Česká filharmonie
Truls Mørk

Sopranistka Zdislava Bočková vystudovala Konzervatoř v Brně ve třídě PhDr. Jarmily Janíčkové a JAMU v Brně pod vedením odb. as. Natálie Romanové – Achaladze. Zúčastnila se mistrovských kurzů u renomovaných pěvců jako KS Edda Moser, KS Edith Lienbacher, KS Angelika Kirchschlager, Luciana D’Intino a Claudio Desderi.

Je laureátkou řady mezinárodních soutěží, např. Mezinárodní pěvecké soutěže Antonína Dvořáka v Karlových Varech, Soutěže Nadace Bohuslava Martinů a Interpretační soutěže České Filharmonie v Praze, Il Trofeo La Fenice, Premio Boni a Comunità Europea per Giovani Cantanti Lirici v Itálii, Mezinárodní pěvecké soutěže Otto Edelmann ve Vídni a semifinalistkou Mezinárodní pěvecké soutěže Hans Gabor Belvedere v Lotyšsku.

V komorní opeře HF JAMU v Divadle na Orlí ztvárnila roli Esmeraldy (B. Smetana; Prodaná nevěsta), Euridice (Orfeo ed Euridice; Ch. W. Gluck), Zerliny (Don Giovanni; W. A. Mozart) a Bystroušky (Příhody Lišky Bystroušky; L. Janáček) v rámci 4. Mezinárodního festivalu Janáček Brno.

V sezoně 2017/2018 se stala členkou Operního studia Teatro Lirico Sperimentale v italském Spoletu, kde se na operních jevištích představila jako Dorina (L'Impressario delle Canarie; D. Sarri), Frasquita (Carmen; G. Bizet), Clorinda (La Cenerentola; G.Rossini) a také Violetta (La Traviata; G. Verdi). Ve svých šestadvaceti letech v Itálii debutovala rovněž v benátském Teatro La Fenice v roli Olgy (Die lustige Witwe; F. Lehár). 

Od roku 2018 je hostující sólistkou v Narodním divadle Brno, kde účinkuje v opeře pro děti jako Princezna (Kocour v botách; J. Teml), Esmeralda (Prodaná Nevěsta; B. Smetana) a dvojroli Pepík/Kobylka v Příhodách lišky Bystroušky Leoše Janáčka.

Pravidelně vystupuje na prestižních festivalech jako jsou Smetanova Litomyšl, Janáček Brno, Janáček Ostrava, Dny Bohuslava Martinů v Praze, iSING International Young Artist Festival a Youth Arts Festival v Číně, Rassegna Internazionale di Musica Sacra, Festival dei Due Mondi nebo Festival delle Nazioni v Itálii.

Truls Mørk je jeden z nepozoruhodnějších světových violoncellistů současnosti, jehož hra se vyznačuje vášnivou intenzitou, integritou a elegancí.

Spolupracuje s věhlasnými orchestry (Orchestre de Paris, drážďanská Staatskapelle, Rotterdamská filharmonie, Newyorská filharmonie, Bostonský a Chicagský symfonický orchestr, Clevelandský orchestr aj.) a dirigenty (Myung-Whun Chung, Mariss Jansons, Esa-Pekka Salonen, Gustavo Dudamel, Sir Simon Rattle, Christoph Eschenbach).

Mezi jeho nejdůležitější vystoupení v nynější sezoně patří koncerty s Londýnskou filharmonií (Vladimir Jurowski), Berlínskými filharmoniky (Alan Gilbert), PKF – Prague Philharmonia (Jakub Hrůša), Vídeňskými symfoniky a Českou filharmonií (oba pod vedením Jamese Gaffigana), hr-Sinfonieorchestrem (David Zinman) a Mnichovskými filharmoniky (Lionel Bringuier). Dále se představí s Královským orchestrem Concertgebouw (Mariss Jansons) v Londýně a Paříži, a na turné s Orchestre de la Suisse Romande (Neeme Järvi) provede Brahmsův Dvojkoncert po boku houslisty Vadima Repina. V létě 2013 v Severní Americe Mørk s Repinem zahráli toto Brahmsovo dílo na festivalu Mostly Mozart pod taktovkou Davida Afkhama a s Montrealským symfonickým orchestrem (Kent Nagano). S Filadelfským orchestrem (Yannick Nézet-Séguin) Truls Mørk vystoupil v newyorské Carnegie Hall. V roce 2014 se také opět objevil v Austrálii se Symfonickými orchestry Melbourne a Sydney a s melbournským orchestrem podnikl turné po Evropě pod vedením Sira Andrewa Davise.

