Fotografie ilustrujicí stránku  Hommage à Alfred Brendel Diotima - Srnka

Hommage à Alfred Brendel

Diotima - Srnka

Česká filharmonie

Foto: © Jan Starý, Benjamin Ealovega Vstupenky budou v prodeji od 1. 11. 2018 od 10.00 hod. Ve spolupráci s Prague Music Performance

Vzdělávací programy
Pro děti s rodiči
Program

Miroslav Srnka
Future Family / přednáška a provedení - česká premiéra

mluvené slovo v češtině

Účinkující

Miroslav Srnka
přednášející

Quatuor Diotima
Yun-Peng Zhao
housle

Constance Ronzatti
housle

Franck Chevalier
viola

Pierre Morlet
violoncello

 

Fotografie ilustrujicí událost Hommage à Alfred Brendel Diotima - Srnka
Rudolfinum — Sukova síň
18. 3. 2019  pondělí — 21.00
Nelze objednat online

Zákaznický servis České filharmonie

Tel.:  ++420 778 532 539

E-mail: info@ceskafilharmonie.cz

Zákaznický servis je pro vás k dispozici v pracovní dny od 9.00 do 18.00 hod. V červenci a srpnu do 15.00 hod.

Praktické informace

  • 4 akce v Sukově síni 18. a 19. 3. 2019 lze zakoupit jako abonmá za 1200 Kč ZDE
  • Vstupenky jsou nečíslované
  • Na jednotlivé vstupenky lze uplatnit pouze dětská sleva 20 %, studentská a seniorská sleva (vstupenka za 250 Kč)

Účinkující

Miroslav Srnka  skladatel

Miroslav Srnka se narodil v Praze v roce 1975. Studoval hudební vědu na Karlově univerzitě v Praze u Jarmily Gabrielové (1993–1999) a skladbu na pražské Akademii múzických umění u Milana Slavického (1998–2003). Studijní pobyty ho zavedly na Humboldtovu univerzitu do Berlína (1995–1996) a na Conservatoire National Supérieur de Musique do Paříže (2001). Účastnil se výměnných programů a kompozičních kurzů Ivana Fedeleho (2002), Philippa Manouryho (2004) a dalších. 

V roce 2001 obdržel Cenu Gideona Kleina, o tři roky později Jubilejní cenu Leoše Janáčka a v roce 2009 Skladatelskou cenu Ernsta von Siemens a Cenu Nadace Wilfrieda Steinbrennera. 

Jeho krátkou operu „Wall“ (Zeď) podle Jonathana Safrana Foera uvedla Berlínská stání opera v roce 2005. V letech 2006–2007 se stal „Skladatelem pro Heidelberg“ při Divadle a Filharmonickém orchestru tohoto německého města. V roce 2011 měla premiéru jeho komorní opera Make No Noise na Mnichovském operním festivalu a jeho „komiks“ Jakub Flügelbunt v Semperově opeře v Drážďanech. 

V roce 2016 byla v Bavorské státní opeře v Mnichově premiérována jeho dvojopera South Pole s Rolandem Villazónem v roli Scotta a Thomasem Hampsonem v roli Amundsena, v nastudování Kirilla Petrenka a v režii Hanse Neuenfelse. South Pole byl nominován na International Opera Award a německým magazínem Opernwelt označen za jednu ze tří nejlepších oper roku. V roce 2017 se dočkal nové inscenace v Darmstadtu. 

V sezoně 2018/2019 Srnka spolupracuje s Los Angeles Philharmonic, dirigentkou Susannou Mälkki, sborem a Symfonickým orchestrem Bavorského rozhlasu, klarinetistou a skladatelem Jörgem Widmannem, cembalistou Mahanem Esfahanim a dalšími.

