Fotografie ilustrujicí stránku  Kdo se bojí České filharmonie? Martha Issová

Kdo se bojí České filharmonie?

Martha Issová

Česká filharmonie

Martha Issová, Ondřej Vrabec a Česká filharmonie v hudební laboratoři otevírají teenagerům svět vážné hudby. Program je určený pro školní skupiny (žáky 5.–9. tříd ZŠ a středoškoláky).

Vzdělávací programy
Délka programu 1 hod 15 min
Program

Hudební laboratoř s hlavní výzkumnicí Marthou Issovou. Obvykle se v ní zkoumají otázky typu: proč se vážné hudbě říká vážná? Může se hrát jen tak k čaji anebo ve výtahu? Jak zní Smetanova Vltava hraná pozpátku? Odkud víme, jak rychle se má hrát Beethovenova Osudová? A jakou mimiku používá dirigent, když řídí orchestr? Zveme na zcela nový, zábavný i poučný program Alice Nellis.

Účinkující

Martha Issová
moderátorka

Alice Nellis
scénář a režie

Ondřej Vrabec
dirigent

Fotografie ilustrujicí událost Kdo se bojí České filharmonie? Martha Issová
Rudolfinum — Dvořákova síň

Oddělení vzdělávacích programů České filharmonie

Tel.: +420 227 059 222

E-mail: edu@ceskafilharmonie.cz

Praktické informace:

  • Program je určený pro školní skupiny (žáky 5.–9. tříd ZŠ a středoškoláky).
  • Cena vstupenek je 120 Kč, pedagogický doprovod má vstup zdarma.
  • Rezervace vstupenek pro školní skupiny na e-mailové adrese edu(zavinac)ceskafilharmonie.cz.
  • Délka programu cca 60-70 minut.

Účinkující

Martha Issová  moderátorka

Ondřej Vrabec  dirigent
Ondřej Vrabec

ONDŘEJ VRABEC
dirigent

Dirigent a hornista Ondřej Vrabec (1979) patří přes svůj věk mezi nejostřílenější české umělce. Jakkoli dnes dirigování představuje majoritní podíl jeho umělecké činnosti, staví na základech profesionálních zkušeností získaných díky bohaté kariéře sólového, komorního a orchestrálního hráče. Tu Ondřej Vrabec započal dlouho před prahem dospělosti; v pouhých 17 letech pak poprvé usedl na první židli skupiny lesních rohů České filharmonie a pozici sólohornisty zastává v tomto tělese dosud.

Ondřej Vrabec je absolventem Pražské konzervatoře (B. Tylšar, V. Válek, H. Farkač, M. Němcová, M. Košler) a Akademie múzických umění v Praze (R. Eliška, J. Bělohlávek, F. Vajnar ad.). Studium si doplnil četnými mistrovskými kurzy (např. London Masterclasses a Hornclass), nejcennějším impulsem pro formování uměleckého přístupu mu byla hráčská spolupráce s elitou světové dechové školy (S. Azzolini, M. Bourgue), v oblasti dirigování pak umělecká podpora významných světových dirigentských osobností (sir John Eliot Gardiner, Benjamin Zander, Jiří Bělohlávek ad.).

Ondřej Vrabec je držitelem titulu absolutního vítěze soutěže konzervatoří v Ostravě, několik dalších laureátských titulů získal jako komorní hráč (Concertino Praga, soutěž Mozartovy obce aj.). Byl finalistou mezinárodních dirigentských soutěží Pražské jaro 2007 a Tokio 2015, v obou získal čestná uznání poroty. V roli sólisty vystoupil s desítkami domácích i zahraničních orchestrů (mimo jiných Česká filharmonie, Královská Vlámská filharmonie, Nagoya Philharmonic Orchestra, Bayerisches Kammerorchester, NCPAO Peking, Solistes Européenes Luxembourg, Augsburger Philharmoniker, Státní filharmonie Košice, Filharmonia Podkarpacka, Lviv Philharmonic Orchestra) pod vedením významných dirigentů (sir John Eliot Gardiner, Edo de Waart, Vladimir Ashkenazy, Ian Volkov, Lü Jia ad.), publiku se často představoval též sólovými recitály.

Intenzivně se věnuje komorní hře (především Brahms Trio Prague a PhilHarmonia Octet, dříve Maurice Bourgue Ensemble, Juventus Quintet, Czech Philharmonic Horn Club aj.). Vytvořil obsáhlou fonotéku pro Český rozhlas a několik gramofonových titulů. Profilový disk Brahms Trio Prague, realizovaný unikátním technickým způsobem ve vlastní hudební a zvukové režii, získal skvělé ohlasy kritiky doma i v zahraničí a byl recenzentem prestižního amerického magazínu Fanfare označen za pravděpodobně nejlepší dosud realizovanou nahrávku Brahmsova Tria Es Dur, op. 40.