Truls Mørk pravidelně vystupuje na recitálech v renomovaných koncertních síních a na festivalech po celém světě. V rámci mezinárodního festivalu v Bergenu v roce 2011 provedl během dvou večerů kompletní Beethovenovy Sonáty pro violoncello a Variace pro violoncello a klavír (naposledy uvedené v tomto formátu v roce 1970 Jacqueline du Pré).

Truls Mørk se také intenzivně věnuje současné hudbě. Na jaře roku 2012 provedl se Symfonickým orchestrem BBC v britské premiéře Rautavaarův cellový koncert Towards the Horizont. Další díla, která uvedl v premiéře, zahrnují Haasův Koncert pro violoncello (s Vídeňskými filharmoniky a dirigentem Jonathanem Nottem), Pendereckého Koncert pro tři violoncella (se Symfonickým orchestrem NHK pod taktovkou Charlese Dutoita) a Hallgrimssonův Koncert pro violoncello, vytvořený na společnou objednávku Osloské filharmonie, Islandského symfonického orchestru a Skotského komorního orchestru. 

Jeho nahrávka Rautavaarova koncertu Towards the Horizont (Ondine) spolu s Helsinskou filharmonií pod taktovou Johna Storgårdse byla nominována na cenu Grammy. CD Virgin Classics s Mørkovou nahrávkou violoncellových koncertů Carla Philippa Emanuela Bacha spolu se souborem Les Violons du Roy pod vedením Bernarda Labadie získala cenu ECHO Klassik Award 2011. Mørkova diskografie dále zahrnuje nahrávky Brahmsova Dvojkoncertu s lipským Gewandhausorchestrem (dir. Riccardo Chailly) a Vadimem Repinem pro společnost Deutsche Grammophon, a Hallgrímssonovy skladby pro violoncello a orchestr pro Ondine. Pro Virgin Classics Mørk nahrál Schumannův Violoncellový koncert s Paavo Järvim a Orchestre Philharmonique de Radio France, kompletní Bachovy Suity pro violoncello, stejně jako Brittenovy Suity pro violoncello – toto album vyhrálo cenu Grammy v roce 2002.

Truls Mørk získal základy hudebního vzdělání od svého otce, ve studiích pak pokračoval u Franse Helmersona, Heinricha Schiffa a Natalie Schakowské. Je držitelem četných ocenění, včetně Ceny norských kritiků (2011) a Sibeliovy ceny (2010). Truls Mørk hraje na vzácný nástroj Esquire z roku 1723, který postavil italský mistr Domenico Montagnana.

Ben Gernon se narodil roku 1989. Mezinárodní pozornost poprvé upoutal v roce 2013, kdy mu byla jednomyslným rozhodnutím poroty vedené Ingem Metzmacherem na Salzburském festivalu udělena cena společnosti Nestlé a cena pro mladého dirigenta. Ben Gernon je opakovaně chválen za svou přirozenou autoritu na pódiu, elán a souhru s orchestrem a jeho pronikavé, niterné a evokativní interpretace mu rychle získaly pověst jednoho z nejlepších a nejinspirativnějších mladých dirigentů v koncertních síních a v poslední době i v operních domech. V současné době spolupracuje s několika předními světovými orchestry a v sezoně 2017/2018 se stal hlavním hostujícím dirigentem Filharmonie BBC jako jeden z nejmladších dirigentů, který zastával podobnou funkci u některého z orchestrů společnosti BBC.