Srnkovy skladby objednali, premiérovali nebo provedli vynikající interpreti, jako Ensemble Intercontemporain s Claron McFadden a Davidem Robertsonem, Klangforum Wien se Sylvainem Cambrelingem a Clementem Powerem, Ensemble Modern s Franckem Ollu, Symfonický orchestr Bavorského rozhlasu s Matthiasem Pintscherem, BBC Philharmonic s Corneliem Meisterem, Staatskapelle Dresden s Tomášem Hanusem, Mnichovský komorní orchestr s Alexanderem Liebreichem, PKF–Prague Philharmonia s Jakubem Hrůšou, Beethovenorchester Bonn s Dirkem Kaftanem, ORF Radio-Symphonieorchester Wien s Nicolasem Hodgesem, Deutsche Kammerphilharmonie s Azizem Shokhakimovem, Orchestre Philharmonique de Monte-Carlo s Pierre-André Valadem, Prague Modern s Pascalem Galloisem, Ostravská banda s Peterem Rundelem a Petrem Kotíkem, ensemble recherche, Quatuor Diotima, Arditti Quartet, Zebra Trio, Annsi Karttunen s Magnusem Lindbergem, Dagmar Pecková s Ericem Nielsenem, Francesco Dillon s Emanuelem Torquatim, Jiří Bárta s Janou Bouškovou, Saar Berger a festivaly jako Pražské jaro, Musica Strasbourg, Ultraschall Berlin, Wien Modern, Présences Paris, Milano Musica, Printemps des Arts de Monte-Carlo, Bregenzer Festspiele, Musikprotokoll / Steirischer Herbst Graz, Arcana St. Gallen, Wittener Tage für neue Kammermusik, Ostrava New Music Days, Contempuls Prague a jiné.

Miroslav Srnka je v současnosti předsedou poroty skladatelské soutěže České filharmonie a členem umělecké rady Mezinárodního hudebního festivalu Pražské jaro.

Je jedním ze zakládajících členů Prague Modern, byl členem správní rady Nadace Leoše Janáčka v Brně. Od roku 2001 pravidelně hostuje na pražské Karlově univerzitě. Vedl kompoziční mistrovské kurzy na Hoschule Luzern – Music (Univerzita aplikovaných věd a umění), moskevské konzervatoři a účastnil se společného výzkumu „Klassenarbeit“ ve Freiburgu. Několik let pracoval jako editor dvou hudebních magazínů a jako výkonný ředitel největšího českého vydavatelství klasické hudby. Podílel se na vývoji kritických edicí Antonína Dvořáka, Leoše Janáčka a Bohuslava Martinů.

V únoru 2016 vyšla u labelu Naïve Classique nahrávka Srnkových komorních skladeb v podání Quatuor Diotima.

Quatuor Diotima  

Quatuor Diotima
Yun-Peng Zhao housle
Constance Ronzatti housle
Franck Chevalier viola
Pierre Morlet violoncello 

Jeden z nejžádanějších světových souborů byl založen v roce 1996 absolventy Národní konzervatoře v Paříži. Název odráží dvojí hudební význam: slovo Diotima je jednak alegorií německého romantismu – Friedrich Hölderlin tak pojmenoval svoji životní lásku ve své novele Hyperion – a jednak výzvou vůči soudobé hudbě, vyskytuje se v názvu skladby Luigiho Nona Fragmente-Stille, an Diotima.

Quatuor Diotima úzce spolupracoval s mnoha velkými skladateli konce 20. století, zejména s Pierre Boulezem (který pro soubor revidoval svoji Livre pour Quatuor) a Helmutem Lachenmannem. Kvarteto pravidelně objednává nové skladby od nejlepších skladatelů dneška, jako jsou Toshio Hosokawa, Miroslav Srnka, Alberto Posadas, Mauro Lanza, Gérard Pesson, Rebecca Saunders a Tristan Murail.

Vedle soudobých skladeb staví kvarteto do nového světla mistrovská díla 19. a 20. století, především Beethovena, Schuberta, Druhou vídeňskou školu (Schönberga, Berga a Weberna), Janáčka, Debussyho, Ravela a Bartóka.

