1 / 6
Česká filharmonie
Josef Špaček


Upozorňujeme posluchače, že zdravotně indisponovanou Janine Jansen nahradí houslista Josef Špaček. Program koncertů zůstavá beze změny. Děkujeme za pochopení.
Rudolfinum
Informace ke vstupenkám a kontakty
Více o vstupenkáchZákaznický servis České filharmonie
Tel.: +420 227 059 227
E-mail: info@ceskafilharmonie.cz
Zákaznický servis je pro vás k dispozici v pracovní dny od 9.00 do 18.00 hod. V červenci a srpnu do 15.00 hod.
Svatopluk Havelka
Pocta Hieronymu Boschovi
Bohuslav Martinů
Symfonie č. 2 H 295
Jean Sibelius
Koncert pro housle a orchestr d moll op. 47
Leonard Bernstein
Symfonie č. 2 „Věk úzkosti“
Janine Jansen
Josef Špaček
housle
Martin Kasík
klavír
Jakub Hrůša
dirigent
Česká filharmonie
Cyklus A zahájila Bernsteinova Serenáda podle Platónova Symposia a uzavře jej jeho Druhá symfonie „Věk úzkosti“. I toto dílo má literární námět. Bernstein psal symfonii na stejnojmennou báseň Wystana Hugha Audena, který za ni v roce 1948 získal Pulitzerovu cenu v oboru poezie. „Když jsem ji poprvé přečetl, sebrala mi dech,“ líčí Bernstein. Na symfonii potom pracoval stále: „...v Taosu, Filadelfii, Richmondu, v Tel-Avivu, v letadlech, v hotelových halách...“. Dokončil ji už na jaře roku 1949, ale stále s ní nebyl spokojen. Teprve verze, kterou připravil v roce 1965, splňovala jeho představy. Symfonie je podobně jako báseň rozdělena do šesti částí. Náročný klavírní part hrál při premiéře řízené Sergejem Kusevickým samotný Bernstein.
Známý Sibeliův Houslový koncert je v mnoha směrech pozoruhodný. Za zmínku stojí například sólová kadence, která přebírá roli provedení v první větě. Finále zase britský muzikolog Donald Tovey popsal jako „polonézu pro lední medvědy“. Nechtěl však dílo nikterak urazit, naopak pokračuje: „V přístupnější a volnější formě koncertu, jakou vynalezli Mendelssohn se Schumannem, jsem nepotkal originálnější, lépe zvládnuté a radostnější dílo.“


- Janine Jansen / housle
-
Janine Jansen se narodila ve městě Soest v Nizozemsku a studovala u Coosje Wijzenbeek, Philipa Hirschhorna a Borise Belkina. Její debut u orchestru Concertgebouw v roce 1997 z ní udělal v Holandsku velkou hvězdu, byla však předurčena pro větší slávu. V roce 2002 byla jmenována Umělkyní nové generace BBC, v témže roce debutovala v Londýně u Philharmonia Orchestra pod vedením Vladimira Ashkenazyho a o tři roky později v roce 2005 zahajovala BBC Proms s Mendelssohnovým Houslovým koncertem, který nastartoval její mezinárodní dráhu. Dostalo se jí pozvání od řady nejlepších světových orchestrů, jako například Royal Concertgebouw Orchestra, Berlínská filharmonie, Londýnský symfonický orchestr, Newyorská filharmonie, Philadelphia Orchestra, Cleveland Orchestra, Symfonický orchestr NHK, Orchestra dell’Accademia Nazionale di Santa Cecilia a Komorní orchestr Evropy. Spolupracovala s významnými dirigenty, jako například Lorin Maazel, Valerij Gergijev, Riccardo Chailly, Neeme Järvi, Paavo Järvi, Daniel Harding, Sir Antonio Pappano, Sir Mark Elder, Edo de Waart a Sir Roger Norrington.
