Fotografie ilustrujicí stránku  Česká filharmonie Novoroční koncert

Česká filharmonie

Novoroční koncert

Česká filharmonie

Naše společné každoroční hudební vítání Nového roku bude tentokrát také narozeninovou oslavou. Dne 4. ledna 2021 tomu bude 125 let, kdy se poprvé na podiu Dvořákovy síně sešli pod taktovkou Antonína Dvořáka hudebníci – Česká filharmonie.

Česká filharmonie
Délka programu 2 hod
Program

Julius Fučík
Vjezd gladiátorů, pochod, op. 68

Julius Fučík
Starý bručoun, polka pro fagot a orchestr, op. 210

Josef Suk
Hra na labutě a pávy, 2. věta z Pohádky, op. 16

Václav Trojan
Žabák z hudby k pohádce Císařův slavík

Oskar Nedbal
Kavalír, valčík z operety Polská krev

Václav Vačkář
Vzpomínka na Zbiroh

Julius Fučík
Zimní bouře, valčík, op. 184

Bedřich Smetana
Hubička, předehra k opeře

Jan Kučera
Concerto grosso pro dvoje housle, violoncello a orchestr (světová premiéra)

Antonín Dvořák
Polonéza z 2. dějství opery Rusalky, op. 114

Antonín Dvořák
Rondo g moll pro violoncello a orchestr, op. 94

Bedřich Smetana
Skočná z opery Prodaná nevěsta

Antonín Dvořák
Slovanský tanec č. 2 e moll, op. 46

Antonín Dvořák
Slovanský tanec č. 8 g moll, op. 46

Účinkující

Jiří Vodička housle
Jan Mráček housle
Václav Petr violoncello

Robert Kozánek trombon
Ondřej Roskovec fagot
Jaroslav Halíř trubka

Tomáš Netopil dirigent

Fotografie ilustrujicí událost Česká filharmonie Novoroční koncert
Rudolfinum — Dvořákova síň
1. 1. 2021  pátek — 20.00
Volná místa
Cena od 200 do 3500 Kč

Zákaznický servis České filharmonie

Tel.: +420 227 059 227

E-mail: info@ceskafilharmonie.cz

Zákaznický servis je pro vás k dispozici v pracovní dny od 9.00 do 18.00 hod. (v červenci a srpnu do 15.00 hod.).

Naše společné každoroční hudební vítání Nového roku bude tentokrát také narozeninovou oslavou. Dne 4. ledna 2021 tomu bude 125 let, kdy se poprvé na podiu Dvořákovy síně sešli pod taktovkou Antonína Dvořáka hudebníci – Česká filharmonie. Za jedno a čtvrt století zažil náš první orchestr počáteční boj o zachování své existence, následný umělecký růst, aby v dalších desetiletích naplnil jeden ze svých nejvyšších cílů v podobě vyprodaných prestižních světových sálů.

Rozhodli jsme se oslavit Nový rok a toto významné výročí „v rytmu tance“ z děl výhradně českých autorů. V jejich skladbách dostane prostor každá nástrojová skupina, její první hráči včetně koncertních mistrů. Zazní výběr z Dvořákových Slovanských tanců, Sukova stylizovaná polka z druhé věty Pohádky, op. 16, Smetanova předehra k opeře Hubička, či populární Žabák Václava Trojana. Nebude opomenuta ani hudba Dvořákova žáka Oskara Nedbala – dirigenta, skladatele, violisty, který byl významnou osobností tehdejších evropských hudebních kruhů. Podstatným způsobem ovlivnil umělecký vývoj České filharmonie a vyváděl ji také z finančních potíží. Dne 24. prosince 2020 uplyne 90 let od jeho úmrtí. Z Nedbalova díla uslyšíme valčík Kavalír z operety Polská krev.  Připomeneme si i hudbu dalšího Dvořákova žáka Julia Fučíka, který mj. České filharmonii věnoval pochod Sempre avanti!

Ku příležitosti jubilea České filharmonie zkomponoval Jan Kučera Concerto grosso pro dvoje housle, violoncello a orchestr. Ve světové premiéře Kučerovy skladby se představí koncertní mistři Jiří Vodička, Jan Mráček a Václav Petr.

Pořadatelem koncertu je Česká filharmonie ve spolupráci s Impresario – českou uměleckou agenturou s.r.o.

Předepsaný dress code na Novoroční koncert je Black Tie.

