Fotografie ilustrujicí stránku  Česká filharmonie Jiří Bělohlávek

Česká filharmonie

Jiří Bělohlávek

Ostatní pořadatelé
Česká filharmonie
Program

Bedřich Smetana
Vltava, symfonická báseň z cyklu „Má vlast“

Antonín Dvořák
Houslový koncert a moll op. 53

Antonín Dvořák
Symfonie č. 6 D dur op. 60

Účinkující

Yu-Chien Tseng
housle

Jiří Bělohlávek
dirigent

Česká filharmonie

Fotografie ilustrujicí událost Česká filharmonie Jiří Bělohlávek
Poly Grand Theater — Koncertní sál

Prodej vstupenek zajišťuje pořadatel koncertu.

Účinkující

Yu-Chien Tseng  housle
Yu-Chien Tseng

Tchajwanský houslista Yu-Chien (Benny) Tseng si rychle získává mezinárodní reputaci jako mimořádně slibný mladý sólista a chválu za svou „eleganci, vyváženost a fantastickou virtuozitu“.

Umělec studoval u Aarona Rosanda a Idy Kavafian na Curtisově hudebním institutu a získal první ceny v Singapurské mezinárodní houslové soutěži a v Sarasatově houslové soutěži ve španělské Pamploně. V červenci 2015 získal druhou cenu na 15. mezinárodní soutěži Čajkovského.

Yu-Chien Tseng rozvíjí svou slibnou sólistickou kariéru a hrál se soubory takových jmen, jako jsou Filadelfský orchestr, Belgický národní symfonický orchestr, Symfonický orchestr Tchaj-Pej, Tchajwanský národní symfonický orchestr, Orquesta Sinfónica de Navarra a Orchestre Royal de Chambre de Wallonie. V roce 2015 provedl Tseng Mozartův Houslový koncert č. 5 na gala koncertu 15. mezinárodní soutěže Čajkovského v Moskvě s orchestrem Mariinského divadla za řízení Valerije Gergijeva. Na gala koncertu v Petrohradě zahrál Houslový koncert Čajkovského. Pod Gergijevovým vedením vystupoval rovněž na dirigentově festivalu ve finském Mikkeli a na turné po Tchaj-wanu v listopadu roku 2015 s Mnichovskou filharmonií hrál koncerty Čajkovského a Brahmse. Recitálově Yu-Chien Tseng vystoupil na Tchaj-wanu, ve Španělsku, Belgii, Číně a Spojených státech. Jeho první nahrávka představuje album houslových sonát francouzských skladatelů (Franck, Ravel, Debussy), vyšla v roce 2012 u společnosti Fuga Libera.

Houslista hraje na nástroj vytvořený v roce 1732 Giuseppem Guarnerim del Gesu, jemuž se dle původního majitele přezdívá „Castelbarco-Tarisio“; nástroj zapůjčila tchajwanská Chi-Mei Culture Foundation.

Jiří Bělohlávek  dirigent
Jiří Bělohlávek

Šéfdirigent a hudební ředitel České filharmonie
Hlavní hostující dirigent Rotterdamské filharmonie
Čestný dirigent BBC Symphony Orchestra

Po svém úspěšném působení na pozici šéfdirigenta BBC Symphony Orchestra byl renomovaný český dirigent Jiří Bělohlávek v roce 2012 jmenován hudebním a uměleckým ředitelem České filharmonie, přičemž s orchestrem BBC nadále vystupuje jako jeho čestný dirigent. Během své profesní dráhy působil Jiří Bělohlávek také jako šéfdirigent Symfonického orchestru hlavního města Prahy FOK (1977–89) a jako umělecký ředitel Pražské komorní filharmonie, nyní orchestru Prague Philharmonia (1994–2004). V roce 2006 byl jmenován předsedou umělecké rady festivalu Pražské jaro a od roku 2013 do roku 2017 zastával funkci hlavního hostujícího dirigenta Rotterdamské filharmonie.

Jako operní dirigent spolupracoval Jiří Bělohlávek s Vídeňskou státní operou, Královskou operou v Covent Garden, Metropolitní operou v New Yorku, operou v San Franciscu, Opéra National de Paris, madridským Teatro Real, operním festivalem v Glyndebourne, Curyšskou operou a pražským Národním divadlem. S hudebníky BBC Symphony Orchestra s velkým úspěchem uvedl a nahrál také několik koncertních provedení oper. V této sezóně potvrdil svou pověst vynikajícího dirigenta janáčkovského repertoáru, když v londýnské Royal Festival Hall dirigoval Českou filharmonii v koncertním provedení Její pastorkyně a v Sanfranciské opeře poté řídil i plné provedení tohoto díla. V rámci cyklu BBC Proms pak uvedl s BBC Symphony Orchestra rovněž Janáčkovu Věc Makropulos.

