava Nezvala v Karlových Varech, pak v divadle na Kladně a v letech 1983–2002 byl členem pražské Ypsilonky. Kromě herecké práce se zabývá také hudbou, je výhradním autorem písní skupiny Bratří Ebenů, která vydala pět desek (Malé písně do tmy, 1984; Tichá domácnost, 1995; Já na tom dělám, 2002; Chlebíčky, 2008; Čas holin, 2014), napsal hudbu k filmům Bizon, Hele on letí a k televiznímu seriálu Poste restante. Je autorem hudby a textů ke zhruba dvěma desítkám divadelních her (mj. pro Studio Ypsilon – Matěj Poctivý, Vosková figura, Amerika, Othello, pro Národní divadlo – Zimní pohádka). Od roku 1996 je moderátorem Mezinárodního filmového festivalu v Karlových Varech.

Rozsáhlá je jeho spolupráce s televizí, kde působí jako moderátor různých programů – například soutěže O poklad Anežky České, Předávání cen TýTý, Stardance nebo diskusního pořadu Na plovárně, který v letech 2001, 2002, 2004, 2005, 2006 a 2007 získal cenu Elsa pro nejlepší talkshow. Tutéž cenu získal Marek Eben jako moderátor v letech 2001, 2002, 2006 a 2007. Je také dvojnásobným absolutním vítězem ceny TýTý.

Skladby


Open Air koncert - program večera

Proslulý americký skladatel a dirigent Leonard Berstein (1918–1990) se narodil do rodiny přistěhovaných ukrajinských Židů a brzy projevil mimořádné hudební nadání. Vystudoval Harvard a Curtisův institut ve Filadelfii a stal se asistentem slavného dirigenta Sergeje Kusevického u Bostonského symfonického orchestru. Záskok za nemocného Bruna Waltera v Newyorské filharmonii v roce 1943 nastartoval Bernsteinovu neuvěřitelnou dirigentskou kariéru. Mimo jiné byl v letech 1958–1969 hudebním ředitelem Newyorské filharmonie, poté až do konce života hostoval u významných orchestrů po celém světě a byl protagonistou mnoha vzdělávacích a popularizačních programů. Bohatá je také jeho skladatelská tvorba, v níž se projevila jeho záliba v jazzu a pop-music. Mezi jeho hudebně-scénickými díly vyniká šest muzikálů, celosvětově známý je zejména West Side Story z roku 1957. Jako první vůbec a zároveň první pro Broadway Bernstein napsal v roce 1944 muzikál On the Town (Ve městě), válečnou romantickou komedii o třech námořnících na 24hodinové dovolené v New Yorku. Bernstein z něho následně vybral tři taneční epizody, které zpracoval jako koncertní suitu. Její kompoziční úroveň včetně orchestrace přesahuje veškerý broadwayský standard a dokazuje kvality svého autora.

V roce 1956 byla na Broadwayi uvedena muzikálová opereta Candide, pojatá v duchu Jacquese Offenbacha, včetně jeho žánrové lehkosti a vtipnosti. To je okamžitě patrné už v brilantní předehře, bohatší a propracovanější, než bylo kdy v operetách nebo muzikálech zvykem. Začíná fanfárou a končí rychlým sledem fragmentů všech motivů, které v jejím průběhu zazněly. Candide při premiéře příliš neuspěla, její reprízy si však své publikum našly a předehra se stala populární sama o sobě.

Jedním z Bernsteinových vzorů byl George Gershwin (1898–1937), autor mnoha jazzových písňových evergreenů, ale také světoznámých orchestrálních kusů. Vedle Rapsodie v modrém je to především Američan v Paříži, skladba ovlivněná jazzem a Gershwinovým pobytem ve francouzské metropoli, kam odjel studovat k Maurici Ravelovi. „Mým cílem je zde vylíčit dojmy amerického návštěvníka v Paříži, když se prochází městem, poslouchá různé zvuky ulice a absorbuje francouzskou atmosféru,“ sdělil skladatel v jednom rozhovoru. Proto do instrumentace předepsal originální nástroje včetně automobilových klaksonů. Premiéra se konala v prosinci 1928 v newyorské Carnegie Hall.