Účinkující

Jan Mráček  housle
Jan Mráček

Houslista Jan Mráček se narodil v roce 1991 v Plzni a na housle začal hrát v 5 letech ve třídě profesorky Magdalény Mickové. Od roku 2003 studoval u profesora Jiřího Fišera, v roce 2013 absolvoval s vyznamenáním Pražskou konzervatoř a donedávna studoval na Vysoké škole múzických umění (Universität für Musik und darstellende Kunst) ve Vídni pod vedením koncertního mistra Vídeňské filharmonie Jiřího Pospíchala.

Již během studií nasbíral mnoho významných úspěchů a ocenění v soutěžích. Pravidelně navštěvoval kurzy Václava Hudečka, což položilo počátek dlouhé a plodné spolupráce. Mezi jeho největší soutěžní úspěchy patří 1. místo v Soutěži konzervatoří v roce 2008, vítězství na Mezinárodní soutěži Beethovenův Hradec v roce 2009; v roce 2010 se Jan Mráček stal nejmladším laureátem Mezinárodní soutěže Pražského jara a v roce 2014 získal první cenu v Mezinárodní houslové soutěži Fritze Kreislera. Předseda komise komentoval vítězství slovy: „Jan zvítězil právem. Fascinoval nás od prvního kola nejen svými technickými dovednostmi, ale také charismatickým vystupováním na scéně.“

Od roku 2011 je Jan Mráček nejmladším sólistou Symfonického orchestru Českého rozhlasu. Jako sólista vystoupil s Kuopio Symphony Orchestra a Symfonickým orchestrem Rumunského rozhlasu (obojí pod taktovkou Saschi Goetzela), s finským orchestrem Lappeenranta City Orchestra, s Českým národním symfonickým orchestrem, Symfonickým orchestrem hlavního města Prahy FOK, Janáčkovou filharmonií Ostrava a téměř všemi českými regionálními orchestry.

Maestro Jiří Bělohlávek ho přivedl na post hostujícího koncertního mistra České filharmonie, od sezony 2018/2019 zde působí jako koncertní mistr. Byl také koncertním mistrem European Youth Orchestra na letním turné v roce 2015 pod vedením dirigentů Gianandrea Nosedy a Xiana Zhanga.

Od ledna 2008 je členem Lobkowicz Tria. S tímto klavírním triem v roce 2014 získal 3. cenu na Mezinárodní soutěži komorní hudby Antonína Dvořáka a v září téhož roku 1. cenu a cenu publika na Mezinárodní hudební soutěži Johannese Brahmse v rakouském Pörtschachu.

V roce 2016 vydal CD s kompletním dílem A. Dvořáka pro švýcarské vydavatelství Onyx s Českým národním symfonickým orchestrem pod taktovkou Jamese Judda a s klavíristou Lukášem Klánským, které zaznamenalo vynikající kritický ohlas.

Po britském debutu s Royal Philharmonic Orchestra následoval v sezóně 2017/2018 také americký debut se St. Louis Symphony s dirigentkou Han-Na Chang, se Symphony of Florida s Jamesem Juddem, dále vystoupení v Dubaji s ochestrem Wiener Concert-Verein a v Číně se Slovinskou filharmonií, spolupráce s Českou filharmonií a dirigentem Manuelem López-Gómezem a recitály v Rakousku, Švýcarsku a Itálii. V dubnu 2017 Jan Mráček vystoupil ve Švýcarsku s Čajkovského Houslovým koncertem D dur v curyšské Tonhalle s Velkým symfonickým orchestrem P. I. Čajkovského pod vedením Vladimira Fedosejeva. V červnu July 2017 se představil v Tokiu s Asian Youth Orchestra. V listopadu 2018 Jan Mráček opětovně uvedl Čajkovského houslový koncert se Symfonickým orchestrem hl. m. Prahy FOK s dirigentem Vladimirem Fedosejevem.

Jan Mráček hraje na housle italského houslaře Carla Fernanda Landolfiho vyrobené v Miláně roku 1758, které mu velkoryse zapůjčil Peter Biddulph.

