Fotografie ilustrujicí stránku  Behzod Abduraimov Česká filharmonie

Česká filharmonie

Behzod Abduraimov

Česká filharmonie

Skoro se nechce věřit, že svou první symfonii dokončil Dmitrij Šostakovič v pouhých 19 letech! Napsal ji jako absolventskou práci na Petrohradské konzervatoři. Již při premiéře sklidila symfonie obrovský úspěch a je dodnes považována za jedno z nejlepších Šostakovičových děl.

Koncert z řady A
Délka programu 1 hod 45 min
Program

Joseph Haydn
Symfonie č. 96 D dur „Zázrak“

Sergej Rachmaninov
Koncert pro klavír a orchestr č. 3 d moll op. 30

Dmitrij Šostakovič
Symfonie č. 1 f moll op. 10

Účinkující

Behzod Abduraimov
klavír

Jiří Bělohlávek
dirigent

Česká filharmonie

Fotografie ilustrujicí událost Česká filharmonie Behzod Abduraimov
Rudolfinum — Dvořákova síň

Zákaznický servis České filharmonie

Tel.:  ++420 778 532 539

E-mail: info@ceskafilharmonie.cz

Zákaznický servis je pro vás k dispozici v pracovní dny od 9.00 do 18.00 hod. V červenci a srpnu do 15.00 hod.

Skoro se nechce věřit, že svou první symfonii dokončil Dmitrij Šostakovič v pouhých 19 letech! Napsal ji jako absolventskou práci na Petrohradské konzervatoři. Již při premiéře sklidila symfonie obrovský úspěch a je dodnes považována za jedno z nejlepších Šostakovičových děl. Najdeme v ní nejen mladistvý elán a hravost, ale také výjimečný smysl pro drama a tragiku. Při kompozici ho ovlivnila hudba Igora Stravinského, kterou tehdy objevil, především jeho balet Petruška. V symfonii můžeme slyšet vliv Berga, Schönberga či Richarda Strausse, ale také Šostakovičovu zálibu ve filmech Charlieho Chaplina. Již v této rané symfonii prokazuje Šostakovič vzácnou schopnost přejít ve vteřině od satiry k tragédii, podobně jako to uměli Čajkovskij nebo Mahler.

Haydnova symfonie „Zázrak“ patří do řady jeho dvanácti Londýnských symfonií a byla poprvé provedena v roce 1791. K jejímu názvu se váže zajímavá historie, podle níž při premiéře spadl v sále ze stropu velký lustr. Díky tomu, že se obecenstvo tlačilo vpředu při závěrečném potlesku, podařilo se jim lustru vyhnout a nikdo nebyl zraněn. Název „Zázrak“ tedy nemá nic společného s hudebním obsahem a dokonce se ve skutečnosti váže k symfonii č. 102, nikoli k symfonii č. 96. To však nic nemění na tom, že se jedná o krásné a vyzrálé dílo. Program večera doplní slavný Třetí klavírní koncert Sergeje Rachmaninova, v němž se již potřetí představí českému publiku Behzod Abduraimov.

Účinkující

Jiří Bělohlávek  dirigent
Jiří Bělohlávek

Šéfdirigent a hudební ředitel České filharmonie
Hlavní hostující dirigent Rotterdamské filharmonie
Čestný dirigent BBC Symphony Orchestra

Po svém úspěšném působení na pozici šéfdirigenta BBC Symphony Orchestra byl renomovaný český dirigent Jiří Bělohlávek v roce 2012 jmenován hudebním a uměleckým ředitelem České filharmonie, přičemž s orchestrem BBC nadále vystupuje jako jeho čestný dirigent. Během své profesní dráhy působil Jiří Bělohlávek také jako šéfdirigent Symfonického orchestru hlavního města Prahy FOK (1977–89) a jako umělecký ředitel Pražské komorní filharmonie, nyní orchestru Prague Philharmonia (1994–2004). V roce 2006 byl jmenován předsedou umělecké rady festivalu Pražské jaro a od roku 2013 do roku 2017 zastával funkci hlavního hostujícího dirigenta Rotterdamské filharmonie.

Jako operní dirigent spolupracoval Jiří Bělohlávek s Vídeňskou státní operou, Královskou operou v Covent Garden, Metropolitní operou v New Yorku, operou v San Franciscu, Opéra National de Paris, madridským Teatro Real, operním festivalem v Glyndebourne, Curyšskou operou a pražským Národním divadlem. S hudebníky BBC Symphony Orchestra s velkým úspěchem uvedl a nahrál také několik koncertních provedení oper. V této sezóně potvrdil svou pověst vynikajícího dirigenta janáčkovského repertoáru, když v londýnské Royal Festival Hall dirigoval Českou filharmonii v koncertním provedení Její pastorkyně a v Sanfranciské opeře poté řídil i plné provedení tohoto díla. V rámci cyklu BBC Proms pak uvedl s BBC Symphony Orchestra rovněž Janáčkovu Věc Makropulos.

