Fotografie ilustrujicí stránku  Česká filharmonie Jana Boušková

Česká filharmonie

Jana Boušková

Česká filharmonie

Na výlet do Španělska hýřícího barvami, zvuky a vůněmi nás vezme španělský dirigent stojící v čele orchestru BBC Philharmonic, Juanjo Mena. Zahájí ho Fantastické tance, nejznámější dílo Joaquína Turiny z roku 1919.

Délka programu 1 hod 35 min
Program

Joaquín Turina
Danzas fantásticas, op. 22

Joaquín Rodrigo
Concierto de Aranjuez (verze pro harfu)

Claude Debussy
Iberia, druhá část z cyklu Obrazy

Maurice Ravel
Bolero

Účinkující

Jana Boušková harfa

Juanjo Mena dirigent

Fotografie ilustrujicí událost Česká filharmonie Jana Boušková
Rudolfinum — Dvořákova síň
10. 3. 2021  středa — 10.00 Generální zkouška
Nelze objednat online
10. 3. 2021  středa — 19.30
Volná místa
11. 3. 2021  čtvrtek — 19.30
Volná místa
12. 3. 2021  pátek — 19.30
Volná místa
Cena od 290 do 1400 Kč

Zákaznický servis České filharmonie

Tel.: +420 227 059 227

E-mail: info@ceskafilharmonie.cz

Zákaznický servis je pro vás k dispozici v pracovní dny od 9.00 do 18.00 hod. (v červenci a srpnu do 15.00 hod.).

Na výlet do Španělska hýřícího barvami, zvuky a vůněmi nás vezme španělský dirigent stojící v čele orchestru BBC Philharmonic, Juanjo Mena. Zahájí ho Fantastické tance, nejznámější dílo Joaquína Turiny z roku 1919. Přestože jsou původně zkomponovány pro sólový klavír, proslavila je až jejich orchestrální verze.

Rodrigův Aranjuezský koncert nás přenese do zahrad královského paláce v Aranjuezu, který postavil v šestnáctém století král Philip II. Rodrigovi se dokonale podařilo napodobit hudbou zvuky přírody. První větu popisuje jako „plnou rytmu a energie“, druhá věta je dialogem mezi harfou a sólisty z orchestru na hoboj, fagot, anglický a lesní roh. Třetí část je imitací dvorního tance. Premiéry se uskutečnily v roce 1940 v Barceloně i Madridu se sólovou kytarou a teprve roku 1974 Rodrigo skladbu přepsal na žádost Nicanora Zabalety pro harfu. Slavné verze Aranjuezského koncertu natočili také flamenkový kytarista Paco de Lucía a jazzový trumpetista Miles Davis, který se inspiroval pomalou větou.

Uličkami a cestami Španělska, nočními vůněmi i svátečním ránem projdeme s Debussyho symfonickým obrazem Iberia a večer uzavře jedna z nejznámějších skladeb vůbec, Ravelovo Bolero. Přitom nechybělo mnoho a tento klasický „hit“ vůbec nespatřil světlo světa. Ravel chtěl na žádost Idy Rubinstein původně jen instrumentovat Albénizovu skladbu Iberia, jenže k ní dlouho nemohl získat práva. Když se to konečně podařilo, měl už Ravel jiný plán: „Napsat téma, trvající zhruba minutu, a osmnáct minut ho opakovat.“

Účinkující

Jana Boušková  harfa
Jana Boušková

Jana Boušková absolvovala konzervatoř v Praze, Ostravskou univerzitu ve třídě Libuše Váchalové a ve studiu pokračovala na Indiana University u Susann McDonald. Je zatím jedinou harfistkou České republiky, která vyhrála světově nejuznávanější harfovou soutěž. Toto vítězství si přivezla v roce 1992 ze Spojených států amerických a ve stejném roce získala i druhou cenu v Izraeli na jiné světové soutěži s velkou historickou tradicí. Mezi další četná ocenění patří i vítězství v Concours International de Musique de Chambre v Paříži a v Torneo Internazionale di Musica v Itálii. Jako vůbec první klasická hudebnice získala cenu „Lady Pro“ určenou první desítce nejvýznamnějších českých ženských osobností.