V bohaté diskografii souboru je nutné vyzdvihnout především interpretaci děl Druhé vídeňské školy a konečnou verzi Boulezovy Livre pour Quatuor (Megadisc). Nahrávky kvarteta jsou často oceňovány v mezinárodních hudebních médiích: tituly Diapason d’Or francouzského magazínu Diapason (pět ocenění včetně dvou „nahrávek roku“), titul Best of the Year magazínu Classica, ocenění ffff programu Télérama, Editor’s Choice magazínu Gramophone a další.

Quatuor Diotima nahrával deset let exkluzivně pro label Naïve, který v roce 2016 vydal komplet Diotima Collection s portréty současných skladatelů: Miroslav Srnka, Alberto Posadas, Gérard Pesson, Enno Poppe a Stefano Gervasoni.

Od roku 2008 se těší Quatuor Diotima z úzké spolupráce s regionem Centre-Val de Loire, který hostí kvarteto jako svůj rezidenční soubor. Tento vztah je také důležitou laboratoří uměleckých a pedagogických projektů. Quatuor Diotima připravil série koncertů v Orléans, které propojují nové generace kvartet se zavedenými soubory. Kvarteto sídlí a pořádá mistrovské kurzy v opatství Noirlac, kde propojuje mladé skladatele a kvarteta z celého světa.

Quatuor Diotima vystupuje pravidelně v nejprestižnějších koncertních sálech a cyklech po celém světě. V probíhající sezoně koncertuje v těchto cyklech: Schubertiade ve Schwarzenbergu, Opéra de Montpellier, Printemps des Arts de Monte Carlo, Pierre-Boulez Saal v Berlíně. Zároveň uvádí premiéry soudobých skladeb (Musica ve Štrasburku, Présences v Paříži, Ultrashall v Berlíně). Alfred Brendel pozval kvarteto do Prahy k provedení kompletního kvartetního díla Bély Bartóka a stejný projekt soubor zopakuje na turné po Kolumbii, Číně a Tchaj-wanu. Kompletní nahrávka vyšla v lednu 2019 u vydavatelství Naïve.

Jean-Luc Hervé, Philippe Hurel, Silvan Eldar a Francesca Verunelli jsou autory, jimž kvarteto v této sezoně premiéruje skladby. 

Quatuor Diotima byl také pozván Univerzitou v Yorku k sérii koncertů, mistrovských kurzů komorní hudby a k práci se studenty skladby. Na začátku roku 2019 také kvarteto obnovilo rezidenci v prestižní berlínské Wissenschaftskolleg (WiKo).

Na podzim 2018 začala souboru tříletá rezidence v pařížském Radio France. Během tohoto období zahraje kvarteto svůj běžný repertoár, ale také se představí s hudebními hosty a ve skladbách pro kvarteto a orchestr nebo nastuduje objednané skladby ve spolupráci s jinými koncertními cykly a evropskými rozhlasovými stanicemi.

Diotima Quartet je podporován regionální pobočkou ministerstva kultury v regionu Centre-Val de Loire, jakož i samotným regionem, pravidelnou podporu mu dává také Francouzský institut, Spedidam, Musique Nouvelle en Li­berté, Fonds pour la Création musicale a Adami, stejně jako privátní dárci.

V roce 2018 získal Diotima Quartet od francouzského ministerstva kultury Cenu Evropského kulturního dědictví.