Jiří Vodička  housle
Jiří Vodička

Jiří Vodička je koncertním mistrem České filharmonie, sólistou i komorním hráčem a patří k nejvýznamnějším a nejvyhledávanějším českým houslistům. Už v dětství na sebe upozornil vítězstvími v mnoha soutěžích – zejména v Mezinárodní houslové soutěži Jaroslava Kociana, Prague Junior Note a Čírenie talentov (Slovensko). V roce 2002 získal první cenu na mezinárodní houslové soutěži Beethovenův Hradec a v tomtéž roce i cenu pro nejlepšího účastníka houslových kurzů Václava Hudečka, se kterým následně absolvoval desítky koncertů po celé České republice. V roce 2004 si titul absolutního vítěze odnesl také z prestižní mezinárodní houslové soutěže Louise Spohra konané v německém Výmaru. V roce 2008 si přivezl první a druhou cenu ze světově proslulé soutěže Young concert Artist, která probíhala v Lipsku a v New Yorku. Ve svých 14 letech byl Jiří Vodička mimořádně přijat na vysokou školu – Institut pro umělecká studia v Ostravě – a to do třídy renomovaného pedagoga Zdeňka Goly. V roce 2007 zde uzavřel studium magisterským titulem.

Jiří Vodička pravidelně vystupuje jako sólista s mnoha význačnými českými i zahraničními orchestry, a to mimo jiné s Českou filharmonií, PKF – Prague Philharmonia, Symfonickým orchestrem hlavního města Prahy FOK, Symfonickým orchestrem Českého rozhlasu, Qatar Philharmonic Orchestra a Neue Westfalen Philharmonie. Je dlouholetým sólistou předního čínského orchestru Wuhan Philharmonic Orchestra. Spolupracoval či spolupracuje také s významnými dirigenty Jiřím Bělohlávkem, Jakubem Hrůšou, Tomášem Netopilem, Semjonem Byčkovem ad.

V roce 2014 natočil pro Supraphon své debutové sólové album Violino Solo“, které obsahuje jedny z nejnáročnějších skladeb pro sólové housle a které bylo pozitivně přijato kritiky u nás i v zahraničí. Mnohé z jeho koncertů byly natočeny Českou televizí, Českým rozhlasem nebo německým ARD.

Jako komorní hráč vystupuje s vynikajícími českými klavíristy Martinem Kasíkem, Ivo Kahánkem, Ivanem Klánským a Miroslavem Sekerou. V roce 2011 byl pozván slavným houslistou Gidonem Kremerem a společně s dalšími světovými umělci vystoupil na jeho festivalu Kammermusikfest v rakouském Lockenhausu. Bývá pravidelně zván na významné festivaly – například Pražské jaro, Janáčkův Máj, Hohenloher Kultursommer, Choriner Musiksommer a jiné. Od roku 2012 je členem Smetanova tria, s nímž natočil dvě CD pro Supraphon, která získala prestižní ocenění BBC a Diapason dʼOr.

V roce 2015 se stal koncertním mistrem České filharmonie. Je pedagogem na Pražské konzervatoři a Ostravské univerzitě. Hraje na italský nástroj Joseph Gagliano 1774.

 

Václav Petr  violoncello
Václav Petr

V České filharmonii působí od ledna 2014 na postu koncertního mistra violoncell.

S hrou na violoncello začal ve čtyřech letech pod vedením Mirka Škampy. V roce 2008 odmaturoval na Gymnáziu Jana Nerudy v Praze. Od roku 2008 je posluchačem HAMU, kde začal studovat u Daniela Veise a od roku 2011 pokračuje ve třídě Michala Kaňky. V roce 2010 a 2011 v rámci programu Erasmus studoval na Universität der Künste v Berlíně u Wolfganga Boettchera.

Poprvé sólově vystoupil s orchestrem ve dvanácti letech. V letech 2004, 2006 a 2008 vystupoval ve Dvořákově síni pražského Rudolfina jako sólista za doprovodu PKF – Prague Philharmonia (dříve Pražská komorní filharmonie) v rámci cyklu „Josef Suk uvádí mladé talenty“. Vystupuje i v zahraničí, např. v Německu, Rakousku, Švýcarsku, Itálii, Maďarsku, Chorvatsku a dalších zemích.

V roce 2008 a 2010 se zúčastnil mistrovských kurzů v Kronbergu, kde studoval ve třídě Annera Bylsmy a Davida Geringase. Roku 2009 získal plné stipendium na letní mistrovské kurzy v Hamburgu, kde se vzdělával u Jense Petera Maintze.

Na základě nahrávky byl vybrán k účasti na Evropské hudební akademii v Bonnu 2010 s Wolfgangem Boettcherem, u kterého rovněž studoval v červenci téhož roku na 40. Mezinárodních kurzech ve Vaduzu. V srpnu roku 2010 byl vybrán do třídy Marie Kliegel v rámci Holland Music Sessions.