Jana Boušková vystupuje pravidelně sólově i v komorních sestavách na významných domácích i světových koncertních pódiích jako jsou například Alice Tully Hall v newyorském Lincolnově Centru, Théâtre du Châtelet v Paříži, vídeňský Musikverein, na festivalu Pražské jaro a na Berliner Festtage. Jako sólistka českých i zahraničních orchestrů vystoupila v Carnegie Hall v New Yorku, v Berlínské a Kolínské filharmonii, v Suntory Hall v Tokiu, v lipském Gewandhausu, chicagském Symphony Center, amsterdamském Concertgebouw, pražském Rudolfinu a mnohých dalších slavných sálech.

Mimo sólové činnosti se věnuje pedagogické dráze – současně vyučuje na Královské konzervatoři v Bruselu a je docentkou na Hudební fakultě Akademie múzických umění v Praze. Od roku 2005 je sóloharfistkou České filharmonie. Jana Boušková je pravidelně zvána k účinkování na světových harfových kongresech a sympoziích, stejně tak i jako pedagog k vedení řady mistrovských kurzů po celém světě. Je zvána též k pedagogické činnosti na prestižních školách včetně Indiana University ve Spojených státech amerických nebo Haute Ecole de Musique v Ženevě.

Široký repertoár Jany Bouškové obsahuje díla všech období, mnoho současných českých i zahraničních autorů zkomponovalo skladby přímo pro ni. Nahrála přes dvě desítky kompaktních disků pro domácí i zahraniční firmy, natáčí pro rozhlasové a televizní společnosti. Hraje na nástroj americké firmy Lyon & Healy a je rovněž oficiální tváří této společnosti.

Juanjo Mena  dirigent

Skladby

Joaquín Turina — Danzas fantásticas, op. 22

Joaquín Rodrigo — Concierto de Aranjuez

Claude Debussy — Iberia, druhá část z cyklu Obrazy

Maurice Ravel — Bolero

Exotická barevnost, nezvyklá harmonie a ohnivá rytmika hudby Pyrenejského poloostrova okouzlovala francouzské tvůrce také následujících generací, zvláště ty ovlivněné uměleckým světem impresionismu. Stopy iberských inspirací nalezneme mimo jiné v takových významných dílech, jako byly orchestrální triptych Images a klavírní cyklus Estampes Clauda Debussyho či orchestrální skladby Maurice Ravela Španělská rapsodie a Bolero, které je též na programu dnešního koncertu.

Ke kompozici díla vycházejícího z rytmu španělského tance nasměrovala Ravela, který sám byl po matce Bask, tanečnice Ida Rubinstein, která si u něj v roce 1928 objednala pro svou baletní společnost orchestraci šesti kusů z cyklu klavírních skladeb Iberia španělského impresionisty Isaaca Albénize. V průběhu práce se Ravel dozvěděl, že orchestrální verze již existuje a autorská práva neumožňují vznik jiných aranží. Autor této úpravy, španělský dirigent Enrique Fernández Arbós, sice nadšeně udělil Ravelovi souhlas s instrumentováním, Ravel se ale mezitím rozhodl zkomponovat pro Idu Rubinstein vlastní skladbu v rytmu španělského tance bolera.

Mimořádně úspěšná premiéra baletního představení v choreografii Bronislavy Nižinské se konala v pařížské opeře 22. listopadu 1928 a předznamenala nesmírnou popularitu, jíž se toto Ravelovo dílo dodnes těší. Skladba je založena na ostinátním rytmu malého bubnu. Nad tímto rytmem se střídají dvě melodie, které v nezměněné podobě prostupují celým dílem – jedna diatonická a rytmicky symetrická, druhá se synkopami a jazzově sníženými tóny. Zaznívají ovšem v obměňované instrumentaci a v neustále zesilované dynamice a postupně mohutnícím obsazení.