Photo illustrating page  Manfred Honeck Czech Philharmonic

Czech Philharmonic • Manfred Honeck


Czech Philharmonic

The performances of Beethoven’s complete symphonies will conclude with two of the best known, the Pastoral Symphony and the Fifth Symphony, interpreted by Manfred Honeck. Maestro Honeck’s decision to play them in reverse order, with the Fifth Symphony following after the Sixth, was no accident.

Subscription series A
Duration of the programme 2 hod

Programme

Ludwig van Beethoven
Symphony No. 6 in F Major, Op. 68 (“Pastoral”) (39')
–––
Ludwig van Beethoven
Symphony No. 5 in C Minor, Op. 67 (31')

Performers

Manfred Honeck conductor

Photo illustrating the event Czech Philharmonic Manfred Honeck

Rudolfinum — Dvorak Hall

13 Jan 2021  Wednesday 10.00am
Dress rehearsal
Cancelled
13 Jan 2021  Wednesday 7.30pm
Cancelled
14 Jan 2021  Thursday 7.30pm
Cancelled
15 Jan 2021  Friday 7.30pm
Cancelled
Price from 290 to 1400 Kč

Customer Service of Czech Philharmonic

Tel.:  +420 227 059 227

E-mail: info@czechphilharmonic.cz

Customer service is available on weekdays from 9.00 am to 6.00 pm.

Customer Service of Czech Philharmonic

Tel.:  +420 227 059 227

E-mail: info@czechphilharmonic.cz

Customer service is available on weekdays from 9.00 am to 6.00 pm.

The performances of Beethoven’s complete symphonies will conclude with two of the best known, the Pastoral Symphony and the Fifth Symphony, interpreted by Manfred Honeck. Maestro Honeck’s decision to play them in reverse order, with the Fifth Symphony following after the Sixth, was no accident. This was exactly how the two symphonies were premièred on 22 December 1808 at the Theater an der Wien, but the whole programme was much longer. Following the Sixth Symphony were the aria Ah perfido, the Gloria from the Mass in C Major, the composer playing his Fourth Piano Concerto, then after the intermission the Fifth Symphony, the Sanctus and Benedictus from the Mass in C Major, Beethoven’s piano improvisation, and to conclude, the Choral Fantasy. The concert lasted more than four hours and it was not very warmly received because it was held under quite unfavourable conditions: the orchestra had only had one rehearsal and the length of the programme exhausted the audience. What would we give today for a chance to hear Beethoven improvise!

Half a year after the Fifth Symphony was published, E. T. A. Hoffmann wrote a brilliant analysis and enthusiastic review of the work and it soon became one of the key works in all of music history, a source of inspiration for Brahms, Tchaikovsky, Bruckner, Mahler, and Berlioz. Beethoven’s Fifth Symphony opened one of the world’s most famous concert halls, Vienna’s Musikverein, it was played at the inaugural concert of the New York Philharmonic in 1842, and Jiří Bělohlávek chose it for his return to the helm of the Czech Philharmonic in 2012. The Pastoral Symphony is one of Beethoven’s few works with programmatic content. Beethoven loved nature and he spent plenty of time in the wilderness. On the content of the symphony, however, he said that the work was more of “an expression of feelings than a graphic description”.

Performers

Manfred Honeck  conductor
Manfred Honeck

Over the last quarter century, Manfred Honeck has firmly established himself as one of the world’s leading conductors, renowned for his distinctive interpretations and arrangements of a wide range of repertoire. For more than a decade, he has served as Music Director of the Pittsburgh Symphony Orchestra, celebrated in Pittsburgh and abroad. Together, they have continued a legacy of music-making that includes several Grammy nominations and a 2018 Grammy Award for Best Orchestral Performance. Manfred Honeck and the Pittsburgh Symphony Orchestra serve as cultural ambassadors for the city as one of the most frequently toured American orchestras.

Born in Austria, Manfred Honeck received his musical training at the Academy of Music in Vienna. Many years of experience as a member of the Vienna Philharmonic and the Vienna State Opera Orchestra have given his conducting a distinctive stamp. He began his career as assistant to Claudio Abbado and was subsequently engaged by the Zurich Opera House, where he was bestowed the prestigious European Conductor’s Award. Following early posts at MDR Symphony Orchestra in Leipzig and the Oslo Philharmonic Orchestra, he was appointed Music Director of the Swedish Radio Symphony Orchestra in Stockholm. For several years, he also served as Principal Guest Conductor of the Czech Philharmonic Orchestra. From 2007 to 2011, Manfred Honeck was Music Director of the Staatsoper Stuttgart.

As a guest conductor Manfred Honeck has worked with the world’s leading orchestras including the Berlin Philharmonic Orchestra, Bavarian Radio Symphony Orchestra, Gewandhausorchester Leipzig, Staatskapelle Dresden, London Symphony Orchestra, Orchestre de Paris, Accademia di Santa Cecilia Rome, and the Vienna Philharmonic, and is a regular guest with all of the major American orchestras. Operatic guest appearances include Semperoper Dresden, Royal Opera of Copenhagen and the Salzburg Festival.

Manfred Honeck holds honorary doctorates from several North American universities and was awarded the honorary title of Professor by the Austrian Federal President. An international jury of critics selected him as the International Classical Music Awards “Artist of the Year” 2018.

