Fotografie ilustrujicí stránku  Jana Boušková Česká filharmonie

Česká filharmonie • Jana Boušková


Česká filharmonie

Na výlet do Španělska hýřícího barvami, zvuky a vůněmi nás vezme španělský dirigent stojící v čele orchestru BBC Philharmonic, Juanjo Mena. Zahájí ho Fantastické tance, nejznámější dílo Joaquína Turiny z roku 1919.

Koncert z řady B
Délka programu 1 hod 35 min

Program

Joaquín Turina
Danzas fantásticas, op. 22 (17')

Joaquín Rodrigo
Concierto de Aranjuez (verze pro harfu) (21')
–––
Claude Debussy
Iberia, druhá část z cyklu Obrazy (20')

Maurice Ravel
Bolero (13')

Účinkující

Jana Boušková harfa

Juanjo Mena dirigent

Fotografie ilustrujicí událost Česká filharmonie Jana Boušková

Rudolfinum — Dvořákova síň

10. 3. 2021  středa 10.00
Generální zkouška
Zrušeno
10. 3. 2021  středa 19.30
Zrušeno
11. 3. 2021  čtvrtek 19.30
Zrušeno
12. 3. 2021  pátek 19.30
Zrušeno
Cena od 290 do 1400 Kč

Zákaznický servis České filharmonie

Tel.: +420 227 059 227

E-mail: info@ceskafilharmonie.cz

Zákaznický servis je pro vás k dispozici v pracovní dny od 9.00 do 18.00 hod.

Zákaznický servis České filharmonie

Tel.: +420 227 059 227

E-mail: info@ceskafilharmonie.cz

Zákaznický servis je pro vás k dispozici v pracovní dny od 9.00 do 18.00 hod.

Na výlet do Španělska hýřícího barvami, zvuky a vůněmi nás vezme španělský dirigent stojící v čele orchestru BBC Philharmonic, Juanjo Mena. Zahájí ho Fantastické tance, nejznámější dílo Joaquína Turiny z roku 1919. Přestože jsou původně zkomponovány pro sólový klavír, proslavila je až jejich orchestrální verze.

Rodrigův Aranjuezský koncert nás přenese do zahrad královského paláce v Aranjuezu, který postavil v šestnáctém století král Philip II. Rodrigovi se dokonale podařilo napodobit hudbou zvuky přírody. První větu popisuje jako „plnou rytmu a energie“, druhá věta je dialogem mezi harfou a sólisty z orchestru na hoboj, fagot, anglický a lesní roh. Třetí část je imitací dvorního tance. Premiéry se uskutečnily v roce 1940 v Barceloně i Madridu se sólovou kytarou a teprve roku 1974 Rodrigo skladbu přepsal na žádost Nicanora Zabalety pro harfu. Slavné verze Aranjuezského koncertu natočili také flamenkový kytarista Paco de Lucía a jazzový trumpetista Miles Davis, který se inspiroval pomalou větou.

Uličkami a cestami Španělska, nočními vůněmi i svátečním ránem projdeme s Debussyho symfonickým obrazem Iberia a večer uzavře jedna z nejznámějších skladeb vůbec, Ravelovo Bolero. Přitom nechybělo mnoho a tento klasický „hit“ vůbec nespatřil světlo světa. Ravel chtěl na žádost Idy Rubinstein původně jen instrumentovat Albénizovu skladbu Iberia, jenže k ní dlouho nemohl získat práva. Když se to konečně podařilo, měl už Ravel jiný plán: „Napsat téma, trvající zhruba minutu, a osmnáct minut ho opakovat.“

Účinkující

Jana Boušková  harfa
Jana Boušková

Není mnoho českých umělců, kteří by ve svém oboru dosáhli na světové úrovni natolik výsadního postavení, a tak výjimečným způsobem reprezentovali Českou republiku v zahraničí, jako harfistka Jana Boušková.

Jana Boušková se díky výrazným uměleckým úspěchům rychle stala velmi žádanou harfistkou vystupující na renomovaných světových pódiích nejen sólově, ale i komorně s interprety, jako např. Maxim Vengerov, Jurij Bashmet, Patrick Gallois, Josef Špaček, Jiří Bárta, Christian Tetzlaff, Sharon Kam, či již zmíněný Mstislav Rostropovič.

Získala přední ocenění na nejvýznamnějších harfových soutěží (Zlatá medaile na Mezinárodní harfové soutěži v USA v roce 1992 a 2. cena na Mezinárodní harfové soutěži v Israeli v tomtéž roce). Mezi další četná ocenění patří i vítězství v Concours International de Musique de Chambre v Paříži a v Torneo Internazionale di Musica v Itálii. Za mimořádné koncertní úspěchy a přínos v rozvoji hry na harfu získala ocenění ve Švýcarsku. V Čechách jí bylo uděleno jako první interpretce klasické hudby vůbec ocenění nejvýznamnějších žen České republiky.

Od roku 2005 je Jana sóloharfistkou České filharmonie. Pravidelně vystupuje sólově i v komorních sestavách na významných domácích i světových koncertních pódiích a festivalech. Mezi nejvýznamnější patří její sólové recitály v Alice Tully Hall – Lincoln Center (New York), v Theatre Châtelet v Paříži, ve vídeňském Musikvereinu, na festivalech Pražské jaro, Smetanova Litomyšl nebo Berliner Festtage.

