Photo illustrating page  Spring Concert Czech Philharmonic

Czech Philharmonic • Spring Concert

Czech Philharmonic

Tchaikovsky and Dvořák were contemporaries, and although separated by great distance, also good friends. Tchaikovsky’s only Violin Concerto alongside Dvořák’s last and most famous symphony promise a scintillating programme, highlighted by the spontaneous, exciting interpretations of concertmaster Jiří Vodička and conductor Petr Altrichter.


Pyotr Ilyich Tchaikovsky
Violin Concerto in D major, Op. 35

— Intermission —

Antonín Dvořák
Symphony No. 9 in E minor, Op. 95 (“From the New World”)


Jiří Vodička violin

Petr Altrichter conductor

Czech Philharmonic

Photo illustrating the event Czech Philharmonic Spring Concert

Rudolfinum — Dvořák Hall

9 Apr 2022  Saturday 10.00am
Final rehearsal
Can't order online
9 Apr 2022  Saturday 7.30pm
Last available seats
Price from 300 to 1000 Kč

Customer Service of Czech Philharmonic

Tel.:  +420 227 059 227


Customer Service office hours are on weekdays from 09:00 a.m. to 06:00 p.m.

Customer Service of Czech Philharmonic

Tel.:  +420 227 059 227


Customer Service office hours are on weekdays from 09:00 a.m. to 06:00 p.m.


Jiří Vodička  violin
Jiří Vodička


Jiří Vodička, a concertmaster of the Czech Philharmonic Orchestra, soloist and chamber musician, is one of the most prominent and most sought-after Czech violinists. He made a name for himself in childhood by winning prizes in many competitions such as the Jaroslav Kocian International Violin Competition, Prague Junior Note, and “Čírenie talentov” Competition in Slovakia. In 2002 he won first prize in the international violin competition Beethoven’s Hradec, and in the same year he was awarded a prize as the best pupil attending Václav Hudeček’s violin classes. He later performed with Hudeček in dozens of concerts throughout the Czech Republic. In 2004 he became the absolute winner of the International Louis Spohr Competition for Young Violinists in Weimar, Germany. In 2008 he was awarded first and second prizes at the Young Concert Artist Competition, which took place in Leipzig, Germany and New York, USA, respectively. Jiří Vodička enrolled at the Institute of Art Studies at the University of Ostrava at the age of only 14. He studied there under Zdeněk Gola and graduated in 2007 with Master’s degree.

Jiří Vodička regularly performs as a soloist with many leading orchestras both in the Czech Republic (Czech Philharmonic Orchestra, PKF – Prague Philharmonia, Prague Symphony Orchestra, Prague Radio Symphony Orchestra) and abroad (Qatar Philharmonic Orchestra, Neue Philharmonie Westfalen). For many years he has been a soloist of the Wuhan Philharmonic Orchestra of China. He collaborated with the recently deceased conductor Jiří Bělohlávek and continues to work with other prominent conductors such as Jakub Hrůša, Tomáš Netopil and Semyon Bychkov.

In 2014 he recorded his debut solo album Violino Solo with Supraphon, featuring the most difficult compositions for solo violin. It received great critical acclaim in the Czech Republic and also abroad. Many of his concerts have been broadcast by Czech TV, Czech Radio as well as ARD broadcasting company of Germany.

As a chamber musician he performs with outstanding Czech pianists Martin Kasík, Ivo Kahánek, Ivan Klánský and Miroslav Sekera. In 2011 he was invited by the famous violinist Gidon Kremer to perform together with many world-famous musicians at his Kammermusikfest in Lockenhaus, Austria. He regularly appears at important festivals such as the Prague Spring, Janáček’s May, Hohenloher Kultursommer and the Choriner Musiksommer. Since 2012 he has been a member of the Smetana Trio, with whom he has recorded two CDs for Supraphon, which won the prestigious award of BBC Music Magazine and Diapason d’Or.