Janine Jansen byla jmenována Nejlepší umělkyní roku 2014 na BBC Proms. V roce 2015 na nejrůznějších místech v Evropě hrála houslové koncerty Brahmse, Čajkovského, Beethovena a Mendelssohna, které představovaly prominentní události v jejím harmonogramu. V únoru 2016 pojede na turné do Japonska, po němž bude následovat koncert v Londýně a další vystoupení po celé Evropě.
Kromě koncertních vystoupení a projektů se Janine Jansen věnuje recitálům. Založila a vede každoroční Mezinárodní festival komorní hudby v Utrechtu a od roku 1998 působí jako členka Spectrum Concerts Berlin, cyklu komorních koncertů v rámci Berlínské filharmonie. Jejími komorními partnery jsou Leif Ove Andsnes, Jean-Yves Thibaudet, Itamar Golan, Kathryn Stott, Julian Rachlin, Maxim Rysanov, Torleif Thedéen a Mischa Maisky.
Janine Jansen má exkluzivní nahrávací smlouvu se společností Decca. Její nahrávka spojující Beethovenovy a Brittenovy houslové koncerty s dirigentem Paavo Järvi se setkala s vřelým kritickým přijetím a každé z jejích pěti předcházejících CD získalo platinovou desku za prodej v Nizozemsku. Její kolekce vítězných nahrávek vydaných společností Decca se těší stálé oblibě posluchačů. Repertoár Janine Jansen sahá od recitálu francouzské hudby Beau Soir s klavíristou Itamarem Golanem přes Schönbergovův smyčcový sextet Zjasněná noc a Schubertův Smyčcový kvintet až po koncerty Mendelssohna, Brucha, Prokofjeva a Čajkovského. V říjnu 2013 vydala CD s Bachovými koncerty a sonátami jako součást svého Bachovského projektu, k němuž se připojilo 12 jejích nejbližších hudebních přátel, s nimiž absolvovala dvě rozsáhlá evropské turné. V říjnu 2015 vyšla nahrávka Brahmsových a Bartókových koncertů s Londýnským symfonickým orchestrem a Orchestra dell’Accademia Nazionale di Santa Cecilia pod vedením Sira Antonia Pappana.
V září 2003 Janine Jansen získala Nizozemskou hudební cenu ministerstva kultury – nejvyšší ocenění umělce v Nizozemsku. Obdržela řadu dalších cen, jako například čtyřikrát cenu Edison Classic Public, třikrát cenu Echo, Cenu pro instrumentalisty Královské filharmonické společnosti, Cenu německých hudebních kritiků, cenu NDR Musikpreis za mimořádný umělecký úspěch, VSDC Klassieke Muziekprijs za individuální úspěch a cenu Concertgebouw.
V současné době hraje na stradivárky z roku 1727 „Baron Deurbrouck“, zapůjčené mezinárodní houslovou společností Beare.
- Jakub Hrůša / dirigent
-
„Česká filharmonie je mi umělecky i osobně velmi blízká. Na pódiu s tímto naším prvním orchestrem opakovaně zažívám krásné a hluboce jímavé chvíle. Je mi ctí, že mohu dál být součástí nejbližšího „rodinného“ kruhu České filharmonie, nyní společně s novým šéfdirigentem Semjonem Byčkovem a s mým skvělým kolegou Tomášem Netopilem. Těším se na naše společné projekty, ať už půjde o uvádění kanonických děl našeho i světového repertoáru, nebo o představování méně známých skladeb a exkursy do oblasti soudobé hudby. Přeji si, aby se celá naše instituce úspěšně a harmonicky dál ubírala po té umělecké cestě, na kterou ji nasměroval Jiří Bělohlávek.“
Jakub Hrůša s Českou filharmonií poprvé vystoupil v roce 2004, kdy na záskok dirigoval program složený z děl Leoše Janáčka, Bohuslava Martinů a Antonína Dvořáka. Tehdy byl čerstvým absolventem pražské AMU, kde studoval mimo jiné i u Jiřího Bělohlávka. Poté s orchestrem vystupoval na čtyřiceti koncertech doma i v zahraničí a na začátku sezóny 2015-2016 byl jmenován jeho stálým hostujícím dirigentem. V letošní sezóně řídil zahajovací koncerty České filharmonie a s účinností od začátku sezóny 2018-2019 byl jmenován jejím hlavním hostujícím dirigentem.