Česká filharmonie zažívá pod Bělohlávkovým vedením mimořádné úspěchy, a to jak na svém domovském pódiu v Praze, tak na rozsáhlých turné v zahraničí. V posledních třech sezónách koncertoval orchestr na třech kontinentech – kromě Evropy ještě v Asii a Severní Americe. Jeho nedávná rezidence ve vídeňském Musikvereinu byla velmi úspěšná a dala podnět k plánování podobných akcí v jiných světových hlavních městech. V lednu 2017 Česká filharmonie oznámila, že s Jiřím Bělohlávkem oficiálně prodloužila spolupráci až do roku 2022.

Kromě svého působení v Praze a zahraničních turné s Českou filharmonií hostuje Jiří Bělohlávek nadále u předních světových orchestrů – v posledních letech dirigoval například BBC Symphony Orchestra (včetně vystoupení na londýnských Proms), Newyorskou filharmonii, Pittsburgh Symphony Orchestra, National Symphony Orchestra se sídlem ve Washingtonu, Deutsches Symphonie-Orchester Berlin, orchestr lipského Gewandhausu a vídeňské symfoniky. V nadcházející sezóně ho vedle projektů s Českou filharmonií čeká i zajímavá spolupráce s tělesy Chicago Symphony Orchestra a Pittsburgh Symphony, s Orchestrem Bavorského rozhlasu v Mnichově, Rotterdamskou filharmonií, orchestrem lipského Gewandhausu, Petrohradskou filharmonií a dalšími soubory.

Na podzim roku 2017 absolvuje Bělohlávek s Českou filharmonií velké asijské turné, které zahrnuje koncerty v Japonsku a Koreji a na Tchaj-wanu. Kromě toho bude orchestr dirigovat také na evropských vystoupeních, z nichž nejvýznamnější bude v srpnu 2018 uvedení Janáčkovy Glagolské mše na Salcburském festivalu.

Jiří Bělohlávek má rozsáhlou diskografii; jedním z jeho nedávných projektů s Českou filharmonií je souborná nahrávka všech symfonií a koncertů Antonína Dvořáka. V nadcházející sezóně bude jeho spolupráce se společností Decca pokračovat diskem s nahrávkami sukovského repertoáru.

V roce 2012 byl Jiří Bělohlávek za své služby britské hudbě jmenován komandérem Řádu Britského impéria.

Skladby

Antonín Dvořák — Koncert pro housle a orchestr a moll op. 53

Roky 1878–1880 bývají u Antonína Dvořáka označovány jako „slovanské období“,neboť skladatel v této době vycházel obzvláště ze slovanské lidové hudby. V těchto třech letech také vznikly velmi úspěšné skladby jako Serenáda pro dechové nástroje, tři Slovanské rapsodie, Česká svita, Symfonie č. 6, první řada Slovanských tanců, Cigánské melodie či řada klavírních skladeb. Slovanský „tón“ byl ve své době žádaný; v českých zemích z vlasteneckého důvodu a v evropském kontextu zase naplňoval potřebu jedinečnosti, „exotičnosti“. Jedním z vrcholných Dvořákových děl nejen v souvislosti s jeho „slovanským obdobím“ je bezesporu Koncert pro housle a orchestr a moll op. 53. Vznikl na Sychrově v létě roku 1879.

Autor byl samozřejmě potěšen zájmem Simrockova berlínského nakladatelství o další skladbu „slovanského naladění“. Dvořák se v této době dostává do situace, kdy kompozičně dozrává a jeho ambice směřují k snahám o virtuositu naplněnou invencí. Jako řada jeho současníků i předchůdců Beethovenem počínaje pomýšlel na to, že by sólový part svěřil virtuosovi Josephu Joachimovi, kterému koncert dedikoval. Dvořák Joachima dokonce na jaře roku 1880 v Berlíně navštívil a dílo s ním konzultoval. Houslový virtuos měl výhrady k některým pasážím, které považoval za příliš obtížné. Orchestraci zase hodnotil v některých místech za příliš hutnou. Neznamená to ovšem, že by se o koncertu nevyjadřoval pochvalně. Dvořák na rady houslového virtuosa dílo poupravil. Poslední změny dokončil v říjnu 1882.

V následujícím období se ozřejmilo, že Joseph Joachim se premiéry koncertu skutečně neujme, a tak Dvořák zadal první provedení šestadvacetiletému houslistovi Františku Ondříčkovi. K premiéře došlo 14. října 1883 na Žofíně za doprovodu Orchestru Národního divadla pod taktovkou Mořice Angera. Dostavil se mimořádný úspěch a během svých dalších turné pomohl Ondříček posunout Dvořákův houslový koncert na světová pódia, na kterých zaznívá dodnes.

Bedřich Smetana — Vltava, symfonická báseň z cyklu „Má vlast“

Antonín Dvořák — Symfonie č. 6 D dur op. 60