Fotografie ilustrujicí událost Česká studentská filharmonie<br>Josef Špaček

Česká studentská filharmonie

Josef Špaček

Česká filharmonie

MIMOŘÁDNÝ KONCERT V RÁMCI CYKLU KROKY DO NOVÉHO SVĚTA Ve spolupráci s festivalem Lípa Musica se ve Dvořákově síni pražského Rudolfina budou konat dva koncerty, při nichž se Josef Špaček představí nejen jako houslista, ale také jako dirigent. Ve spolupráci s Českou studentskou filharmonií.

Česká filharmonie
Program

Felix Mendelssohn-Bartholdy
Koncert pro housle a orchestr e moll, op. 64

Wolfgang Amadeus Mozart
Symfonie č. 35 D dur „Haffnerova“, K 385

Interpreti

Česká studentská filharmonie

Petr Kadlec průvodce

Josef Špaček housle, dirigent

Fotografie ilustrujicí událost Česká studentská filharmonie<br>Josef Špaček
Rudolfinum — Dvořákova síň
26. 9. 2020  sobota — 19.30
Nelze objednat online
27. 9. 2020  neděle — 10.00
Nelze objednat online

Zákaznický servis České filharmonie

Tel.: +420 227 059 227
E-mail: info@ceskafilharmonie.cz

Zákaznický servis je pro vás k dispozici v pracovní dny od 9.00 do 18.00 hod. (v červenci a srpnu do 15.00 hod.).

„Rád bych pro Tebe v zimě napsal houslový koncert. Jeho začátek v e moll mi pořád běží hlavou a vůbec mi nedopřává pokoje! (…) Nesměj se mi příliš… [Pokud jde o koncert…] pořád jenom tápu…“ (Felix Mendelssohn-Bartholdy v dopise Ferdinandu Davidovi, svému příteli a prvnímu interpretovi Houslového koncertu)

„Němci mají čtyři houslové koncerty. Největší, nejvíc nesmlouvavý je Beethovenův. Brahmsův s ním ve své vážnosti soupeří. Nejkouzelnější houslový koncert napsal Max Bruch. Ale nejniternější, skutečný klenot srdce, je Mendelssohnův koncert.“ (Joseph Joachim, slavný německý houslista a jeden z prvních interpretů Houslového koncertu)

„Jen těžko najdeme v dějinách umění takový příklad hlubokého sjednocení všeho, co přinesla minulost a zároveň tak pronikavého pohledu do budoucnosti jako v díle Wolfganga Amadea Mozarta. Byl jedním z trojice vídeňských klasiků. To historicky. Ale stále zůstane klasikem v hlubším slova smyslu. Totiž v tom, jak obrovitost své hudební invence, nepřehledné moře nápadů a fantazie, dovedl podřídit kázni a jasné formě. Je radostný, smutný vážný, rozpustilý, monumentální, hravý, okázale virtuózní a ukázněně prostý a mohli bychom jmenovat dále, aniž bychom řekli všechno, protože slovy se hudba vůbec popisovat nedá. Tu je třeba poslouchat. Zachovat si prosté, hluboce chápající srdce a otevřenou, nezaujatou mysl.
Pak mu můžeme rozumět. Podaří-li se nám to jen trošičku, budeme jej milovat. (…) Mozart napsal svou první symfonii, když mu bylo 8 let. V šestadvaceti jich měl za sebou už několik desítek. Starosta jeho rodného města, Salcburku, Sigmund Haffner, byl tehdy povýšen do šlechtického stavu. Oslavoval to jaksepatří nákladně a objednal si také u Mozarta symfonii. Ten ji napsal v několika dnech… V jeho díle je to symfonie opravdu důležitá, protože v ní dosáhl až do té doby největší vyrovnanosti všech prostředků. Je tu skvělá kompoziční práce, velkolepá forma, vznešenost a pathos a okouzlující nápady melodické, rytmické i harmonické. Řád a fantazie se prostupují v jediný celek.“ (Ivan Medek, hudební publicista)