Fotografie ilustrujicí stránku  Česká filharmonie Josef Špaček

Česká filharmonie

Josef Špaček

Česká filharmonie

Upozorňujeme posluchače, že zdravotně indisponovanou Janine Jansen nahradí houslista Josef Špaček. Program koncertů zůstavá beze změny. Děkujeme za pochopení.

Délka programu 2 hod
Program

Svatopluk Havelka
Pocta Hieronymu Boschovi

Bohuslav Martinů
Symfonie č. 2 H 295

Jean Sibelius
Koncert pro housle a orchestr d moll op. 47

Leonard Bernstein
Symfonie č. 2 „Věk úzkosti“

Účinkující

Janine Jansen 

Josef Špaček
housle

Martin Kasík
klavír

Jakub Hrůša
dirigent

Česká filharmonie

Fotografie ilustrujicí událost Česká filharmonie Josef Špaček
Rudolfinum — Dvořákova síň
6. 6. 2018  středa — 19.30
Nelze objednat online
7. 6. 2018  čtvrtek — 19.30
Nelze objednat online
8. 6. 2018  pátek — 19.30
Nelze objednat online

Zákaznický servis České filharmonie

Tel.:  ++420 778 532 539

E-mail: info@ceskafilharmonie.cz

Zákaznický servis je pro vás k dispozici v pracovní dny od 9.00 do 18.00 hod. V červenci a srpnu do 15.00 hod.

Cyklus A zahájila Bernsteinova Serenáda podle Platónova Symposia a uzavře jej jeho Druhá symfonie „Věk úzkosti“. I toto dílo má literární námět. Bernstein psal symfonii na stejnojmennou báseň Wystana Hugha Audena, který za ni v roce 1948 získal Pulitzerovu cenu v oboru poezie. „Když jsem ji poprvé přečetl, sebrala mi dech,“ líčí Bernstein. Na symfonii potom pracoval stále: „...v Taosu, Filadelfii, Richmondu, v Tel-Avivu, v letadlech, v hotelových halách...“. Dokončil ji už na jaře roku 1949, ale stále s ní nebyl spokojen. Teprve verze, kterou připravil v roce 1965, splňovala jeho představy. Symfonie je podobně jako báseň rozdělena do šesti částí. Náročný klavírní part hrál při premiéře řízené Sergejem Kusevickým samotný Bernstein.

Známý Sibeliův Houslový koncert je v mnoha směrech pozoruhodný. Za zmínku stojí například sólová kadence, která přebírá roli provedení v první větě. Finále zase britský muzikolog Donald Tovey popsal jako „polonézu pro lední medvědy“. Nechtěl však dílo nikterak urazit, naopak pokračuje: „V přístupnější a volnější formě koncertu, jakou vynalezli Mendelssohn se Schumannem, jsem nepotkal originálnější, lépe zvládnuté a radostnější dílo.“

Účinkující

Janine Jansen  housle

Janine Jansen se narodila ve městě Soest v Nizozemsku a studovala u Coosje Wijzenbeek, Philipa Hirschhorna a Borise Belkina. Její debut u orchestru Concertgebouw v roce 1997 z ní udělal v Holandsku velkou hvězdu, byla však předurčena pro větší slávu. V roce 2002 byla jmenována Umělkyní nové generace BBC, v témže roce debutovala v Londýně u Philharmonia Orchestra pod vedením Vladimira Ashkenazyho a o tři roky později v roce 2005 zahajovala BBC Proms s Mendelssohnovým Houslovým koncertem, který nastartoval její mezinárodní dráhu. Dostalo se jí pozvání od řady nejlepších světových orchestrů, jako například Royal Concertgebouw Orchestra, Berlínská filharmonie, Londýnský symfonický orchestr, Newyorská filharmonie, Philadelphia Orchestra, Cleveland Orchestra, Symfonický orchestr NHK, Orchestra dell’Accademia Nazionale di Santa Cecilia a Komorní orchestr Evropy. Spolupracovala s významnými dirigenty, jako například Lorin Maazel, Valerij Gergijev, Riccardo Chailly, Neeme Järvi, Paavo Järvi, Daniel Harding, Sir Antonio Pappano, Sir Mark Elder, Edo de Waart a Sir Roger Norrington.

