Nenašli jsme žádné výsledky

Vámi zadaný výraz neodpovídá žádný záznam. Zkuste pozměnit svůj hledaný výraz.

Hledat

Česká filharmonie • David Robertson


Mezi řadou objednávek České filharmonie od českých a zahraničních autorů bylo i nové dílo Miloše Orsona Štědroně. Přáli jsme si dát příležitost k sólovému vystoupení některému z hráčů orchestru. Když autor skladbu odevzdal, potěšila nás hned v dvojím smyslu.

Koncert z řady C

Program

Igor Stravinskij
Symfonie pro dechové nástroje (12')

Maurice Ravel
Koncert pro klavír levou rukou D dur (19')
–––
Miloš Orson Štědroň
Bimetal – Koncert pro dva trombony a orchestr (světová premiéra) (20')

George Gershwin
Američan v Paříži (16')

Účinkující

Ivo Kahánek klavír

Lukáš Moťka trombon
Robert Kozánek trombon

David Robertson dirigent

Fotografie ilustrujicí událost Česká filharmonie • David Robertson

Rudolfinum — Dvořákova síň

Generální zkouška
Zrušeno
Zrušeno
Zrušeno
Zrušeno
Cena od 220 do 1100 Kč Informace ke vstupenkám a kontakty

Zákaznický servis České filharmonie

Tel.: +420 227 059 227
E-mail: info@ceskafilharmonie.cz

Zákaznický servis je pro vás k dispozici v pracovní dny od 9.00 do 18.00 hod. 

 

Mezi řadou objednávek České filharmonie od českých a zahraničních autorů bylo i nové dílo Miloše Orsona Štědroně. Přáli jsme si dát příležitost k sólovému vystoupení některému z hráčů orchestru. Když autor skladbu odevzdal, potěšila nás hned v dvojím smyslu. Nejprve zapojením dvou sólistů místo jednoho a také nápadem předvést širokou paletu interpretačních dovedností obou našich prvních hráčů na trombon, Roberta Kozánka a Lukáše Moťky.

David Robertson patří k nemnoha světovým dirigentům, kteří jsou ochotni věnovat ve svém obvykle po okraj naplněném rozvrhu drahocenný čas nastudování úplně nového díla. Jeho bohatá zkušenost se soudobou hudbou, znalost díla Oliviera Messiaena i vedení souboru Ensemble Intercontemporain, učinila z Robertsona mimořádně všestranného a vyhledávaného umělce. S Českou filharmonií vystupuje v posledních sezonách pravidelně a jeho programy se vždy vyznačují nápaditou dramaturgií. Štědroňovu novinku umístil Robertson do sousedství Gershwinovy populární a zvukomalebné skladby Američan v Paříži a úvod večera svěřil dechové sekci České filharmonie. Jako sólistu pro Ravelův Klavírní koncert D dur si pozval českého pianistu Ivo Kahánka, jehož slyšel na nahrávce Dvořáka a Martinů s Jakubem Hrůšou a Bamberskými symfoniky. Můžete se tedy těšit na české sólistické obsazení v mezinárodním programu, jehož spojujícím prvkem je zvuková barevnost a nápadité využití efektů, které nabízí moderní orchestr.

Účinkující

Ivo Kahánek  klavír

Ivo Kahánek

Jako interpret nevšední emocionální síly a hloubky si Ivo Kahánek získal pověst jednoho z nejpůsobivějších umělců své generace. Svůj dar okamžitě navázat citovou vazbu s publikem dokáže náležitě zužitkovat ve skladbách od baroka po modernu, s těžištěm v romantickém repertoáru, za jehož interpretaci také sklízí největší uznání (Diapason d’Or nebo nahrávka měsíce BBC Music Magazine). V roce 2004 se stal absolutním vítězem mezinárodní hudební soutěže Pražské jaro, v srpnu 2007 debutoval v londýnské Royal Albert Hall. Spolupracoval mj. s Berlínskými filharmoniky (sir Simon Rattle), Mahler Chamber Orchestra nebo Vídeňskými symfoniky; pravidelně vystupuje s Českou filharmonií. V roce 2018 se stal držitelem ceny Classic Prague Award za sólistický výkon roku. Je absolventem Janáčkovy konzervatoře v Ostravě a Hudební akademii múzických umění v Praze. Má za sebou také studijní stáž na londýnské Guildhall School of Music and Drama a mistrovské kurzy pod vedením K.-H. Kämmerlinga, Ch. Zachariase nebo A. de Larrocha.

Lukáš Moťka  trombon

Lukáš Moťka

Vystudoval Konzervatoř Pavla Josefa Vejvanovského v Kroměříži pod vedením Rudolfa Berana, JAMU v Brně ve třídě profesora Jaroslava Kummera (bakalářské studium) a dále pak AMU v Praze (magisterské studium) pod vedením Mgr. Jiřího Sušického. Svá studia si rozšířil na Konservatorium Privatuniversität Wien ve třídě Gabriela Madase. Během studií získal 1. cenu a titul absolutního vítěze v soutěži konzervatoří v České republice a 1. cenu a titul absolutního vítěze na mezinárodní soutěži žesťových nástrojů Brno. Na mezinárodní soutěži Hungarofest v Maďarsku se probojoval mezi semifinalisty stejně jako na Lieksa Brass Week ve Finsku a na mezinárodní soutěži ARD v Německu. Je držitelem 3. ceny z mezinárodní soutěže v německém Markneukirchenu a 2. ceny a titulu laureáta z mezinárodní soutěže Pražského jara.