Česká filharmonie zažívá pod Bělohlávkovým vedením mimořádné úspěchy, a to jak na svém domovském pódiu v Praze, tak na rozsáhlých turné v zahraničí. V posledních třech sezónách koncertoval orchestr na třech kontinentech – kromě Evropy ještě v Asii a Severní Americe. Jeho nedávná rezidence ve vídeňském Musikvereinu byla velmi úspěšná a dala podnět k plánování podobných akcí v jiných světových hlavních městech. V lednu 2017 Česká filharmonie oznámila, že s Jiřím Bělohlávkem oficiálně prodloužila spolupráci až do roku 2022.

Kromě svého působení v Praze a zahraničních turné s Českou filharmonií hostuje Jiří Bělohlávek nadále u předních světových orchestrů – v posledních letech dirigoval například BBC Symphony Orchestra (včetně vystoupení na londýnských Proms), Newyorskou filharmonii, Pittsburgh Symphony Orchestra, National Symphony Orchestra se sídlem ve Washingtonu, Deutsches Symphonie-Orchester Berlin, orchestr lipského Gewandhausu a vídeňské symfoniky. V nadcházející sezóně ho vedle projektů s Českou filharmonií čeká i zajímavá spolupráce s tělesy Chicago Symphony Orchestra a Pittsburgh Symphony, s Orchestrem Bavorského rozhlasu v Mnichově, Rotterdamskou filharmonií, orchestrem lipského Gewandhausu, Petrohradskou filharmonií a dalšími soubory.

Na podzim roku 2017 absolvuje Bělohlávek s Českou filharmonií velké asijské turné, které zahrnuje koncerty v Japonsku a Koreji a na Tchaj-wanu. Kromě toho bude orchestr dirigovat také na evropských vystoupeních, z nichž nejvýznamnější bude v srpnu 2018 uvedení Janáčkovy Glagolské mše na Salcburském festivalu.

Jiří Bělohlávek má rozsáhlou diskografii; jedním z jeho nedávných projektů s Českou filharmonií je souborná nahrávka všech symfonií a koncertů Antonína Dvořáka. V nadcházející sezóně bude jeho spolupráce se společností Decca pokračovat diskem s nahrávkami sukovského repertoáru.

V roce 2012 byl Jiří Bělohlávek za své služby britské hudbě jmenován komandérem Řádu Britského impéria.

Behzod Abduraimov  klavír
Behzod Abduraimov

Fascinující interpretace Behzoda Abduraimova si získávají trvalé mezinárodní uznání: londýnské Timesy jej označily za „mistra všech oborů“ a list Washington Post nabádal své čtenáře, aby jej „nespouštěli ze zřetele“.

V uplynulých sezonách spolupracoval Behzod Abduraimov s předními orchestry celého světa (např. s Filharmonií Los Angeles, Bostonskými symfoniky a orchestrem NHK Symphony) a prestižními dirigenty včetně Vladimira Ashkenazyho, Valerije Gergijeva, Manfreda Honecka, Vasilije Petrenka, Jamese Gaffigana, Osmo Vänskä, Thomase Dausgaarda a Vladimira Jurowského. Vydal se rovněž na turné po Číně s Londýnským filharmonickým orchestrem a vystoupil na Festival Piano aux Jacobins recitálově i koncertně s Orchestre National du Capitole de Toulouse pod taktovkou Tugana Sochijeva.

Umělec pokračuje ve spolupráci s orchestrem Marijinského divadla a Valerijem Gergijevem: v uplynulé sezoně byl sólistou v jejich cyklu Prokofjevových klavírních koncertů na koncertech ve Stockholmu, Vídni a Dortmundu. Následně se s nimi vydal na velké turné po Spojených Státech, v jehož rámci měl strhující koncertní debut v Carnegie Hall. Krátce poté recitálově debutoval ve Weill Hall v řadě „Distinctive Debuts“; na základě tohoto úspěchu byl okamžitě znovu pozván do Stern Auditorium.

Mezi nadcházející zlaté hřeby Abduraimových koncertních aktivit v Evropě se zařadí jeho debuty s Mnichovskou filharmonií, orchestrem Gewandhausu v Lipsku, Rotterdamskou filharmonií, Filharmonickým orchestrem francouzského rozhlasu a Göteborgským symfonickým orchestrem. Co se recitálů týče, bude Abduraimov jedním z hlavních umělců, kteří se během následujících tří let představí v rámci řady „Junge Wilde“ v dortmundském Konzerthausu a vystoupí rovněž v londýnské Wigmore Hall, pařížském Salle Gaveau, na MünchenMusik i na koncertech AMG v Basileji.

