Účinkující
Alfred Brendel patří k nejvýznamnějším interpretům 20. století. Hru na klavír studoval u Edwina Fischera, Paula Baumgartnera a Eduarda Steuermanna. Má za sebou výjimečnou mezinárodní kariéru, v níž se již 60 let soustředí na interpretaci středoevropských skladatelů od Bacha po Schoenberga a také mnohých děl Franze Liszta. Je prvním klavíristou, jenž nahrál kompletní klavírní dílo Ludwiga van Beethovena a významnou měrou se zasloužil o to, že se Schubertovy klavírní sonáty a Schoenbergův klavírní koncert staly součástí běžného klavírního repertoáru. Pravidelně koncertoval ve světových hudebních centrech a na festivalech s předními orchestry a dirigenty a jeho rozsáhlá diskografie jej činí jedním z nejuznávanějších současných umělců vůbec. Jako sólista završil svou koncertní kariéru 18. prosince 2008 s Vídeňskou filharmonií a tento koncert byl deníkem Daily Telepgraph zařazen mezi 100 nejvýznamnějších kulturních událostí posledního desetiletí. Svým zaměřením, výjimečnou šíří a hloubkou se Alfred Brendel zařadil k legendárním interpretům klasického repertoáru, jaké představují Arthur Schnabel a Edwin Fischer. Zároveň se stal důležitým článkem ve velké linii, jež pochází přímo od Beethovena (Ludwig van Beethoven – Carl Czerny – Franz Liszt – Martin Krause – Edwin Fischer – Alfred Brendel). V roce 2016 firma Decca vydala komplet všech Brendelových vydaných nahrávek, čítající neuvěřitelných 114 CD.
Alfred Brendel obdržel čestné doktoráty na mnoha univerzitách včetně Oxfordu a Yale a v roce 1989 se mu dostalo i čestného ocenění Řádu Britského impéria. Od Berlínských filharmoniků obdržel v roce 1992 medaili Hanse von Bülowa a Vídeňská filharmonie mu v prosinci 1998 udělila čestné členství. V roce 2001 dostal cenu za Celoživotní úspěchy v oblasti vážné hudby na MIDEM v Cannes, dále Edisonovu cenu v Holandsku a také prestižní cenu “Beethovenův prsten” od vídeňské Univerzity pro hudbu a interpretační umění. Je nositelem cen Leonie Sonningové, Roberta Schumanna, ceny South Bank Show pro interprety vážné hudby (2002), ceny Ernsta von Siemens (2004), benátské ceny “Život s hudbou” (2007), Karajanovy ceny (2008), ceny Praemium Imperiale z Tokya a ceny časopisu Gramophone za celoživotní zásluhy (2010).
Kromě hudby je v popředí zájmu Alfreda Brendela literatura. Publikoval dvě knihy esejů – Knihu hudebních nápadů a myšlenek a O čem je hudba? Za tu druhou v roce 1990 obdržel ocenění Královské filharmonické společnosti. V roce 2015 vyšla sbírka kompletních esejů a přednášek pod názvem Hudba, smysl a nesmysl (české vydání vyšlo v roce 2016 v nakladatelství Volvox Globator). Vydal také tři svazky německy psané poezie, po nichž následovala další básnická sbírka Spiegelbild und schwarzer Spuk a mnoho básní přeložených do francouzštiny, italštiny a holandštiny. Dvě díla se pod názvem Jeden prst navíc a Klející dalamánky objevily v básnické edici nakladatelství Faber. Běžně je dostupná dvojjazyčná sbírka jeho sebraných básní (vyšla pod názvem Hra na lidství v nakladatelství Phaidon Press v r. 2010). V roce 2001 vyšla kniha rozhovorů s Martinem Meyerem; její anglická verze z roku 2002 má název The Veil of Order. Alfred Brendel přednášel a dosud přednáší, recituje svou poezii a učí mistrovské kurzy na festivalu v Salzburgu a Verbieru, ve vídeňské Musikverein a Konzerthaus, v londýnské Wigmore Hall a na univerzitách a v koncertních sálech nějvýznamnějších německých a evropských měst. Učí v pařížské Cité de la Musique a jako hostující profesor v Cambridgi. Na severoamerickém kontinentě působí na Julliard School, na Newyorské univerzitě, v Berkeley, na McGill University v Montrealu, v Princetonu a na Yale.