In 2015 Jiří Vodička became a concertmaster of the Czech Philharmonic. He teaches at the Prague Conservatory and at the Ostrava University. He plays an Italian instrument made by Joseph Gagliano in 1774.

Petr Altrichter  conductor
Petr Altrichter

Petr Altrichter is one of the most distinguished Czech conductors, and he has earned an illustrious reputation for the dynamism and depth of his interpretations of symphonic music. He was raised in a musical family and played musical instruments from a young age. Having graduated from the Conservatory in Ostrava as a French horn player and conductor, he continued his studies at the Janáček Academy of the Performing Arts in Brno in orchestral conducting under Otakar Trhlík and František Jílek and choral conducting with Josef Veselka and Lubomír Mátl. After completing his studies in Brno, he worked as a choirmaster and conductor with the Brno Academic Choir, and contributed to the winning of many prizes at foreign choral competitions and festivals (Middlesbrough, Debrecen…).

Altrichter attracted international attention in 1976, when he won second prize and a special prize of the jury at the renowned International Conducting Competition in Besançon, France. Based on this achievement he began to work with the Czech Philharmonic Orchestra as an assistant of Václav Neumann, which started his artistic career. Not long after that, he began to receive invitations to conduct orchestras abroad. After working with the Brno Philharmonic Orchestra, in 1988 he became the principal guest conductor of the Prague Symphony Orchestra and in 1991 he was appointed its chief conductor. With that orchestra, he made frequent foreign tours to Japan, the USA, Switzerland, Germany, France, and other countries. At the same time he also closely collaborated with the Chamber Philharmonic Orchestra Pardubice, with which he often gave performances abroad introducing many gifted young soloists (such as Isabelle van Keulen and Radek Baborák).

From 1993 to 2004 he also worked as the Music Director of the Südwestdeutsche Philharmonie in Constance, Germany, with which he gave concerts regularly at the Tonhalle in Zurich and at the KKL in Lucerne, and also toured Switzerland and Italy. Having made his U.K. debut with the Prague Symphony Orchestra at the Edinburgh Festival in 1990, Petr Altrichter made his London debut with the English Chamber Orchestra 1993. He then conducted the Royal Liverpool Philharmonic Orchestra in 1994 to a great critical acclaim. He was subsequently appointed its Principal Conductor, a post he held from 1997 until 2001. With this orchestra he appeared at the 2000 BBC Proms at the Royal Albert Hall and made several highly-praised recordings on the orchestra’s own label, RLPO live.

In 2001 Altrichter was invited to become the Chief Conductor of the Brno Philharmonic Orchestra, and he remained there for seven years, returning to the orchestra with which he had been associated since his student days and which he continues to guest conduct up to this day. He is also a regular guest of the Czech Philharmonic Orchestra, with which he has maintained a steady artistic relationship since his beginnings there as an assistant conductor, and of the Prague Symphony Orchestra, the Brno Philharmonic Orchestra, and the Slovak Philharmonic Orchestra, with which he recorded an award-winning CD with Antonín Dvořák’s music. Since the 2018/2019 season, he has been a permanent guest conductor of the Slovak Philharmonic Orchestra, with whom he has been working for many years.

In 2015 he toured Germany with the Czech Philharmonic Orchestra, and in late 2015 and early 2016, he toured China with the same orchestra. At the beginning of the 2017/2018 season, he conducted the Czech Philharmonic at the Dvořák Prague International Festival and later toured very successfully in South Korea, Japan and Taiwan with the same orchestra. In the spring of 2017 he toured Japan with the Prague Symphony Orchestra. In 2018 he toured the United Kingdom with the Czech National Symphony Orchestra. In May 2019 he will be touring with the Czech Philharmonic in China.