V únoru 1932 strávil Gershwin dovolenou v kubánské metropoli Havaně. Ani tento pobyt nezůstal bez zhudebnění – v létě téhož roku vznikla Rumba, později přejmenovaná na Kubánskou předehru. Hlavní rytmus napovídá původní název, který podtrhují použité perkuse, ale i další pestrá instrumentace. Hudební kus měl při premiéře v New Yorku obrovský úspěch a Gershwin si zapsal: „Myslím, že to byla ta nejvíce vzrušující noc, jakou jsem kdy zažil... 17 845 lidí zaplatilo za vstup a 5 000 lidí zůstalo venku a snažilo se dostat dovnitř – neúspěšně.“

I kdybyste nebyli skalním fanouškem filmové série Hvězdné války, nemohly vás minout melodie Johna Williamse (*1932). Seznam filmů, pod nimiž je podepsaný, je dechberoucí, stejně jako fakt, že za svoji hudbu byl 52krát nominován na Oscara. Získal ho v pěti případech, čtyřikrát pak Zlatý glóbus a pětadvacetkrát obdržel cenu Grammy. Jeho hudbu ke Hvězdným válkám vyhlásil Americký filmový institut za nejlepší filmovou hudbu 20. století. Skladba Across the Stars obsahuje hlavní hudební téma celého dílu Epizoda II – Klony útočí a vyjadřuje milostné vzplanutí mezi Anakinem Skywalkerem a Padmé Amidalou. Williams melodii Across the Stars použil i v pokračování, Epizodě III – Pomsta Sithů.

Seznamte se s jedním z nejznámějších mexických skladatelů současnosti, Arturem Márquezem (*1950). Dostalo se mu kvalitního vzdělání v Mexiku, USA i Paříži, díky němuž ovládá všechny moderní kompoziční techniky včetně elektronické hudby. Velký úspěch ovšem získal především skladbami uplatňujícími prvky původní mexické hudby a temperamentních tanců. Nejslavnější je jeho série devíti danzónů, nazvaných podle původně kubánského tanečního žánru oblíbeného i v mexických tančírnách, jehož zlatý věk probíhal ve 40. letech dvacátého století. Danzón č. 2 vznikl v roce 1993 a byl inspirován tanečníky, kteří skladatele zasvětili do všech tajů tohoto smyslného tance plného nostalgie i radosti.

Není moc brilantnějších skladeb pro sólové housle a orchestr, než Cikánské melodie Pabla de Sarasateho (1844–1908). Z Mexika nás přenášejí mezi rumunské a maďarské tradiční kapely, v závěru citují Uherskou rapsodii č. 13 Franze Liszta. Jejich autor přitom pocházel ze Španělska, ovšem opět zafungovala návštěva „cizích krajů“. Budapešť navštívil na jaře 1877, setkal se zde s Lisztem a poznal místní folklor. Počátkem roku 1878 už vydal původní verzi pro housle a klavír. Orchestrace vznikla o tři roky později. Sarasate byl sám vynikajícím houslistou, koncertním umělcem slavným po celé Evropě. Svoji virtuozitu propsal do své tvorby, v čele s Cikánskými melodiemi, které v roce 1904 také sám nahrál. Jsou jednověté, s patrnými čtyřmi částmi vrcholícími v technicky nejobtížnější poslední Allegro molto vivace.

To nejlepší z Rudolfina


5x do roka přímo do vašeho e-mailu.
Přidejte se k 9500+ čtenářů.

Váš e-mail je u nás v bezpečí. Odhlášení na jeden klik.

Zavřít
Tak copak vás zajímá?