Aktivně se věnuje také komorní hře. Od roku 2009 je členem souboru Ensemble Taras (dříve Taras Piano Trio), se kterým v roce 2010 získal 1. cenu v Italském Val Tidone. Roku 2012 získal spolu s houslistou Radimem Krestou 3. cenu v Italské soutěži komorních souborů Salieri-Zinetti jako duo housle-violoncello a o rok později na stejné soutěži (už jako klavírní kvartet spolu s Evou Krestovou na violu a Václavem Máchou na klavír) zvítězili. V září roku 2013 se jim podařilo obsadit první místo v jedné z nejprestižnějších soutěží pro komorní soubory s klavírem Premio Trio di Trieste.

Již během středoškolských studií získal Václav Petr několik ocenění jak ze soutěží národních tak i mezinárodních. První dva větší úspěchy byly 2. cena na Mezinárodní Heranově violoncellové soutěži v Ústí nad Orlicí (2001) a 2. cena z mezinárodní violoncellové soutěže v rakouském Liezenu (2002). V roce 2004 získal 1. cenu a spolu s ní řadu dalších ocenění na Prague Junior Note a v roce 2005 se stal absolutním vítězem mezinárodní soutěže Talents for Europe.

Kromě těchto soutěží je rovněž laureátem mnoha jiných mezinárodních přehlídek, jako např. rozhlasová soutěž Concertino Praga (2007), mezinárodní violoncellová soutěž Davida Poppera v Maďarsku (2007), mezinárodní violoncellová soutěž Antonina Janigra v Chorvatsku (2008), violoncellová soutěž Bohuslava Martinů v Praze (2008, 2012), mezinárodní soutěž Johanna Friedricha Dotzauera v Německu (2009), mezinárodní smyčcová soutěž Rudolfa Matze v chorvatském Dubrovníku (2010) a jiných. V roce 2010 byl na základě DVD nahrávky vybrán mezi 12 účastníků prestižní mezinárodní soutěže Grand Prix Emanuel Feurmann.

Robert Kozánek  trombon

Ondřej Roskovec  fagot

Jaroslav Halíř  trubka
Jaroslav Halíř

V roce 1992 získal Jaroslav Halíř 1. cenu na mezinárodní soutěži Concertino Praga. Krátce poté je pozván k účasti na trumpetovém semináři Evropské hudební akademie v Bonnu pod vedením prof. Edwarda H. Tarra. Následně začínají jeho sólová vystoupení a slaví úspěchy na mnohých mezinárodních soutěžích.

V roce 1995 nahrává své první sólové CD. V roce 1996 se stává členem České filharmonie, kde od roku 2001 působí jako první trumpetista a kde se také uvedl jako sólista se skladbami A. Joliveta, J. Matěje, V. Trojana. Je také jedním z nejžádanějších studiových hráčů moderní hudby a od roku 2010 je členem jazzového souboru Czech Philharmonic JazzBand.

Tomáš Netopil  dirigent
Tomáš Netopil

Tomáš Netopil zastává od sezony 2013/2014 funkci hlavního hudebního ředitele Divadla a filharmonie Aalto v německém Essenu.

V létě roku 2018 založil v Kroměříži mezinárodní Letní hudební akademii, která nabízí studentům výjimečné umělecké podněty během lekcí i příležitost setkat se a pracovat s významnými mezinárodními hudebníky. V létě 2020 se akademie propojí s mezinárodním hudebním festivalem Dvořákova Praha a vznikne Filharmonie mladých Dvořákovy Prahy, v níž zasednou studenti konzervatoří a dalších hudebních škol vedení hráči České filharmonie. Tomáš Netopil už dříve udržoval blízký vztah s festivalem Dvořákova Praha: v sezoně 2017/2018 byl jeho rezidenčním umělcem, řídil Essenskou filharmonii na zahajovacím koncertě festivalu a na závěrečném koncertě provedl Dvořákovo Te Deum s Vídeňskými symfoniky. Vztah s festivalem se tímto upevnil i pro budoucnost.

Zdrojem inspirace je pro něho především česká hudba, i proto je Tomáš Netopil jedním z hlavních hostujících dirigentů České filharmonie. S ní a se sólisty Leifem Ove Andsnesem a Trulsem Mörkem zakončil sezonu 2018/2019 dvěma programy na festivalu Kissinger Sommer, první z nich byl živě přenášen Bavorským rozhlasem. Na jaře 2018 byl s Českou filharmonií na dlouhém zájezdu po Velké Británii a poté řídil v jejím podání Mou vlast na zahajovacím koncertě mezinárodního hudebního festivalu Pražské jaro, v přímém přenosu České televize.