 

Compositions

Ludwig van Beethoven
Symphony No. 6 in F Major, Op. 68 (“Pastoral”)

Příroda znamenala pro Ludwiga van Beethovena (1770–1827) útočiště a při dlouhých procházkách v okolí Vídně také nalézal inspiraci. „Ptáte se mne, odkud beru své myšlenky? To nejsem schopen s jistotou říci; přicházejí nevolány, nepřímo, bezprostředně, mohl bych je uchopit rukama v přírodě, v lese, na procházkách, v tichu noci, za časného rána, podníceny náladami,“ jak údajně prohlásil. Ve svém svérázném panteisticky orientovaném duchovním smýšlení vnímal přírodu jako odraz Boží činnosti a její prožívání jako prostor pro pociťování sounáležitosti s Bohem. Ne náhodou proto zamýšlel vyjádřit svůj obdivný vztah k přírodě v hudebním díle a navázat tak na tradici hudebních děl 17. a 18. století s přírodní tematikou.

Jeho Symfonie č. 6 F dur op. 68, „Pastorální“ v sobě integruje jak tradici instrumentálních děl přinášejících idylickou atmosféru života pastýřů, tj. pastorále, tak využívání ustálených rétorických figur evokujících určité přírodní děje. Bouře, která je zde užita, byla v hudbě 18. století častým a velmi charakteristickým elementem. Beethoven však svým dílem překračuje starší estetiku usilující o přímé napodobení přírody, snaží se o zachycení emocí, které příroda vzbuzuje. Na zadní stranu titulního listu prvních houslí zaznamenal příznačný podtitul symfonie: „Vzpomínka na venkovský život (spíše výraz pocitů nežli malba).“ Beethoven svou Šestou symfonii komponoval v letech 1807–1808 souběžně s Pátou. Obě symfonie byly společně premiérovány 22. prosince 1808 v Divadle na Vídeňce.

Pastorální symfonie je netradičně pětivětá, před finále je totiž vložena zmiňovaná Bouře. První, sonátová věta nese od Beethovena podtitul Probuzení radostných pocitů při příchodu na venkov. Její pozitivní ladění spojené s venkovským prostředím je podpořeno hudebními prvky evokujícími hru vesnických muzikantů – časté harmonie na základních funkcích, opakování krátkých hudebních motivů, houpavá melodika. Pomalá věta je idylickou žánrovou Scénou u potoka, založenou na charakteristickém triolovém motivu proudění vody, k němuž se připojuje zpěv ptáků. Slavík (flétna), křepelka (hoboj) a kukačka (klarinet) větu dokonce uzavřou sólistickými kadencemi. Scherzo, nazvané Veselé setkání venkovanů, je temperamentním selským kolovým tancem, který nečekaně přejde v působivou Bouři. Když se běsnící živel uklidní, do jeho posledních dozvuků zaznívá zbožně znějící chorálová melodie, k níž si Beethoven do jedné ze skic připsal slova „Pane, děkujeme ti,“ a která je přechodem k finále s podtitulem Šťastné a vděčné pocity po bouři. Jeho poklidná a jasná atmosféra nás navrací do nálady úvodní věty a symetricky uzavírá celé dílo.

Ludwig van Beethoven
Symphony No. 5 in C Minor, Op. 67

Po dokončení své Třetí symfonie v roce 1804 začal Ludwig vanBeethoven s prvními skicami díla, které by dále rozvíjelo tutéž ideu – boj završený šťastným vítězstvím. Vlastní kompozice Symfonie č. 5 c moll op. 67, která z těchto skic vzešla, probíhala v letech 1807–1808 souběžně se Šestou symfonií. Obě díla poprvé zazněla na koncertě v Divadle na Vídeňce 22. 12. 1808.

Svou Pátou symfonií pokračoval Beethoven ve svém úsilí o koncipování symfonie jako celistvého hudebního útvaru neustále gradujícího od začátku až do finále, nikoli sledu samostatných vět, z nichž by hudebně nejzávažnější byla první věta, jak tomu bylo zvykem do té doby. Současně propojil všechny věty důsledným monotematismem – důrazný motiv, který symfonii otevírá a který jí dal na základě Beethovenova údajného výroku o bušení osudu na bránu později přídomek „Osudová“, proplouvá svým rytmem celým dílem. První věta uvedená zmíněným tématem je sevřenou sonátovou formou. Příznačná je její tónina c moll, ve starší barokní afektové estetice vyjadřující smutek a soužení, která byla v řadě dosavadních Beethovenových děl od Kantáty na smrt císaře Josefa II. přes Patetickou sonátu po smuteční pochod ze zmíněné Třetí symfonie atributem nejhlubší tragiky. Volná lyrická věta je variační formou se dvěma tématy zpracovanou na bázi ronda. Krajní části trojdílného scherza znovu operují se známým hlavním tématem první věty, jeho durové trio je energickým až tanečním fugatem. Na místě závěrečné reprízy nečekaně přijde mezihra, která vygraduje do radostného finále celé symfonie. Její extatický hymnický charakter podporují pochodové rytmy a výrazná instrumentace s významnou účastí dechových nástrojů. Beethoven zde využívá mimo jiné tří pozounů a vůbec poprvé ve své tvorbě i pikoly a kontrafagotu.

What are you looking for?
Close

Play your part

Donate now
Close
What are you looking for?