V aktuální sezoně čeká Bena Gernona řada významných debutů po celém světě s orchestry, jako je například Filharmonie Oslo, Německý symfonický orchestr Berlín, Mnichovský komorní orchestr, Královská liverpoolská filharmonie, Pacifický symfonický orchestr, Stuttgartský rozhlasový orchestr a Orchestre National du Capitole de Toulouse, i návraty k orchestrům jako je Symfonický orchestr BBC, Skotský symfonický orchestr BBC a Symfonický orchestr Milwaukee. Jako hlavní hostující dirigent Filharmonie BBC bude Ben Gernon dirigovat tento orchestr na několika koncertech v průběhu aktuální sezony, například v Bridgewater Hall v Manchesteru se sólisty jako je Richard Goode a sólohornista Berlínské filharmonie Stefan Dohr, i v nahrávacím studiu a na rodinných a vzdělávacích koncertech.

Gernon pravidelně pohostinsky řídí většinu britských orchestrů, včetně orchestru Philharmonia, Symfonického orchestru města Birminghamu a Symfonického orchestru BBC, a dvakrát dirigoval na BBC Proms, včetně koncertu na oslavu 80. narozenin Sira Petera Maxwella Daviese. Nejdůležitější události sezony 2016/2017 v Evropě zahrnovaly jeho debuty s Vídeňskými symfoniky, Královskou filharmonií Stockholm a Symfonickým orchestrem švédského rozhlasu. V USA Gernon debutoval s Chicagským symfonickým orchestrem v Ravinii a vrátil se k Losangeleské filharmonii, s níž debutoval v Hollywood Bowl v návaznosti na své působení v sezoně 2013/2014 u tohoto orchestru v programu Dudamel Fellow. V létě roku 2017 debutoval se Symfonickým orchestrem Houstonu.

V loňské sezoně se Ben Gernon představil jako nadšený operní dirigent s putovním souborem Glyndebourne Touring Opera s Donem Giovannim. S tímto tělesem také připravuje inscenaci Lazebníka sevillského pro sezonu 2017/2018. Na jaře 2017 debutoval ve Stuttgartské opeře, kde dirigoval Figarovu svatbu, a v srpnu 2017 u Královské švédské opery s Kouzelnou flétnou. Jeho dřívější operní inscenace zahrnují speciálně upravené aranžmá Mozartova Únosu ze serailu s Akademií mladých pěvců na Salzburském festivalu. V sezoně 2018/2019 jej čeká debut v londýnském Coliseu s Anglickou národní operou.

Ben Gernon studoval na Guildhallské škole hudby a dramatu u Siana Edwardse, s nímž nadále úzce spolupracuje, a u Sira Colina Davise, který hluboce ovlivnil Gernonův hudební vývoj.

Světová premiéra baletu Romeo a Julie Sergeje Prokofjeva (1891–1953) se uskutečnila v Brně 30. prosince 1938. Choreografii k představení vytvořil tehdejší ředitel brněnského baletního souboru Ivo Váňa Psota. Poté byly ještě v partituře provedeny změny a konečná podoba byla předvedena v roce 1940 v Kirovově divadle.

Cesta dnes oblíbeného repertoárového kusu na divadelní pódium nebyla jednoduchá. Prokofjev se myšlenkou na shakespearovské téma začal zabývat v roce 1934 na popud Sergeje Radlova, který uvedl v Leningradě Lásku ke třem pomerančům. Pro plodného autora s přehršlí jiskřivých nápadů, jakým Prokofjev byl, nepředstavovala partitura velkou námahu, s klavírním výtahem byl hotov během léta. Měl už rozepsanou partituru, ale reakce moskevských tanečníků, když jim dílo přehrál, byla zamítavá – na to se nedá tančit! Také se jim nelíbilo, že autor původní tragickou předlohu zvrátil v happy end – scéna smrti veronských milenců se mu zdála pro balet nevhodná.

Romeo a Julie se tak dočkala ve své vlasti jen koncertního provedení, teprve po brněnské premiéře převzal Romea a Julii do repertoáru Bolšoj těatr. Na koncertních pódiích se hrávají tři suity z baletu uspořádaném samotným autorem; na dnešním koncertu zazní výběr dirigenta Esy Pekky Salonena, který sestavil výběr ze všech tří. Prokofjevova hudba plasticky vystihuje charaktery jednotlivých postav, jejich vzájemné vztahy a dramatické napětí předlohy.