Fotografie ilustrujicí stránku  Tomáš Netopil Česká filharmonie

Česká filharmonie • Tomáš Netopil


Česká filharmonie

Tomáš Netopil přináší opět nový pohled na hudbu 18. století. Dva vynikající členové České filharmonie spojí své síly v Mozartově Dvojkoncertu a velkou událostí je uvedení dramatického melodramu Medea. Jeho autor Jiří Antonín Benda se prosadil v největších německých hudebních centrech a novým dramatickým útvarem chtěl konkurovat italské opeře.

Koncert z řady B

Program

Wolfgang Amadeus Mozart
Koncert pro flétnu, harfu a orchestr C dur, K 299

Jiří Antonín Benda
Medea, melodram

Účinkující

Jana Boušková harfa
Naoki Sato flétna

Zuzana Stivínová Medea

Tomáš Netopil dirigent

Česká filharmonie

Fotografie ilustrujicí událost Česká filharmonie Tomáš Netopil

Rudolfinum — Dvořákova síň

9. 2. 2022  středa 10.00
Generální zkouška
Nelze objednat online
9. 2. 2022  středa 19.30
Volná místa
10. 2. 2022  čtvrtek 19.30
Volná místa
11. 2. 2022  pátek 19.30
Volná místa
Cena od 290 do 1400 Kč

Zákaznický servis České filharmonie

Tel.: +420 227 059 227

E-mail: info@ceskafilharmonie.cz

Zákaznický servis je pro vás k dispozici v pracovní dny od 9.00 do 18.00 hod. (v červenci a srpnu do 15.00 hod.).

Zákaznický servis České filharmonie

Tel.: +420 227 059 227

E-mail: info@ceskafilharmonie.cz

Zákaznický servis je pro vás k dispozici v pracovní dny od 9.00 do 18.00 hod. (v červenci a srpnu do 15.00 hod.).

Účinkující

Jana Boušková  harfa
Jana Boušková

Není mnoho českých umělců, kteří by ve svém oboru dosáhli na světové úrovni natolik výsadního postavení, a tak výjimečným způsobem reprezentovali Českou republiku v zahraničí, jako harfistka Jana Boušková.

Jana Boušková se díky výrazným uměleckým úspěchům rychle stala velmi žádanou harfistkou vystupující na renomovaných světových pódiích nejen sólově, ale i komorně s interprety, jako např. Maxim Vengerov, Jurij Bashmet, Patrick Gallois, Josef Špaček, Jiří Bárta, Christian Tetzlaff, Sharon Kam, či již zmíněný Mstislav Rostropovič.

Získala přední ocenění na nejvýznamnějších harfových soutěží (Zlatá medaile na Mezinárodní harfové soutěži v USA v roce 1992 a 2. cena na Mezinárodní harfové soutěži v Israeli v tomtéž roce). Mezi další četná ocenění patří i vítězství v Concours International de Musique de Chambre v Paříži a v Torneo Internazionale di Musica v Itálii. Za mimořádné koncertní úspěchy a přínos v rozvoji hry na harfu získala ocenění ve Švýcarsku. V Čechách jí bylo uděleno jako první interpretce klasické hudby vůbec ocenění nejvýznamnějších žen České republiky.

Od roku 2005 je Jana sóloharfistkou České filharmonie. Pravidelně vystupuje sólově i v komorních sestavách na významných domácích i světových koncertních pódiích a festivalech. Mezi nejvýznamnější patří její sólové recitály v Alice Tully Hall – Lincoln Center (New York), v Theatre Châtelet v Paříži, ve vídeňském Musikvereinu, na festivalech Pražské jaro, Smetanova Litomyšl nebo Berliner Festtage.

Společně s houslistou Maximem Vengerovem absolvovala velké turné po Izraeli a Evropě; na komorních programech vystupuje společně s flétnisty Emmanuelem Pahudem, Mathieu Defourem, Patrickem Gallois a harfistkou Marie-Pierre Langlamet, houslistou Josefem Špačkem, hornistou Radkem Baborákem, violoncellisty Jiřím Bártou, Tomášem Jamníkem, nebo Václavem Petrem, varhanicí Barbarou Willi.

Je častým hostem komorních koncertů festivalu Spannungen v Německu, Mezinárodního festivalu v Parnu (Estonsko). Parry Sound v Ontariu, Festival des Lauréats Juventus Cambrai nebo Elba Isola Musicale d´Europa, v Théâtre de la Ville.

Jako sólistka orchestrů (např. České filharmonie, PKF - Prague Philharmonia, Budapešťské filharmonie, Stuttgartské filharmonie, Lucernského symfonického orchestru, Kolínské komorní filharmonie, Chicago Sinfonietty, Amsterdam Sinfonietty, Israel Philharmonic Orchestra, MDR Symphonieorchester Leipzig či Tokyo Chamber Orchestra) vystoupila v sálech Carnegie Hall v New Yorku, Berlínské a Kolínské filharmonie, Suntory Hall v Tokiu, v Gewandhausu v Lipsku, v Symphony Center v Chicagu, Concertgebouw v Amsterdamu, pražském Rudolfinu a mnohých dalších.

Široký repertoár Jany Bouškové obsahuje díla všech období, mnoho současných českých i zahraničních autorů zkomponovalo skladby přímo pro ni. Je autorkou úprav některých symfonických básní Mé vlasti pro harfu.