Hrůša pravidelně hostuje u předních orchestrů v Evropě i USA a je rovněž šéfdirigentem Bamberského symfonického orchestru, hlavním hostujícím dirigentem Tokijského metropolitního symfonického orchestru a hlavním hostujícím dirigentem londýnského orchestru Philharmonia. V letech 2009 až 2015 působil jako hudební ředitel a šéfdirigent orchestru PKF – Prague Philharmonia. Z jeho nejdůležitějších vystoupení v posledních letech lze jmenovat debut s Královským orchestrem Concertgebouw, se souborem Orchestra dell’Accademia Nazionale dei Santa Cecilia, s Mahlerovým komorním orchestrem, Newyorskou filharmonií, bostonskými a chicagskými symfoniky a také opakovaná vystoupení s Orchestrem lipského Gewandhausu, orchestrem DSO v Berlíně, Losangeleskou filharmonií a Cleveland Orchestra. V letošní sezóně bude Jakub Hrůša debutovat rovněž se sanfranciskými symfoniky a Mnichovskou filharmonií.
Stejně blízko jako ke koncertnímu repertoáru má Hrůša i k operní tvorbě. Vedle Národního divadla v Praze pravidelně hostuje také na Glyndebournském operním festivalu a v letech 2010 až 2012 zastával i funkci uměleckého ředitele festivalového turné po britských městech. Pro Glyndebournský festival nastudoval Janáčkovu Lišku Bystroušku, Brittenova díla Sen noci svatojánské a The Turn of the Screw, Bizetovu Carmen, Mozartova Dona Giovanniho a Pucciniho Bohému. Na jiných scénách dirigoval také Janáčkovy opery Věc Makropulos (Vídeňská státní opera) a Její pastorkyňa (Finská národní opera), Dvořákovu Rusalku (Opéra national de Paris), Pucciniho Triptych (Frankfurtská opera) a Musorgského Borise Godunova (Dánská královská opera). V sezóně 2017-2018 se vrací na scénu Opéra national de Paris, kde bude dirigovat Lehárovu Veselou vdovu, s Bizetovou Carmen se poprvé představí na scéně Královské opery v Covent Garden a pro Glyndebournský festival bude řídit novou inscenaci opery Vanessa Samuela Barbera.
Pro společnost Universal pořídil Jakub Hrůša s Českou filharmonií a sólistkou Nicolou Benedettiovou studiové nahrávky houslových koncertů P. I. Čajkovského a Maxe Brucha. Pro společnost Octavia Records s Tokijským metropolitním symfonickým orchestrem živě natočil Berliozova, Straussova a Sukova díla. Pro firmu Pentatone nahrál tři disky s orchestrem PKF – Prague Philharmonia a pro společnost Supraphon šest CD s českou hudbou. Na počátku svého působení v čele Bamberských symfoniků natočil Hrůša s tímto orchestrem Smetanovu Mou vlast, což byla první nahrávka v rámci jeho nové spolupráce s firmou Tudor Records.
Jakub Hrůša se stal prvním držitelem Ceny sira Charlese Mackerrase, která mu byla udělena za zásluhy o šíření hudby Leoše Janáčka v zahraničí. Působí rovněž jako předseda občanského sdružení International Martinů Circle.
- Martin Kasík / klavír
-
- Jean Sibelius / Koncert pro housle a orchestr d moll op. 47
-
- Svatopluk Havelka / Pocta Hieronymu Boschovi
-
- Leonard Bernstein / Symfonie č. 2 „Věk úzkosti“
-