Photo illustrating page  Czech Philharmonic Josef Špaček

Czech Philharmonic

Josef Špaček

Other promoters
Czech Philharmonic
Programme

György Ligeti
Concert Românesc

Wolfgang Amadeus Mozart
Violin Concerto No. 5 in A Major KV 219

Antonín Dvořák
Symphony no. 6 in D major, Op. 60

Performers

Josef Špaček
violin

Jiří Bělohlávek
conductor

Czech Philharmonic

Photo illustrating the event Czech Philharmonic Josef Špaček
Brucknerhaus Linz — Bruckner Saal
3 Oct 2016  Monday — 7.30pm
Can't order online

Please contact the promoter of the concert for ticket information and availability.

Performers

Jiří Bělohlávek  conductor
Jiří Bělohlávek

Chief Conductor and Artistic Director, Czech Philharmonic
Principal Guest Conductor, Rotterdam Philharmonic Orchestra
Conductor Laureate, BBC Symphony (London)

Renowned Czech conductor Jiří Bělohlávek was appointed Music Director and Artistic Director of the Czech Philharmonic in 2012, following on from his successful tenure as Chief Conductor of the BBC Symphony Orchestra, of which he is now a Conductor Laureate. He was Chief Conductor of the Prague Symphony Orchestra (1977–89), Music Director of the Prague Philharmonia (1994–2004), was appointed President of the Prague Spring Festival in 2006. From 2013 to 2017, he was Principal Guest Conductor of the Rotterdam Philharmonic Orchestra.

In opera, he has collaborated with the Vienna State Opera, Royal Opera, Covent Garden, New York’s Metropolitan Opera, San Francisco Opera, Opéra National de Paris, the Teatro Real Madrid, Glyndebourne Festival Opera, Zurich Opera, and the National Theatre in Prague. He has also conducted and recorded several opera-in-concert presentations with the BBC Symphony, to great acclaim. Confirming his preeminence as the conductor of Janacek, this past season he conducted the Czech Phil in a concert presentation of Jenůfa at the London Royal Festival Hall, as well as in full production the San Francisco Opera. This was followed by a performance of Janacek The Makropulos Case with the BBC Symphony Orchestra at the BBC Proms.

Under his leadership the Czech Philharmonic is enjoying unprecedented success both at home in Prague, and on extensive tours. Together they have toured in the past three seasons on three continents, including Europe, Asia and North America.  Their recent residency in Vienna at the Musikverein was a great success, and has lead to similar events being planned in other world capitals. The Czech Philharmonic announced in January 2017 that their partnership with Maestro Bělohlávek is now officially extended to 2022!

In addition to his ongoing Prague seasons and touring engagements with the Czech, he continues to perform as a guest conductor with the world’s major orchestras, including recent appearances with the BBC Symphony Orchestra (including at the London Proms), New York Philharmonic, Pittsburgh Symphony, Washington National Symphony, and Deutsches Symphony Berlin, Leipzig Gewandhaus Orchestra and Vienna Symphony Orchestra. In the coming season, in addition to major projects with Czech Phil, he looks forward to engagements with the Chicago Symphony Orchestra, Pittsburgh Symphony, Bayerische Rundfunk Orchestra Munich, Rotterdam Philharmonic, Leipzig Gewandhaus Orchestra, St Petersburg Philharmonic, and more.

With the Czech Philharmonic, he will conduct a major Asian tour in Autumn 2017 with concerts in Japan, Korea and Taiwan, in addition to appearances on tour in Europe, the highlight of which will be a performance of Janáček Glagolitic Mass at the Salzburg Festival in August 2018.

Jiří Bělohlávek has recorded extensively, with recent projects with the Czech Philharmonic including the complete symphonies and concertos of Dvořák. The series with Decca continues in the coming season, when a major disc of Suk will be recorded.

In 2012 he was awarded an honorary CBE for his services to British music.