Ve Spojených státech bude Abduraimov debutovat se symfonickými orchestry v Seattlu a Dallasu a vrátí se i k Filharmonii Los Angeles. Recitálově vystoupí na Lidových symfonických koncertech v New Yorku, Úterní večerní koncertní řadě ve Virginii, ve Shriver Hall v Baltimore, ve Spivey Hall v Atlantě a na Washingtonské řadě múzických umění. Abduraimovovy nahrávky jsou vysoce ceněné – za svoje debutové recitálové CD získal jak Choc de Classica, tak Diapason Découverte, a v roce 2014 vyšlo u společnosti Decca Classics jeho první CD s koncerty, konkrétně Prokofjevovým Klavírním koncertem č. 3 a Čajkovského Klavírním koncertem č. 1, kde vystupuje po boku Orchestra Sinfonica Nazionale della Rai řízeného Jurajem Valčuhou.

Behzod Abduraimov se narodil v roce 1990 v Taškentu a na klavír začal hrát v pěti letech. Byl žákem Tamary Popovičové na Ústředním státním lyceu Uspenského a studoval u Stanislava Judeniče na Mezinárodním centru pro hudbu na Park University v Kansas City, kde je nyní rezidentním umělcem.

Skladby

Dmitrij Šostakovič — Symfonie č. 1 f moll op. 10

Sergej Rachmaninov — Klavírní koncert č. 3 d moll op. 30

Odchovanec moskevské konzervatoře Sergej Vasiljevič Rachmaninovtvořil převážně ve 20. století, jeho díla ovlivněná zejména Petrem Iljičem Čajkovským však stojí oběma nohama ještě v pozdně romantickém slohu. Ačkoliv zkomponoval tři opery, stejný počet symfonií, několik duchovních skladeb a řadu pozoruhodných písní, proslavil se především svým klavírním dílem zahrnujícím čtveřici koncertů a množství skladeb sólových. Rachmaninov, sám vynikající klavírista, vystupoval s úspěchy nejen ve své vlasti, ale i v Evropě a na americkém kontinentě. Byl činný rovněž coby dirigent; nejprve působil v Moskvě, kde pod jeho taktovkou na půdě Velkého divadla zaznívala operní díla Glinky a Čajkovského.

V letech 1906–1909 účinkoval v Drážďanech a poté podnikl první velkou koncertní turné do Spojených států, při níž coby sólista představil úvodní skladbu dnešního večera – Koncert pro klavír a orchestr č. 3 d moll op. 30. Po této triumfální cestě dostal nabídku dirigentského místa v Bostonu; tu však odmítl a vrátil se do Ruska. Režim nastolený po Velké říjnové socialistické revoluci v roce 1917 ovšem nepřijal a brzy natrvalo opustil svou vlast. Nejprve žil v Evropě a v roce 1935 se usadil ve Spojených státech, kde vyvíjel bohatou koncertní činnost a pokračoval v komponování.

Odloučení od Ruska nesl velmi těžce a i v exilu vystupoval jako zapálený patriot, což se projevilo zejména po napadení Sovětského svazu nacistickým Německem, kdy své koncertní honoráře věnoval na podporu Rudé armády. Zemřel v Kalifornii pouhé čtyři dny před svými sedmdesátými narozeninami.

Všechny čtyři Rachmaninovovy klavírní koncerty jsou v mollových tóninách. Jeho Třetí klavírní koncert d moll z roku 1909 začíná krátkým úvodem ve smyčcích, po němž v sólovém nástroji nastupuje téma písňového charakteru, které záhy převezme orchestr. Druhé téma je koncipováno lyričtěji a obsahuje řadu efektních a interpretačně obtížných prvků. Uprostřed věty se první téma navrací. Po mnoha akordických pasážích v klavíru s neustále proměnlivou harmonií a následné impresionisticky laděné kadenci tu máme úvodní téma znovu – tentokrát ve funkci kody. Pomalá střední část je zkomponována ve formě volných variací s častým střídáním (mnohdy i poměrně vzdálených) tónin. Uprostřed této věty můžeme opět zaslechnout úvodní téma celé skladby, tentokrát však rytmicky výrazně pozměněné.

Poslední věta je navázána attaca (bez pauzy) na větu druhou. Toto virtuózní finále hrané většinu času v náročném rychlém tempu zaujme kromě interpretační zdatnosti sólisty také invenční rytmickou i motivickou prací skladatelovou. Rachmaninov se i v této větě navrací k tematickému materiálu části první. Celá skladba končí pompézní kodou, která nezapře vliv symfonických prací Petra Čajkovského – druhého autora dnešního večera ruské hudby.

Joseph Haydn — Symfonie č. 96 D dur „Zázrak“