Fotografie ilustrujicí stránku  Smetana: Má vlast Koncert pro svobodu a demokracii

Koncert pro svobodu a demokracii

Smetana: Má vlast

Česká filharmonie

Česká filharmonie ve spolupráci s Pražským jarem pořádá 17. listopadu Koncert pro svobodu a demokracii. První český orchestr pod taktovkou šéfdirigenta Semjona Byčkova přednese Smetanovu Mou vlast. Koncert se uskuteční za přísných hygienických opatření a bez diváků v sále. Přímý přenos nabízí ČT art, živý stream poběží také na našem Facebooku.

Česká filharmonie
Délka programu 1 hod 25 min
Program

Bedřich Smetana
Má vlast, cyklus symfonických básní

Účinkující

Semjon Byčkov dirigent

Česká filharmonie

Fotografie ilustrujicí událost Koncert pro svobodu a demokracii Smetana: Má vlast
Rudolfinum — Dvořákova síň
17. 11. 2020  úterý — 20.15
Nelze objednat online

Koncert se uskuteční bez účasti veřejnosti. V úterý 17. listopadu bude od 20.15 živě přenášen na ČT art a streamován na facebookové stránce České filharmonie a dalších partnerů.

Provedení Mé vlasti 17. listopadu uctí Den boje za svobodu a demokracie, ale také připomene legendární provedení Smetanova cyklu symfonických Má vlast básní Rafaelem Kubelíkem v roce 1990 na Pražském jaru a na Staroměstském náměstí u příležitosti prvních svobodných voleb po sametové revoluci. "Několik let jsme přemýšleli o mimořádném koncertu, který by ozdobil naši koncertní sezonu a zároveň připomněl důležité historické datum spojené s dějinami naší země. V úvahu připadal svátek sv. Václava, Den vzniku samostatného československého státu nebo Den boje za svobodu a demokracii. Nakonec jsme se rozhodli pro 17. listopad, který je svátkem bytostně spojeným s historií orchestru," vysvětluje generální ředitel České filharmonie David Mareček a připomíná aktivní účast filharmoniků v čele s šéfdirigentem Václavem Neumannem na událostech roku 1989.

Provést původní program – Šostakovičovu Sedmou symfonii a Kabeláčovo Mystérium času – se ukázalo z důvodu velkého obsazení orchestru při dodržení platných proticovidových nařízení jako nemožné. Rozhodnutí tedy padlo na ikonickou skladbu Má vlast Bedřicha Smetany, kterou chce Česká filharmonie nejen oslavit svobodu a demokracii, ale zároveň i povzbudit v dnešní nelehké době. "Tradiční spolupráce Pražského jara s Českou filharmonií nyní navazuje na letošní společné květnové festivalové projekty realizované navzdory překážkám. Díky nadcházejícímu mimořádnému koncertu v den dvou zásadních výročí našich novodobých dějin tak nebude v bilanci Pražského jara roku 2020 chybět ani Má vlast, a to v původně plánovaném provedení České filharmonie a Semjona Byčkova. Z toho mám opravdovou radost!" říká ředitel Mezinárodního hudebního festivalu Pražské Jaro Roman Bělor.

"Připomínat si sametovou revoluci provedením Mé vlasti a nevzpomenout při tom muže, který zasvětil svůj život nejen Smetanovu dílu, ale i rodné zemi a české hudbě, je nemyslitelné. Rafael Kubelík stál jako šéfdirigent v čele České filharmonie mezi lety 1941 a 1948, kdy svou vlast opustil na protest proti změně režimu. ‚Žil jsem v jedné formě bestiální tyranie, v nacismu… Již z principu jsem odmítl žít v nějaké její další podobě.‘ O 42 let později, když v zemi proběhla sametová revoluce a první svobodné volby, se Kubelík vrátil do vlasti a k milované České filharmonii, aby dirigoval Mou vlast na festivalu Pražské jaro, u jehož zrodu stál jako dirigent prvního zahajovacího koncertu v roce 1946," říká šéfdirigent a umělecký ředitel České filharmonie Semjon Byčkov. "Nikdy nezapomenu na to, když jsem sledoval nahrávku tohoto koncertu, byl to jeden z nejsilnějších zážitků v mém životě. Kubelíkovo spojení s hudbou, její spojení s českým národem a spojení publika s hudbou i jejími interprety dalo vzniknout souznění, které lze zažít jen zřídka," zdůrazňuje Byčkov a uzavírá: „Provedením Mé vlasti 17. listopadu vzdáváme poctu sametové revoluci, národu, který si váží své svobody, a Rafaelu Kubelíkovi, jehož život je věčným symbolem humanismu."

