Účinkující
Simona Šaturová, držitelka Ceny Nadace Charlotty a Waltera Hamelových za vynikající pěvecké výkony na Šlesvicko-holštýnském hudebním festivalu v Lübecku (2007) a Ceny Thálie za nejlepší operní výkon 2001, se narodila v Bratislavě. Zpěv studovala na bratislavské konzervatoři u Miloslavy Fidlerové a dále se soukromě zdokonalovala u Soni Kresákové, Ileany Cotrubaș a Margreet Honig.
K vrcholům jejích posledních sezon patří Violetta a Gilda v Královské opeře La Monnaie v Bruselu, kde je stálým hostem a od roku 2010 tam vystoupila i jako Ilia, Sandrina, Servilia nebo Lucia di Lammermoor ve Frankfurtské opeře (dříve též v rolích Paminy, Oscara nebo Madamy Cortese). Intenzivně spolupracuje také s operou Aalto-Musiktheater v Essenu (Violetta, Adina, Konstanze, Donna Anna) a s pražským Národním divadlem (Gilda, Konstanze, Pamina, Zuzanka aj.). Vystupovala také v Divadle na Vídeňce, v Teatro Colón v Buenos Aires, athénském Megaronu, Théâtre du Châtelet v Paříži nebo v Opeře Monte Carlo.
Vyprofilovala se rovněž coby úspěšná koncertní interpretka, a to v mezinárodním kontextu. V roce 2006 debutovala na festivalech v Salcburku a v Luzernu. V tomtéž roce zpívala pod taktovkou Christopha Eschenbacha sopránový part v Druhé symfonii Gustava Mahlera při znovuotevření slavného Salle Pleyel v Paříži a v roce 2007 ji tentýž dirigent přizval na turné s Philadelphia Orchestra po Spojených státech amerických včetně Carnegie Hall v New Yorku. Koncertovala také v Oslu, Dallasu, Tel Avivu, Torontu, Detroitu, Tokiu, Ósace, Vídni, Curychu a na Šlesvicko-holštýnském hudebním festivalu, Oregonském Bachově festivalu, Hudebním festivalu v Rheingau, Pražském jaru, Wiener Frühlingsfestival, Festival Internationale di Musica e Arte Sacra v Římě nebo na Edinburském festivalu.
K dirigentům, s nimiž opakovaně spolupracuje, patří Manfred Honeck (Pittsburský symfonický orchestr, Filharmonie Oslo, Česká filharmonie), Ádám Fischer (Londýnská filharmonie, Orchestr věku osvícenství), Jiří Bělohlávek (Česká filharmonie, PKF – Prague Philharmonia), Helmuth Rilling (Izraelská filharmonie, Torontský symfonický orchestr) nebo Iván Fischer a Christopher Hogwood (Mnichovská filharmonie). Spoluúčinkovala na turné s Philippem Herreweghem a jeho Orchestre des Champs-Élysées, s Christophem Eschenbachem a Akademickým orchestrem Šlesvicko-holštýnského hudebního festivalu, s Thomasem Quasthoffem a Helmuthem Rillingem, jakož i na recitálech Bryna Terfela a Mariusze Kwiecieńa.
Nahrávala pro firmy Sony (Carmina Burana, Noël), Hänssler Classic (Haydnovy Mše) a Ondine (Mahlerova Druhá symfonie). V roce 2009 vyšlo její první sólové album u firmy Orfeo. Haydnovy árie nahrála se Symfonickým orchestrem Severoněmeckého rozhlasu pod taktovkou Alessandra De Marchi a v listopadu 2009 získala ocenění Editor’s Choice od časopisu Gramophone. Na podzim 2014 představila své další sólové album s áriemi Josefa Myslivečka a Wolfganga Amadea Mozarta.
„Je to splnění našeho společného snu s Jiřím Bělohlávkem: po dvou letech příprav uvádíme v život pravidelné koncerty Komorního orchestru České filharmonie. Pod tímto názvem se neskrývá jedno určité těleso, ale projekt, v němž filharmonici zahrají v různých komorních seskupeních,“ objasnil novinku na jaře 2018 generální ředitel České filharmonie David Mareček. Hru filharmoniků v komornějším počtu Jiří Bělohlávek vnímal jako důležitou součást „hygieny“ orchestrálních hráčů. V menším orchestru, s repertoárem od baroka po současnost si hráči tříbí intonaci, frázování i spolupráci individualit v rámci celku. Komorní orchestr s proměnlivým složením, ovšem vždy výhradně z hráčů České filharmonie, se oficiálně zrodil pro 123. sezonu České filharmonie.
Barbara Maria Willi je inovativní cembalistka a interpretka na kladívkový klavír. Je profesorkou hry na cembalo na JAMU, kde založila první staré hudby na české vysoké škole a významně přispěla k vývoji oboru historické interpretace v české republice. Od roku 2017 je hostující profesorkou na prestižní Královské konzervatoři v Den Haagu, Nizozemí. Ve stejném roce byla nominovaná pedagogickou ředitelkou a uměleckou poradkyně v rámci Evropské sítě souborů staré hudby EEEMERGING.
V průběhu své mezinárodní kariéry získala řadu ocenění, např. Special mention v mezinárodní cembalové soutěží v belgických Bruggách, cenu německé hudební kritiky za CD „Intrada di Polcinelli“ či francouzskou prestižní cenu „Choc du monde de musique“ za kultovní nahrávku „Salve mater“. Vystoupila na podiích, jakými jsou například pražské Rudolfinum, Curychská opera nebo Konzerthaus Wien. Koncertovala na festivalech Pražské Jaro, Osterfestspiele Baden-Baden, Festival Mitte Europa a v koncertních řadách barokního orchestru Wrocław či pražského filharmonického orchestru. Spolupracovala s Martinou Jankovou, Magdalenou Koženou, Vilémem Veverkou, Ericem Hoeprichem, Erichem Hoebarthem a je členkou Ensemble Berlin-Praha s členy berlínské filharmonie. Česká televize jí věnovala portrét pod názvem Bravo - Barbara Maria Willi a v českých, rakouských a německých rozhlasových stanicích uvádí celou řadu premiér nově objevených barokních a klasicistních děl nebo repertoáru současností pro historické nástroje. Její dramaturgie pro festival Concentus Moraviae jsou nápadité a provokativní (například „Vlámská bouře“, „Velcí skladatelé a jejich nepřátelé“).
Barbara Maria Willi přináší nové úhly pohledů do hudebního vnímání a často překvapí svými osobitými interpretacemi. Se svým originálním kladívkovým klavírem z roku 1797 podnítila výzkumnou cestu do oblasti písňové a klávesové tvorby 18. století. V současné době se věnuje také interpretaci soudobé hudby, mimo jiné se souborem Brno Contemporary Orchestra.
Je autorkou generálbasové detektivky „Generálbas aneb kdo zavraždil kontrapunkt?“