Tomáš Netopil je pravidelným hostem velkých operních domů. V roce 2008 debutoval v Saské státní opeře v Drážďanech a postupně zde nastudoval opery La clemenza di Tito, Rusalka, Příhody Lišky Bystroušky, Prodaná nevěsta, Halévyho Židovku a Busoniho Doktora Fausta. Následovaly úspěchy ve Vídeňské státní opeře, naposledy s Idomeneem, Čarostřelcem a Leonorou. V opeře Národního divadla Brno uvede v dubnu 2020 Řecké pašije. Jedním z vrcholů jeho uplynulé sezony bylo nastudování Její pastorkyně v Nizozemské opeře v produkci Katie Mitchell, s Anette Dasch, Hannou Schwarz a Evelyn Helitzius v hlavních rolích.

Nadcházející koncertní vystoupení Tomáše Netopila zahrnují spolupráci s Orchestre National de France, Vídeňskými symfoniky, Orchestre National de Montpellier, RAI Torino, Accademia di Santa Cecilia a tokijským Yomiuri Symphony Orchestra. Poslední úspěchy zaznamenal s Orchestrem curyšské Tonhalle, Orchestre de Paris, London Philharmonic Orchestra, Filharmonií nizozemského rozhlasu, orchestrem amsterdamského Concertgebouw a Orchestre Philharmonique de Monte Carlo.

Diskografie Tomáše Netopila u labelu Supraphon zahrnuje Janáčkovu Glagolskou mši (první nahrávka originální verze z roku 1927), Dvořákovy kompletní skladby pro violoncello, Ariadnu a Dvojkoncert Bohuslava Martinů a Smetanovu Mou vlast se Symfonickým orchestrem hl. m. Prahy FOK.

V letech 2008–2012 zastával Tomáš Netopil pozici hudebního ředitele pražského Národního divadla. Vystudoval hru na housle a dirigování v České republice, a poté na Royal College of Music ve Stockholmu u profesora Jormy Panuly. V roce 2002 zvítězil v dirigentské soutěži Sira Georga Soltiho ve Frankfurtu nad Mohanem.

Skladby

Julius Fučík — Vjezd gladiátorů, pochod op. 68

„Český král pochodů“ Julius Fučík, strýc komunistického novináře popraveného nacisty, napsal přes 400 skladeb. Dominují mezi nimi pochody, valčíky a předehry, z nichž bezkonkurenčně nejslavnější je pochod Vjezd gladiátorů. Na konzervatoři studoval ve třídě Antonína Dvořáka a hudební kariéra mu připravila pestrý kočovný život. Působil v Kremži, Záhřebu, Sarajevu, Budapešti, Terezíně a nakonec v Praze. Sarajevské období pro Fučíka znamenalo první kapelnické zkušenosti, navíc ve vojenském prostředí. Zde proto napsal řadu skladeb pro potřeby vojenského orchestru, včetně Vjezdu gladiátorů v roce 1897. Fučíkova představa triumfálního nástupu starořímských gladiátorů do arény se později přenesla do cirkusového prostředí díky úpravě kanadského skladatele Louise-Philippa Laurendeaua, který ji vydal pod názvem Thunder and Blazes. Fučíkova melodie se tak stala celosvětově známou. Byla také využita v několika slavných filmech – od Felliniho snímku Klauni, až po několik dílů seriálu Simpsonovi.

Julius Fučík — Starý bručoun, polka pro fagot a orchestr, op. 210

Josef Suk — Hra na labutě a pávy, 2. věta z Pohádky, op. 16

Václav Trojan — Žabák z hudby k pohádce Císařův slavík

Oskar Nedbal — Kavalír, valčík z operety Polská krev

Václav Vačkář — Vzpomínka na Zbiroh

Julius Fučík — Zimní bouře, valčík, op. 184

Bedřich Smetana — Hubička, předehra k opeře

Jan Kučera — Concerto grosso pro dvoje housle, violoncello a orchestr

Antonín Dvořák — Polonéza z 2. dějství opery Rusalky, op. 114

Antonín Dvořák — Rondo g moll pro violoncello a orchestr, op. 94

Bedřich Smetana — Skočná z opery Prodaná nevěsta

Antonín Dvořák — Slovanský tanec č. 2 e moll, op. 46

Antonín Dvořák — Slovanský tanec č. 8 g moll, op. 46