V průběhu zkoušek a koncertu budou platit přísná hygienická opatření. Celý orchestr bude otestován. Pódium bude rozšířeno, aby každý filharmonik mohl hrát ze svého pultu. Smyčcové skupiny budou od dechových odděleny plexisklovými paravány. K dispozici bude větší množství šaten pro účinkující. Přímý přenos koncertu umožní vyspělá digitální technologie včetně dálkově ovládaných robotických kamer instalovaných ve Dvořákově síni Rudolfina. Záznam koncertu odvysílá francouzská televize Mezzo v roce 2021.

Účinkující

Semjon Byčkov  dirigent
Semjon Byčkov

Ve druhé sezoně působení Semjona Byčkova na pozici šéfdirigenta a hudebního ředitele České filharmonie vyvrcholil Projekt Čajkovskij, zahájený v roce 2015 ještě před tím, než Byčkov k orchestru nastoupil. U společnosti Decca Classics vyšly Čajkovského symfonie, tři klavírní koncerty, Romeo a Julie, Serenáda pro smyčce a Francesca da Rimini. Kromě toho Byčkov Čajkovského díla provedl v rámci rezidencí v Praze, Tokiu, ve Vídni a Paříži a poprvé společně s orchestrem vystoupil na BBC Proms v Londýně. Mezi vrcholy sezony v Praze patřilo první Byčkovovo provedení Smetanovy Mé vlasti v čele České filharmonie.

V sezoně 2020/2021 se pozornost přesune z Čajkovského na Mahlera, provedení jeho symfonií je naplánováno jak na domácích pódiích, tak v zahraničí. Do středu pozornosti se dostane také nová hudba, Byčkov s Českou filharmonií zahrají světové premiéry děl Bryce Dessnera, Detleva Glanerta a Thomase Larchera, třech ze čtrnácti skladatelů (devět Čechů a pět cizinců), kteří napsali nové skladby na objednávku Semjona Byčkova iniciovanou na začátku jeho působení u orchestru. Po premiérách v Praze Byčkov s Českou filharmonií představí Dessnerovu symfonii a Larcherův klavírní koncert, zkomponovaný pro Kirilla Gersteina, ve Vídni, Paříži, Bruselu, Amsterdamu a Londýně.

Byčkov si získal uznání interpretacemi skladeb kmenového repertoáru, ale úzce spolupracuje i s řadou výjimečných soudobých skladatelů včetně Luciana Beria, Henriho Dutilleuxe a Maurizia Kagela. V posledních letech navázal spolupráci rovněž s Reném Staarem, Thomasem Larcherem, Richardem Dubugnonem, Detlevem Glanertem a Julianem Andersonem. Premiéry jejich skladeb provedl v čele Vídeňské filharmonie, Newyorské filharmonie, Královského orchestru Concertgebow a Symfonického orchestru BBC v rámci BBC Proms.

Tak jako Česká filharmonie, i Semjon Byčkov je pevně spjat s kulturou východoevropskou i západoevropskou. Narodil se v roce 1952 v Leningradu, v roce 1975 emigroval do Spojených států amerických a od poloviny osmdesátých let žije v Evropě. Od pěti let se Byčkovovi dostávalo mimořádného hudebního vzdělání. Coby student hry na klavír získal místo na Glinkově škole sborového zpěvu, kde také jako třináctiletý absolvoval první hodinu dirigování. V 17 letech byl přijat na leningradskou konzervatoř, kde studoval u legendárního Ilji Musina. Tři roky nato zvítězil v Rachmaninově dirigentské soutěži. Poté, co mu byla odepřena výhra – možnost dirigovat Leningradskou filharmonii – Byčkov ze Sovětského svazu odešel.

Když se Semjon Byčkov roce 1989 do Petrohradu vrátil na pozici hlavního hostujícího dirigenta Petrohradské filharmonie, měl už za sebou úspěchy v USA, kde zastával funkci hudebního ředitele Grand Rapids Symphony Orchestra a orchestru Buffalo Philharmonic. Jeho mezinárodní kariéra začala ve Francii vystoupeními v Lyonské opeře a na festivalu v Aix-en-Provence. Poté, co na záskok dostal možnost dirigovat Newyorskou filharmonii, Berlínskou filharmonii a Královský orchestr Concertgebouw, začala jeho hvězda strmě stoupat. V roce 1989 byl jmenován hudebním ředitelem Orchestre de Paris, v roce 1997 šéfdirigentem Symfonického orchestru Západoněmeckého rozhlasu v Kolíně nad Rýnem a rok nato šéfdirigentem drážďanské Semperovy opery.