Dvě sezóny byl členem orchestru Moravského divadla v Olomouci a čtyři sezóny působil jako sólotrombonista Národního divadla v Brně. V současnosti je sólotrombonisou České filharmonie, věnuje se pedagogické činnosti jako lektor interpretačních kurzů doma i v zahraničí a vyučuje na AMU v Praze.

Jako vyhledávaný sólista vystoupil například s Českou filharmonií, Filharmonií Brno, Pražským komorním orchestrem, Filharmonií Hradec Králové, Karlovarským symfonickým orchestrem, Komorní filharmonií Pardubice a Vogtland Philharmonie Greiz/Reichenbach. Působí i jako komorní hráč a věnuje se také jazzové hudbě ve spolupráci s Czech Philharmonic jazz band. Provedl a nahrál několik českých premiér soudobých českých autorů, například Juraje Filase, Ladislava Kubíka nebo Pavla Slezáka.

Robert Kozánek  trombon

Robert Kozánek

Hru na pozoun studoval v letech 1994–1997 na Konzervatoři P. J. Vejvanovského Kroměříž, následně 1997–2002 na pražské AMU. Zúčastnil se mistrovských kurzů Česko-francouzské akademie Telč 1998 (prof. Michel Becquet) a v roce 2001 absolvoval půlroční stáž na Guildhall School of Music v Londýně u profesora Simona Willse. Je také laureátem mezinárodních soutěží Ženeva 1998, Gdaňsk 1999, Markneukirchen 2002, Cheju 2002, Lieksa, Helsinki (ITA) 2003.

Členem České filharmonie je od roku 2002 na pozici první pozounista a v sezoně 2014/2015 se stal vedoucím skupiny pozounů. Sólově vystoupil s Filharmonií Plzeň, Filharmonií Brno, Filharmonií Bohuslava Martinů, PKF – Prague Philharmonia, Symfonickým orchestrem Českého rozhlasu a dalšími. Natočil 3 sólová profilová CD a dalších 20 CD s komorními soubory. Od roku 2003 je pedagogem na JAMU v Brně, kde v roce 2011 habilitoval a získal titul docent.

David Robertson  dirigent

David Robertson

Dirigent, umělec, myslitel a americký hudební vizionář David Robertson působí na nejvýznamnějších postech současné hudební scény. Patří mezi vyhledávané umělce ve světě opery i orchestrální a soudobé hudby. Je uznáván soudobými skladateli pro svůj cit pro formu a jako důvtipný a smělý dramaturg. Jeho interpretace hudebních děl je výjimečná, a přitom hluboce sdílná.

Dlouhodobé působení Davida Robertsona v newyorské Metropolitní opeře pokračuje i v sezoně 2019/2020 – dirigoval zde úvodní inscenaci sezony, Gershwinovu operu Porgy a Bess, v režii Jamese Robinsona s Ericem Owensem a Angel Blue v titulních rolích. Kromě dirigování všech čtrnácti repríz opery až do února 2020 se David Robertson navrátí i k Sydneyskému symfonickému orchestru, aby jako jeho šéfdirigent a umělecký ředitel dokončil svou rozlučkovou sezonu provedením amerických a francouzských skladeb 20. a 21. století. Se Sydneyským symfonickým orchestrem bude Robertson spolupracovat i v dalších letech, v průběhu generální opravy budovy Sydneyské opery.

Na podzim 2019 se David Robertson stal členem nově vzniklé dozorčí rady čínského kampusu na Juilliard School, což doplňuje jeho roli ředitele dirigentského oddělení této školy. V sezoně 2019/2020 pokračuje i Robertsonova plodná spolupráce se skladatelem Johnem Adamsem, společně s Houstonskými symfoniky provede jeho operu-oratorium El Niño. Z dalších mezinárodních aktivit uveďme jeho návrat k České filharmonii a k drážďanské Staatskapelle, bude dirigovat i Nizozemský rozhlasový orchestr a Novou japonskou filharmonii a s Juilliard Orchestra vystoupí v newyorské Carnegie Hall.

David Robertson zakončil své působení ve funkci hudebního ředitele Symfonického orchestru St. Louis. Během třinácti let, kdy stál v čele orchestru, navázal plodné vztahy tělesa se širokým spektrem umělců. V roce 2014 s orchestrem nahrál skladbu Johna Adamse City Noir pro vydavatelství Nonesuch a za toto CD obdrželi ocenění Grammy. V roce 2019 byly vydány poslední dvě Robertsonovy nahrávky se Symfonickým orchestrem St. Louis: Swing Symphony Wyntona Marsalise (společně s Jazz at Lincoln Center Orchestra) pro Blue Engine Records a Mozartův Klavírní koncert č. 17 G dur, K 453, a č. 24 c moll, K 491, s Orli Shaham pro Canaray Classics.