Altrichter has appeared as a guest conductor with many leading international orchestras, including Japan’s NHK Symphony Orchestra and the Berlin Symphony Orchestra. In the United Kingdom he has collaborated with the BBC Symphony Orchestra, the Royal Scottish National Orchestra, the BBC Scottish Symphony Orchestra, and the London Philharmonic Orchestra. The orchestras he has guest conducted also include the Bruckner Orchestra in Linz, the Warsaw Philharmonic Orchestra, the Krakow Philharmonic Orchestra, the Southwest German Radio Symphony Orchestra in Baden-Baden, the Latvian National Symphony Orchestra in Riga, the Gran Canaria Philharmonic Orchestra, the Luxembourg Philharmonic Orchestra, the Netherlands Philharmonic Orchestra, the Stavanger Symphony Orchestra, the Norrköping Symphony Orchestra, the Royal Danish Orchestra in Copenhagen and the Odense Symphony Orchestra.

He is a frequent guest at festivals such as Prague Spring, Janáček May in Ostrava, Smetana’s Litomyšl, Moravian Autumn in Brno, and the Bratislava Music Festival. He has made guest appearances at major festivals in Salzburg, Edinburgh, Avignon, Athens, Cheltenham, Paris, Madrid, Chicago, Zurich, Lucerne, Seville, Palermo, and elsewhere.

The bulk of Petr Altrichter’s repertoire consists of Czech music (Bedřich Smetana, Antonín Dvořák, Leoš Janáček, and Bohuslav Martinů), Russian music (especially Dmitri Shostakovich), and the works of Gustav Mahler and Anton Bruckner. Outstanding soloists and performers from around the world (Garrick Ohlsson, John Lill, Tabea Zimmermann and others) value his flexibility in leading orchestral accompaniments, and they seek out collaboration with him.


Antonín Dvořák
Symfonie č. 9 e moll op. 95 „Z Nového světa“

Koncert, který je, jak již bylo řečeno, nejen připomenutím významného jubilea České filharmonie, ale i poctou Antonínu Dvořákovi, zakončí skladatelovo dílo, patřící k jeho kompozicím nejslavnějším, a sice Symfonie č. 9 e moll op. 95 „Z Nového světa“. Vznikla ve stejném roce jako Čajkovského Patetická a podobně jako ona tvoří nedílnou součást mnoha programů nabízejících díla světového symfonického repertoáru.

Také Devátou stejně jako Biblické písně Dvořák zkomponoval v Americe. Začal na ní ale pracovat mnohem dříve, než na zmíněném písňovém cyklu, a to již v prvních měsících roku 1893, díky čemuž se stala vůbec prvním dílem, které skladatel během svého amerického pobytu vytvořil. Doba, kterou „za mořem“ strávil, mu přinesla netušené možnosti, a to nejen společenské a finanční, ale rovněž inspirační, což se samozřejmě projevilo v intenzitě jeho tvůrčího zápalu i skvělých výsledcích práce. Navíc zde skladatel zažíval sladké pocity uctívaného a váženého umělce, kterého hned po příjezdu 27. září 1892 nadšeně vítaly davy lidí (včetně tří tisíc krajanů na slavnostním večeru, pořádaném v rozsáhlé dvoraně Central Turn-Verein o dvanáct dnů později) a po každé nové premiéře sklízel jeden úspěch za druhým. Také novináři z nejrůznějších časopisů se zasloužili o opravdový rozruch, Dvořákem humorně popsaný olomouckému vikáři Jindřichu Geislerovi slovy: „...Noviny v celé Americe dělají náramný rámus; vítají mne jako nějakého spasitele. Kdybych Vám všecko pověděl, co noviny první dva dny psaly, bylo by toho příliš mnoho, až k omrzení, a já sám jsem byl první den intervijuvován, že to bylo hrozné. Ti lidé o mně všecko vědí, každou maličkost ze života mého mládí v Čechách a ještě nemají dost, pořád chtějí víc!...“ Přesto, jak už bylo řečeno výše, se mu stýskalo po domově do té míry, že i přes naléhání zakladatelky konzervatoře, Jeannetty Thurber, která ho na místo jejího ředitele díky své nepolevující snaze nakonec získala, svoji smlouvu po třech letech již neprodloužil.