Byčkov má široký koncertní i operní repertoár. Diriguje na všech celosvětově významných operních scénách – v La Scale, Opéra National de Paris, drážďanské Semperově opeře, Vídeňské státní opeře, Metropolitní opeře v New Yorku, londýnské Královské opeře v Covent Garden a madridském Teatro Real. Jakožto hlavní hostující dirigent festivalu Maggio Musicale Fiorentino si vydobyl uznání svým pojetím Janáčkovy Její pastorkyně, Schubertova Fierrabrase, Pucciniho Bohémy, Šostakovičovy Lady Macbeth Mcenského újezdu a Musorgského Borise Godunova, všechna tato představení obdržela prestižní italskou cenu Premio Abbiati. K novým vídeňským inscenacím s Byčkovovou účastí patří Straussův Růžový kavalír a Daphne, Wagnerův Lohengrin a Musorgského Chovanština. V Londýně Byčkov debutoval novým provedením Straussovy Elektry a v Královské opeře dirigoval rovněž nové inscenace Mozartovy opery Così fan tutte, Straussových Žen beze stínu a Wagnerova Tannhäusera. Nedávno na festivalu v rakouském Bayreuthu řídil Wagnerova Parsifala a ve Vídeňské státní opeře Straussovu Elektru.

Díky tomu, že v sobě Byčkov spojuje vrozenou muzikálnost s precizností vštípenou ruskou hudební školou, se jeho koncertní vystoupení vždy těší velké pozornosti. V Británii kromě pravidelného vystupování s Londýnským symfonickým orchestrem zastává také čestné funkce u Symfonického orchestru BBC, s nímž každoročně vystupuje v cyklu BBC Proms, a na Královské hudební akademii, což v obou případech dokládá hloubku vzájemného vztahu. V Evropě Byčkov často vystupuje na turné s Královským orchestrem Concertgebouw a Mnichovskou filharmonií. Každoročně hostuje také u Vídeňské filharmonie, Berlínské filharmonie, lipského Gewandhausorchestru, Orchestre National de France a orchestru Accademia Nazionale di Santa Cecilia. V USA koncertuje s Newyorskou filharmonií, orchestry Chicago Symphony a Los Angeles Symphony, Philadelphia Orchestra a Cleveland Orchestra. Kromě celé řady koncertů a nahrávání s Českou filharmonií má Byčkov v této sezoně v plánu koncerty s Královským orchestrem Concertgebouw, Mnichovskou a Berlínskou filharmonií, lipským Gewandhausorchestrem a s Accademií Nazionale di Santa Cecilia.

Byčkov spolupracoval na rozsáhlých nahrávacích projektech pro společnost Philips s Berlínskou filharmonií, Symfonickým orchestrem Bavorského rozhlasu, orchestrem Concertgebouw, orchestrem Philharmonia, Londýnskou filharmonií a Orchestrem de Paris. V rámci třináctileté spolupráce se Symfonickým orchestrem Západoněmeckého rozhlasu v Kolíně nad Rýnem (1997–2010) pořídil řadu nahrávek děl Richarda Strausse (Elektra, Daphne, Život hrdiny, Metamorfózy, Alpská symfonie, Enšpíglova šibalství), Gustava Mahlera (Symfonie č. 3, Píseň o zemi), Dmitrije Šostakoviče (symfonie č. 4, 7, 8, 10, 11), Sergeje Rachmaninova (Zvony, Symfonické tance, Symfonie č. 2), Giuseppe Verdiho (Requiem), kompletního cyklu Brahmsových symfonií, skladeb Detleva Glanerta a Yorka Höllera. Byčkovovo provedení Wagnerova Lohengrina bylo v anketě časopisu BBC Music Magazine vyhlášeno Nahrávkou roku 2010 a jeho verze Schmidtovy Symfonie č. 2 s Vídeňskou filharmonií se stala v témž časopise Nahrávkou měsíce. Program Building a Library stanice BBC Radio 3 vybral jeho nahrávku Symfonie d moll Césara Francka jako doporučený titul. V roce 2015 získal Semjon Byčkov v mezinárodní soutěži International Opera Awards titul Dirigent roku.

Tak copak vás zajímá?
Zavřít