Kromě Sydney a St. Louis působil Robertson i v čele Orchestre National de Lyon, jako hlavní hostující dirigent BBC Symphony Orchestra a jako chráněnec Pierra Bouleze u Ensemble InterContemporain, který vedl na severoamerickém turné. V newyorské Carnegie Hall vystoupil mj. s orchestrem Metropolitní opery, s Lucernským festivalovým orchestrem a se Symfonickým orchestrem St. Louis. Pravidelně koncertuje v Evropě s Královským orchestrem Concertgebouw, Českou filharmonií, Symfonickým orchestrem Bavorského rozhlasu, s drážďanskou Staatskapelle a na festivalech v Berlíně, Edinburghu, BBC Proms a Musica Viva v Mnichově.

David Robertson dlouhodobě spolupracuje s newyorskou Metropolitní operou. V roce 2018 zde dirigoval premiéru slavné inscenace Phelima McDermotta, který Mozartovu opery Così fan tutte situoval do padesátých let 20. století na ostrov Coney. Od roku 1996, kdy v Metropolitní opeře debutoval s Janáčkovou Věcí Makropulos, zde uvedl řadu úchvatných představení. Zmiňme alespoň premiéru opery Smrt Klinghoffera Johna Adamse (2014), znovuuvedení Janáčkovy opery Její pastorkyňa (2016), premiéru opery Two Boys Nico Muhlyho (2013) a mnoho repertoárových děl, jako je Mozartova Figarova svatba nebo Brittenův Billy Budd. Robertson spolupracuje i s dalšími prestižními operními domy jako jsou milánská La Scala, Théâtre du Châtelet, Bavorská státní opera a opery v San Francisku a Santa Fe.

David Robertson je držitelem řady hudebních a uměleckých ocenění, v roce 2010 mu byl francouzskou vládou udělen titul rytíře Řádu umění a literatury. Věnuje se podpoře mladých hudebníků, vyučuje na festivalových kurzech v Aspenu, Tanglewoodu, Lucernu, na Pařížské konzervatoři, na kalifornské Music Academy of the West a na marylandském National Orchestral Institute. V roce 2014 vedl turné Carnegie Hall’s National Youth Orchestra napříč celými Spojenými státy.

David Robertson se narodil v Kalifornii, hudební vzdělání získal na Královské hudební akademii v Londýně, kde studoval hru na lesní roh a kompozici a teprve poté obrátil svou pozornost k dirigování. Se svou ženou, klavíristkou Orli Shaham, žije v New Yorku.

Skladby

Igor Stravinskij
Symfonie pro dechové nástroje

Jednovětá Symfonie pro dechové nástroje (v originále nese francouzský titul Symphonies d´instruments à vent) Igora Stravinského (1882–1971) byla napsána „na památku Clauda Debussyho“, který zemřel roku 1918. Východiskem byla krátká skladba, chorál, zkomponovaný na výzvu časopisu Revue musicale k Debussyho uctění; Stravinskij se na tomto „Tombeau“ podílel spolu s Bélou Bartókem, Mauricem Ravelem a Manuelem de Fallou. Chorál Stravinskij o dva roky později, v době, kdy přesídlil do Francie, zapracoval do finální věty Symfonie pro dechy (roku 1934 získal francouzské občanství). K dalším větám využil některé ze skic, které vznikly v souvislosti s prací na jiných skladbách. V prvních desetiletích dvacátého století prodělalo podstatnou proměnu mimo jiné pojetí instrumentace. Skladatelé opouštěli hutný zvuk symfonického orchestru a soustřeďovali se na jednotlivé nástrojové skupiny. V jejich partiturách hrály podstatnou barevnou i strukturní roli koncertantně pojaté nástroje, ansámbly se proměňovaly v soubory sólistů.

Právě originální uplatnění dechových nástrojů bylo po dlouhá léta typické pro francouzské skladatele, a tak lze způsob sazby v Symfonii pro dechy považovat i za projev Stravinského obdivu k francouzské hudební tradici. Forma skladby symfonii neodpovídá – nejen jednovětostí, ale nenalezneme v ní ani sonátovou strukturu; označení odpovídá původnímu významu řeckého slovního spojení pro souzvuk. Ve skladbě se střídají témata různého charakteru včetně již zmíněného chorálu, který je inspirován ruskou ortodoxní liturgií, názvuků pastorální a taneční hudby ap. Symfonie pro dechy měla premiéru 10. června 1921 v Londýně. Roku 1947, kdy se stal Stravinskij americkým občanem, skladbu přepracoval pro 23 nástrojů, přičemž první verzi ponechal v platnosti.

Maurice Ravel
Koncert pro klavír levou rukou D dur

Miloš Orson Štědroň
Bimetal – Koncert pro dva trombony a orchestr

George Gershwin
Američan v Paříži

zrušit

Nenašli jsme žádné výsledky

Vámi zadaný výraz neodpovídá žádný záznam. Zkuste pozměnit svůj hledaný výraz.