Jako dirigent spolupracuje Ondřej Vrabec s většinou českých profesionálních orchestrů, včetně České filharmonie, kde zastává funkci asistenta šéfdirigenta. Z pozice tohoto titulu byl v uplynulých letech dokonce nejčastěji vystupujícím dirigentem našeho prvního tělesa po Jiřím Bělohlávkovi. Stanul také na stupínku některých zahraničních těles (např. Japan Philharmonic, New Japan Philharmonic, Reykjavik Chamber Orchestra, Státní filharmonie Košice, London Soloists Chamber Orchestra, Galeria Wind Orchestra Tokio, Danish National Symphony Orchestra, Státní Filharmonie Oradea, Užhorodská filharmonie, Lviv Virtuosos Academic Chamber Orchestra aj.). Představil se na mezinárodních festivalech (Pražské jaro, Anima Mundi, Mitte Europa, Český Krumlov). Je stálým členem mezinárodního týmu dirigentů jednoho z největších festivalů soudobé hudby ve světě – Ostrava Days. K jeho operním počinům patří světové premiéry oper Sezname, otevři se! Martina Smolky, Táhlý zvlněný pohyb podélného předmětu Petra Cíglera a Encounter Mojiao Wang, dále dvojí kompletní nastudování Figarovy svatby v opeře v Ústí nad Labem a v pražském divadle Komedie. Ve spolupráci s legendárním choreografem Yuriem Vámosem připravil v Národním divadle Moravskoslezském úspěšnou baletní verzi Snu noci Svatojánské. Vedl historicky první turné Pražské komorní filharmonie do Jižní Koreje (2011) a Číny (2012–2013).

Ve spolupráci s Českou filharmonií nahrál již tři CD, která zahrnují komplet symfonického díla britského skladatele Andrewa Downese (Artesmon / Czech Philharmonic label), Planety Gustava Holsta či Honeggerovu 2. symfonii (Octavia Records, Japonsko). Další dva tituly realizoval ve spolupráci s Collegiem Českých filharmoniků: DVD „Proměny“ skupiny Čechomor (Universal Music, zvoleno deskou roku 2002) a CD koncertantní tvorby Karla Stamice pro housle a violu (s Gabrielou Demeterovou, Supraphon). V České filharmonii též příležitostně vede zkoušky v zastoupení význačných světových dirigentských osobností (sir John Eliot Gardiner, Valerij Gergijev, Manfred Honeck, Jiří Bělohlávek).

Alice Nellis  scénář a režie
Alice Nellis

Alice Nellis vystudovala Pražskou konzervatoř, dále anglistiku a amerikanistiku na Filozofické fakultě Univerzity Karlovy a scenáristiku na FAMU. Pracovala jako překladatelka, od roku 2002 vyučuje na FAMU.

V roce 2000 debutovala filmovou komedií Ene Bene s Ivou Janžurovou a její dcerou Theodorou Remundovou v hlavních rolích. Film získal řadu mezinárodních ocenění (mj. hlavní cenu na Mezinárodním filmovém festivalu v San Franciscu). Spolupráce s Ivou Janžurovou a jejími dcerami – herečkami Theodorou a Sabinou Remundovými – pokračovala filmem Výlet (2002), za který Alice Nellis obdržela Cenu nových režisérů na 50. Mezinárodním filmovém festivalu v San Sebastianu. Za scénář k filmu Výlet získala Českého lva za nejlepší scénář roku 2002. Dále natočila celovečerní filmy Tajnosti (2007), Mamas and Papas (2010), Perfect Days (2011), Revival (2013), Andělé všedního dne (2014) a Sedmero krkavců (2015). Pod všemi snímky je zároveň podepsána coby scenáristka. Jako herečka se objevila ve filmu Sluneční stát aneb Hrdinové dělnické třídy.

Alice Nellis se také věnuje divadelní režii. Spolupracuje s Divadlem Na zábradlí (Perfect Days, Záplavy), Divadlem Bez zábradlí (Láska, Když tančila, Cesta dlouhého dne do noci), Café Theatre Černá labuť (Lidský hlas, Růžový šampaňský) nebo Divadlem v Řeznické (Pomoc). Za vlastní hru Záplavy, kterou uvedla v Divadle Na zábradlí, získala 3. místo v dramatické soutěži Cen Alfréda Radoka.