Jana Boušková nahrála přes dvě desítky CD pro domácí i zahraniční firmy, na svém nejnovějším, unikátním albu s názvem Má vlast prezentuje vlastní úpravy nejznámějších českých orchestrálních skladeb pro sólovou harfu (Smetana, Dvořák, Suk – Supraphon 2021).
Hraje na nástroj americké firmy Lyon & Healy, který získala za vítězství v USA International Harp Competition v roce 1992 a je rovněž oficiální tváří této prestižní společnosti.

Vedle koncertování se Jana Boušková věnuje pedagogické činnosti a současně vyučuje na Královské konzervatoři v Bruselu a je docentkou na Hudební fakultě Akademie múzických umění v Praze. Je pravidelně zvána k účinkování na světových harfových kongresech a sympoziích.

Jana Boušková absolvovala konzervatoř v Praze a Ostravskou univerzitu ve třídě profesorky Libuše Váchalové. Ve studiu posléze pokračovala na renomované Indiana University u profesorky Susann McDonald.

Tomáš Netopil  dirigent
Tomáš Netopil

Tomáš Netopil již osm sezon zastává pozici hlavního hudebního ředitele Divadla a filharmonie Aalto v německém Essenu. V operní sezoně 2020|2021 plánoval v Essenu uvést Gluckova Orfea a Eurydiku, Mozartovu Kouzelnou flétnu, Smetanovu Prodanou nevěstu a Straussovu Arabellu. V předchozích letech zde řídil provedení Straussovy Salome, Mozartovy Così fan tutte, Dvořákovy Rusalky, Wagnerových Lohengrina a Valkýry, Mozartova Únosu ze serailu, Čajkovského Pikové dámy a Straussova Růžového kavalíra. S Essenskými také vytvořil oceňované nahrávky Sukova Asraela, Ariadny a Dvojkoncertu Bohuslava Martinů, Mahlerových symfonií č. 6 a 9.

V létě roku 2018 založil v Kroměříži mezinárodní Letní hudební akademii, kde mají studenti možnost pracovat pod vedením výjimečných umělců a setkat se s významnými českými i zahraničními hudebníky. V létě 2020 se akademie propojila s mezinárodním hudebním festivalem Dvořákova Praha, a tak vznikla Mladá filharmonie Dvořákovy Prahy, již tvoří studenti konzervatoří a hudebních škol pod vedením hráčů České filharmonie. Tomáš Netopil s festivalem již dříve udržoval blízký vztah: v sezoně 2017 byl jeho rezidenčním umělcem, řídil Essenskou filharmonii na zahajovacím koncertě ročníku a na závěrečném koncertě provedl Dvořákovo Te Deum s Vídeňskými symfoniky. Zdrojem inspirace je pro něho především česká hudba, i proto je Tomáš Netopil jedním z hlavních hostujících dirigentů České filharmonie. Na jaře 2018 byl s Českou filharmonií na dlouhém zájezdu po Velké Británii a týž rok s ní provedl Mou vlast na zahajovacím koncertě mezinárodního hudebního festivalu Pražské jaro v přímém přenosu České televize. V sezoně 2020|2021 řídil Českou filharmonii na koncertech připomínajících 130. výročí narození Bohuslava Martinů, na Novoročním koncertě a v červnu 2021 s ní vystoupil v rámci festivalu Smetanova Litomyšl.

Mezi významné operní spolupráce Tomáše Netopila se řadí jeho účinkování v Saské státní opeře v Drážďanech (La clemenza di Tito, Rusalka, Příhody lišky Bystroušky, Halévyho Židovka, Prodaná nevěsta a Busoniho Doktor Faust), ve Vídeňské státní opeře (naposledy uvedení Idomenea, Čarostřelce a nového nastudování Leonory) a v Nizozemské opeře (Její pastorkyňa s Anette Dasch, Hannou Schwarz a Evelyn Helitzius). V jeho plánech na sezony 2020|2021 a 2021|2022 je Věc Makropulos v ženevském Velkém divadle a Její pastorkyňa v Hamburské opeře.

Na koncertním pódiu se Tomáš Netopil v sezoně 2020|2021 postavil do čela Orchestre National de France, Orchestru salcburského Mozartea, Vídeňských symfoniků, Orchestre Philharmonique de Monte Carlo, BBC Symphony Orchestra a Sinfonia Varsovia. V minulých letech se představil s Orchestrem curyšské Tonhalle, Orchestre de Paris, London Philharmonic Orchestra, Filharmonií nizozemského rozhlasu v amsterdamské Concertgebouw, Orchestre National de Montpellier, RAI Torino a tokijským Yomiuri Symphony Orchestra.

Diskografie Tomáše Netopila u labelu Supraphon zahrnuje Janáčkovu Glagolskou mši (první nahrávku původní verze z roku 1927), Dvořákovy kompletní skladby pro violoncello, Ariadnu a Dvojkoncert Bohuslava Martinů a Smetanovu Mou vlast se Symfonickým orchestrem hl. m. Prahy FOK.

V letech 2008–2012 zastával Tomáš Netopil pozici hudebního ředitele pražského Národního divadla. Vystudoval hru na housle a dirigování jak v České republice, tak poté na Royal College of Music ve Stockholmu u profesora Jormy Panuly. V roce 2002 zvítězil v dirigentské soutěži Sira Georga Soltiho ve Frankfurtu nad Mohanem.

Tak copak vás zajímá?
Zavřít

Rozehrajte s námi další koncert

Podpořte nás
Zavřít
Tak copak vás zajímá?