Janine Jansen byla jmenována Nejlepší umělkyní roku 2014 na BBC Proms. V roce 2015 na nejrůznějších místech v Evropě hrála houslové koncerty Brahmse, Čajkovského, Beethovena a Mendelssohna, které představovaly prominentní události v jejím harmonogramu. V únoru 2016 pojede na turné do Japonska, po němž bude následovat koncert v Londýně a další vystoupení po celé Evropě.

Kromě koncertních vystoupení a projektů se Janine Jansen věnuje recitálům. Založila a vede každoroční Mezinárodní festival komorní hudby v Utrechtu a od roku 1998 působí jako členka Spectrum Concerts Berlin, cyklu komorních koncertů v rámci Berlínské filharmonie. Jejími komorními partnery jsou Leif Ove Andsnes, Jean-Yves Thibaudet, Itamar Golan, Kathryn Stott, Julian Rachlin, Maxim Rysanov, Torleif Thedéen a Mischa Maisky.

Janine Jansen má exkluzivní nahrávací smlouvu se společností Decca. Její nahrávka spojující Beethovenovy a Brittenovy houslové koncerty s dirigentem Paavo Järvi se setkala s vřelým kritickým přijetím a každé z jejích pěti předcházejících CD získalo platinovou desku za prodej v Nizozemsku. Její kolekce vítězných nahrávek vydaných společností Decca se těší stálé oblibě posluchačů. Repertoár Janine Jansen sahá od recitálu francouzské hudby Beau Soir s klavíristou Itamarem Golanem přes Schönbergovův smyčcový sextet Zjasněná noc a Schubertův Smyčcový kvintet až po koncerty Mendelssohna, Brucha, Prokofjeva a Čajkovského. V říjnu 2013 vydala CD s Bachovými koncerty a sonátami jako součást svého Bachovského projektu, k němuž se připojilo 12 jejích nejbližších hudebních přátel, s nimiž absolvovala dvě rozsáhlá evropské turné. V říjnu 2015 vyšla nahrávka Brahmsových a Bartókových koncertů s Londýnským symfonickým orchestrem a Orchestra dell’Accademia Nazionale di Santa Cecilia pod vedením Sira Antonia Pappana.

V září 2003 Janine Jansen získala Nizozemskou hudební cenu ministerstva kultury – nejvyšší ocenění umělce v Nizozemsku. Obdržela řadu dalších cen, jako například čtyřikrát cenu Edison Classic Public, třikrát cenu Echo, Cenu pro instrumentalisty Královské filharmonické společnosti, Cenu německých hudebních kritiků, cenu NDR Musikpreis za mimořádný umělecký úspěch, VSDC Klassieke Muziekprijs za individuální úspěch a cenu Concertgebouw.

V současné době hraje na stradivárky z roku 1727 „Baron Deurbrouck“, zapůjčené mezinárodní houslovou společností Beare.

Jakub Hrůša  dirigent
Jakub Hrůša

Jakub Hrůša je šéfdirigentem Bamberských symfoniků, hlavním hostujícím dirigentem České filharmonie a londýnského Philharmonia Orchestra.

Je častým hostem mnoha nejproslulejších světových orchestrů, v sezoně 2018/2019 debutoval s Berlínskými filharmoniky, Symfonickým orchestrem Bavorského rozhlasu, Orchestre de Paris a NHK Symphony a ke všem byl okamžitě pozván znovu. Vedle svých titulárních dirigentských pozic se těší také z úzkého vztahu s Královským orchestrem Concertgebouw, Clevelandským orchestrem, Orchestra dell’Accademia Nazionale di Santa Cecilia, Newyorskou filharmonií, orchestrem lipského Gewandhausu, Chicagskými symfoniky, Vídeňskými symfoniky, Mahlerovým komorním orchestrem, Deutsches Symphonie-Orchester Berlin, Rundfunk-Sinfonieorchester Berlin, Orchestre Philharmonique de Radio France, Vídeňským rozhlasovým symfonickým orchestrem, Tokijským metropolitním symfonickým orchestrem a Melbournským symfonickým orchestrem. V sezoně 2019/2020 se navrátí k Berlínským filharmonikům a bude debutovat s Pittsburskými symfoniky, v Curyšské opeře (nová inscenace Věci Makropulos) a v Nizozemské národní opeře (nová inscenace Rusalky pro Holland Festival s Královským orchestrem Concertgebouw). V létě se opět vrátí na Glyndebournský festival dirigovat operu Život prostopášníka.