Společně s houslistou Maximem Vengerovem absolvovala velké turné po Izraeli a Evropě; na komorních programech vystupuje společně s flétnisty Emmanuelem Pahudem, Mathieu Defourem, Patrickem Gallois a harfistkou Marie-Pierre Langlamet, houslistou Josefem Špačkem, hornistou Radkem Baborákem, violoncellisty Jiřím Bártou, Tomášem Jamníkem, nebo Václavem Petrem, varhanicí Barbarou Willi.

Je častým hostem komorních koncertů festivalu Spannungen v Německu, Mezinárodního festivalu v Parnu (Estonsko). Parry Sound v Ontariu, Festival des Lauréats Juventus Cambrai nebo Elba Isola Musicale d´Europa, v Théâtre de la Ville.

Jako sólistka orchestrů (např. České filharmonie, PKF - Prague Philharmonia, Budapešťské filharmonie, Stuttgartské filharmonie, Lucernského symfonického orchestru, Kolínské komorní filharmonie, Chicago Sinfonietty, Amsterdam Sinfonietty, Israel Philharmonic Orchestra, MDR Symphonieorchester Leipzig či Tokyo Chamber Orchestra) vystoupila v sálech Carnegie Hall v New Yorku, Berlínské a Kolínské filharmonie, Suntory Hall v Tokiu, v Gewandhausu v Lipsku, v Symphony Center v Chicagu, Concertgebouw v Amsterdamu, pražském Rudolfinu a mnohých dalších.

Široký repertoár Jany Bouškové obsahuje díla všech období, mnoho současných českých i zahraničních autorů zkomponovalo skladby přímo pro ni. Je autorkou úprav některých symfonických básní Mé vlasti pro harfu.

Jana Boušková nahrála přes dvě desítky CD pro domácí i zahraniční firmy, na svém nejnovějším, unikátním albu s názvem Má vlast prezentuje vlastní úpravy nejznámějších českých orchestrálních skladeb pro sólovou harfu (Smetana, Dvořák, Suk – Supraphon 2021).
Hraje na nástroj americké firmy Lyon & Healy, který získala za vítězství v USA International Harp Competition v roce 1992 a je rovněž oficiální tváří této prestižní společnosti.

Vedle koncertování se Jana Boušková věnuje pedagogické činnosti a současně vyučuje na Královské konzervatoři v Bruselu a je docentkou na Hudební fakultě Akademie múzických umění v Praze. Je pravidelně zvána k účinkování na světových harfových kongresech a sympoziích.

Jana Boušková absolvovala konzervatoř v Praze a Ostravskou univerzitu ve třídě profesorky Libuše Váchalové. Ve studiu posléze pokračovala na renomované Indiana University u profesorky Susann McDonald.

Juanjo Mena  dirigent

Skladby

Joaquín Turina
Danzas fantásticas, op. 22
Joaquín Rodrigo
Concierto de Aranjuez
Claude Debussy
Iberia, druhá část z cyklu Obrazy
Maurice Ravel
Bolero

Exotická barevnost, nezvyklá harmonie a ohnivá rytmika hudby Pyrenejského poloostrova okouzlovala francouzské tvůrce také následujících generací, zvláště ty ovlivněné uměleckým světem impresionismu. Stopy iberských inspirací nalezneme mimo jiné v takových významných dílech, jako byly orchestrální triptych Images a klavírní cyklus Estampes Clauda Debussyho či orchestrální skladby Maurice Ravela Španělská rapsodie a Bolero, které je též na programu dnešního koncertu.

Ke kompozici díla vycházejícího z rytmu španělského tance nasměrovala Ravela, který sám byl po matce Bask, tanečnice Ida Rubinstein, která si u něj v roce 1928 objednala pro svou baletní společnost orchestraci šesti kusů z cyklu klavírních skladeb Iberia španělského impresionisty Isaaca Albénize. V průběhu práce se Ravel dozvěděl, že orchestrální verze již existuje a autorská práva neumožňují vznik jiných aranží. Autor této úpravy, španělský dirigent Enrique Fernández Arbós, sice nadšeně udělil Ravelovi souhlas s instrumentováním, Ravel se ale mezitím rozhodl zkomponovat pro Idu Rubinstein vlastní skladbu v rytmu španělského tance bolera.

Mimořádně úspěšná premiéra baletního představení v choreografii Bronislavy Nižinské se konala v pařížské opeře 22. listopadu 1928 a předznamenala nesmírnou popularitu, jíž se toto Ravelovo dílo dodnes těší. Skladba je založena na ostinátním rytmu malého bubnu. Nad tímto rytmem se střídají dvě melodie, které v nezměněné podobě prostupují celým dílem – jedna diatonická a rytmicky symetrická, druhá se synkopami a jazzově sníženými tóny. Zaznívají ovšem v obměňované instrumentaci a v neustále zesilované dynamice a postupně mohutnícím obsazení.

Tak copak vás zajímá?
Zavřít
Pomozte nám zlepšit web ČF

Řekněte nám, jak jste s webem spokojeni. Vaše hodnocení nás posune dál.

Rozehrajte s námi další koncert

Podpořte nás
Zavřít
Tak copak vás zajímá?