Alfred Brendel  piano

Alfred Brendel patří k nejvýznamnějším interpretům 20. století. Hru na klavír studoval u Edwina Fischera, Paula Baumgartnera a Eduarda Steuermanna. Má za sebou výjimečnou mezinárodní kariéru, v níž se již 60 let soustředí na interpretaci středoevropských skladatelů od Bacha po Schoenberga a také mnohých děl Franze Liszta. Je prvním klavíristou, jenž nahrál kompletní klavírní dílo Ludwiga van Beethovena a významnou měrou se zasloužil o to, že se Schubertovy klavírní sonáty a Schoenbergův klavírní koncert staly součástí běžného klavírního repertoáru. Pravidelně koncertoval ve světových hudebních centrech a na festivalech s předními orchestry a dirigenty a jeho rozsáhlá diskografie jej činí jedním z nejuznávanějších současných umělců vůbec. Jako sólista završil svou koncertní kariéru 18. prosince 2008 s Vídeňskou filharmonií a tento koncert byl deníkem Daily Telepgraph zařazen mezi 100 nejvýznamnějších kulturních událostí posledního desetiletí. Svým zaměřením, výjimečnou šíří a hloubkou se Alfred Brendel zařadil k legendárním interpretům klasického repertoáru, jaké představují Arthur Schnabel a Edwin Fischer. Zároveň se stal důležitým článkem ve velké linii, jež pochází přímo od Beethovena (Ludwig van Beethoven – Carl Czerny – Franz Liszt – Martin Krause – Edwin Fischer – Alfred Brendel). V roce 2016 firma Decca vydala komplet všech Brendelových vydaných nahrávek, čítající neuvěřitelných 114 CD.

Alfred Brendel obdržel čestné doktoráty na mnoha univerzitách včetně Oxfordu a Yale a v roce 1989 se mu dostalo i čestného ocenění Řádu Britského impéria. Od Berlínských filharmoniků obdržel v roce 1992 medaili Hanse von Bülowa a Vídeňská filharmonie mu v prosinci 1998 udělila čestné členství. V roce 2001 dostal cenu za Celoživotní úspěchy v oblasti vážné hudby na MIDEM v Cannes, dále Edisonovu cenu v Holandsku a také prestižní cenu “Beethovenův prsten” od vídeňské Univerzity pro hudbu a interpretační umění. Je nositelem cen Leonie Sonningové, Roberta Schumanna, ceny South Bank Show pro interprety vážné hudby (2002), ceny Ernsta von Siemens (2004), benátské ceny “Život s hudbou” (2007), Karajanovy ceny (2008), ceny Praemium Imperiale z Tokya a ceny časopisu Gramophone za celoživotní zásluhy (2010).

Kromě hudby je v popředí zájmu Alfreda Brendela literatura. Publikoval dvě knihy esejů – Knihu hudebních nápadů a myšlenek a O čem je hudba? Za tu druhou v roce 1990 obdržel ocenění Královské filharmonické společnosti. V roce 2015 vyšla sbírka kompletních esejů a přednášek pod názvem Hudba, smysl a nesmysl (české vydání vyšlo v roce 2016 v nakladatelství Volvox Globator).  Vydal také tři svazky německy psané poezie, po nichž následovala další básnická sbírka Spiegelbild und schwarzer Spuk a mnoho básní přeložených do francouzštiny, italštiny a holandštiny. Dvě díla se pod názvem Jeden prst navíc a Klející dalamánky objevily v básnické edici nakladatelství Faber. Běžně je dostupná dvojjazyčná sbírka jeho sebraných básní (vyšla pod názvem Hra na lidství v nakladatelství Phaidon Press v r. 2010). V roce 2001 vyšla kniha rozhovorů s Martinem Meyerem; její anglická verze z roku 2002 má název The Veil of Order. Alfred Brendel přednášel a dosud přednáší, recituje svou poezii a učí mistrovské kurzy na festivalu v Salzburgu a Verbieru, ve vídeňské Musikverein a Konzerthaus, v londýnské  Wigmore Hall a na univerzitách a v koncertních sálech nějvýznamnějších německých a evropských měst. Učí v pařížské Cité de la Musique a jako hostující profesor v Cambridgi. Na severoamerickém kontinentě působí na Julliard School, na Newyorské univerzitě, v Berkeley, na McGill University v Montrealu, v Princetonu a na Yale.