Jeho vztah s předními vokálními a instrumentálními sólisty zahrnoval v posledních sezonách spolupráci s takovými hvězdami, jako jsou Behzod Abduraimov, Pierre-Laurent Aimard, Piotr Anderszewski, Leif Ove Andsnes, Emanuel Ax, Lisa Batiashvili, Joshua Bell, Jonathan Biss, Yefim Bronfman, Rudolf Buchbinder, Renaud Capuçon, Isabelle Faust, Bernarda Fink, Martin Fröst, Julia Fischer, Vilde Frang, Sol Gabetta, Véronique Gens, Christian Gerhaher, Kirill Gerstein, Vadim Gluzman, Karen Gomyo, Augustin Hadelich, Hilary Hahn, Barbara Hannigan, Alina Ibragimova, Janine Jansen, Karita Mattila, Leonidas Kavakos, Sergej Chačatrjan, Denis Kožuchin, Lang Lang, Igor Levit, Jan Lisiecki, Albrecht Mayer, Johannes Moser, Viktoria Mullova, Anne Sofie Mutter, Kristine Opolais, Stephanie d’Oustrac, Emmanuel Pahud, Olga Pereťatko, Jean-Guihen Queyras, Josef Špaček, Jean-Yves Thibaudet, Daniil Trifonov, Simon Trpčeski, Mitsuko Uchida, Klaus Florian Vogt, Yuja Wang, Frank Peter Zimmermann a Nikolaj Znaider.

Jako operní dirigent je pravidelným hostem na festivalu v Glyndebourne, kde nastudoval opery Vanessa, Příhody lišky Bystroušky, Sen noci svatojánské, Carmen, Utahování šroubu, Don Giovanni a La bohème a tři roky působil v roli hudebního ředitele projektu Glyndebourne On Tour. Mimo to také připravil představení pro Royal Opera House, Covent Garden (Carmen), Vídeňskou státní operu (nové nastudování Věci Makropulos), Opéra National de Paris (Rusalka a Veselá vdova), Frankfurtskou operu (Triptych) a Curyšskou operu (Věc Makropulos).

Mezi jeho nahrávky se nově zařadily první dvě desky nového cyklu Dvořákových a Brahmsových symfonií a Smetanova Má vlast s Bamberskými symfoniky (vydavatelství Tudor). Z Dalších nahrávek zmiňme Bartókův i Kodályho Koncert pro orchestr s Rundfunk-Sinfonieorchester Berlin (Pentatone). S Tokyo Metropolitan Symphony Orchestra také natočil Berliozovu Fantastickou symfonii, Straussovu Alpskou symfonii a Sukova Asraela (Octavia Records), s Českou filharmonií a Nicolou Benedettim houslové koncerty Čajkovského a Brucha (Universal) a devět CD (Pentatone a Supraphon) českého repertoáru s PKF-Prague Philharmonia, jejímž byl v letech 2009–2015 hudebním ředitelem.

Jakub Hrůša studoval dirigování na Akademii múzických umění v Praze, mimo jiné u Jiřího Bělohlávka. Momentálně je prezidentem sdružení International Martinů Circle a Společnosti Antonína Dvořáka. V roce 2015 se stal prvním držitelem Ceny sira Charlese Mackerrase.

Martin Kasík  klavír

Skladby

Jean Sibelius — Koncert pro housle a orchestr d moll op. 47

Svatopluk Havelka — Pocta Hieronymu Boschovi

Leonard Bernstein — Symfonie č. 2 „Věk úzkosti“