I když Dvořák žádný programový popis symfonie nezanechal, podle jeho vlastních slov na něj tehdy hluboce zapůsobila především četba eposu Píseň o Hiawathovi od Henryho Wadswortha Longfellowa. Inspirace eposem se pak cituje jak v souvislosti se slavným Largem (to se stalo doslova hitem, existujícím v mnoha úpravách, z nichž k nejpopulárnějším patří např. úprava slavného jazzového pianisty Arta Tatuma, či verze pro sbor s barytonovým sólem, k němuž napsal text Dvořákův žák William Arms Fisher, bylo však použito i v mnoha filmech a hrálo se např. i na pohřbu Lady Diany Spencer), v němž sólo anglického rohu líčí scénu lesního pohřbu Minnehahy, tak i s následujícím Scherzem – indiánským tancem při slavnosti v lese. V triu Scherza se ale ozve i typicky český lidový tanec včetně vrkání holoubků vyjadřujících vzpomínku na skladatelovy pobyty v jeho letním sídle ve Vysoké u Příbrami. I v poslední větě Allegro con fuoco psané podobně jako věta první Adagio. Allegro molto zahájená tématem lesních rohů, viol a violoncell, v sonátové formě, je vedlejší téma reminiscencí na český lidový tón. Amerika a Čechy se tak zde prolínají v geniální hudební výpovědi.

Symfonie zazněla v newyorské Carnegie Hall poprvé 16. prosince pod taktovkou Antona Seidla a okamžitě (až na některé pozdější výtky týkající se údajné závislosti na černošských a indiánských melodiích) byla provázena značným ohlasem i těmi nejlepšími kritikami: „Nadšení po první větě... Aplaus trval několik minut. Druhá věta... Po několika akordech následuje melodie vyzpívaná anglickým rohem, melodie, která je poklidná a jednoduchá jako chorál... Jaká je to jedinečná melodie. Tak smutná, tak něžná... Scherzo. Je veselé, bujaré, plné pohybu a barvy... Poslední věta. Témata, která tvořila náplň předcházejících tří vět, se zde objevují v úžasné různorodosti forem... Domníváme se, že je to nejlepší Dvořákova práce v tomto žánru, a to je totéž, jako kdybychom řekli, že je to velká symfonie, která si právem zaslouží být přičítána k tomu nejlepšímu, co bylo od smrti Beethovena složeno...“

Hned prvním dílem, vytvořeným v Americe, tak Dvořák splnil vše, co slíbil při děkovném proslovu českým krajanům 9. října 1893: „Jsem uchvácen přivítáním, jaké jste mi připravili a jakého jsem skutečně neočekával. Vím, že jste sem nepřišli z pouhé zvědavosti, nýbrž proto, že se těšíte z toho, že dostalo se mi zde takového postavení. Veškero mé úsilí ponese se k tomu, abych dosáhl úkolu na mne vznesenému, a budu šťasten, když po ukončení svého poslání budu moci říci, že jsem v Americe nebyl nadarmo.“

Symfonie se opravdu zrodila pod šťastnou hvězdou, protože vzhledem ke skladatelovu usmíření s nakladatelem Simrockem mohla hned následujícího roku vyjít v Berlíně tiskem. I tehdy byla v těch nejlepších rukou, protože jejím editorem nebyl nikdo jiný než Johannes Brahms, který již pro Simrocka do tisku připravil celou řadu děl v čele s kompozicemi jeho autorů nejoblíbenějších, Wolfganga Amadea Mozarta, Roberta Schumanna či Fryderyka Chopina.

What are you looking for?

Play your part

Donate now
What are you looking for?