Josef Špaček  violin
Josef Špaček

JOSEF ŠPAČEK
violin, artistic director of the project

Josef Špaček is fast emerging as one of the most accomplished violinists of his generation. He studied with Itzhak Perlman at The Juilliard School in New York, Ida Kavafian and Jaime Laredo at the Curtis Institute of Music in Philadelphia, and with Jaroslav Foltýn at the Prague Conservatory. He was a laureate of the International Queen Elisabeth Competition in Brussels, and won top prizes at the Michael Hill International Violin Competition in New Zealand, the Carl Nielsen International Violin Competition in Denmark and the Young Concert Artists International Auditions in New York.

Highlights during the 2017/2018/2019 seasons include a return visit to the Netherlands Philharmonic Orchestra and Marc Albrecht, as well as debuts with the Orchestre Philharmonique du Capitole de Toulouse and Thomas Søndergård, the Bamberger Symphoniker and Manfred Honeck, the Scottish Chamber Orchestra and Maxim Emelyanchev, the Helsinki Philharmonic Orchestra and Michael Sanderling, the Antwerp Symphony Orchestra and David Zinman, the Orchestre Philharmonique de Strasbourg and Aziz Shokhakimov, the Orchestre Philharmonique de Monte-Carlo and Tomáš Netopil, the Stavanger Symphony Orchestra and Christian Vásquez, the Symfonieorkest Vlaanderen and Daniel Blendulf and the Kyoto Symphony Orchestra and Lio Kuokman. He continues to appear as a soloist of the Czech Philharmonic for concerts, both in Prague and on tour, conducted by Semyon Bychkov, Jakub Hrůša and Thomas Adès.

Previous highlights include subscription concerts with the Czech Philharmonic and Valery Gergiev, a return visit to the Orchestra Sinfonica Nazionale della RAI Torino and James Conlon, his debut with the Rotterdam Philharmonic Orchestra and Jiří Bělohlávek, his Berlin debut with the Konzerthausorchester Berlin and Thomas Sanderling, his Amsterdam Concertgebouw debut with the Netherlands Philharmonic Orchestra and Thomas Søndergård, his Tokyo debut with the Tokyo Metropolitan Symphony Orchestra and Jakub Hrůša and debuts with the Orchestra di Padova e del Veneto and Gerard Korsten, the Sønderjylland Symphony Orchestra and Johannes Wildner and the Symfonieorkest Vlaanderen and Adrien Perruchon (recorded by Mezzo Live HD TV), as well as recital debuts in among others Kennedy Center in Washington D.C. and La Jolla, San Diego.

In addition to the above-mentioned orchestras, Josef Špaček has appeared across Europe, the US and Asia with orchestras such as the Philadelphia Orchestra, PKF – Prague Philharmonia, Orchestre Philharmonique du Luxembourg, Essener Philharmoniker, Tonkünstlerorchester Niederösterreich, Orchestre National de Belgique, Malaysian Philharmonic Orchestra, Orquesta Filarmónica de Málaga, Auckland Philharmonia Orchestra, Kansas City Symphony and Queensland Symphony Orchestra.

The late Jiří Bělohlávek was an avid supporter of Josef Špaček and regularly invited him. Other conductors he works with include Semyon Bychkov, James Conlon, Christoph Eschenbach, Asher Fisch, Valery Gergiev, Roy Goodman, Jakub Hrůša, Manfred Honeck, Eliahu Inbal, Jun Märkl, Rossen Milanov, Tomáš Netopil, Thomas Sanderling and Thomas Søndergård.

Josef Špaček gives recitals and takes part in chamber music festivals in Europe (among others at the Rudolfinum in Prague, Konzerthaus in Vienna, Evian Festival, Kaposfest and Schloß Elmau), Asia and the USA (i.a., Kennedy Center, La Jolla, ChamberFest Cleveland and Nevada Chamber Music Festival).

Supraphon released a highly praised recording of the violin concertos by Dvořák and Janáček, and of the Fantasy by Suk, with the Czech Philharmonic conducted by Jiří Bělohlávek (“Recording of the Week” of The Sunday Times, “Recording of the Month and of the Year” of MusicWeb International and 5* in Diapason), as well as a recital CD with works for violin and piano by Smetana, Janáček and Prokofiev with pianist Miroslav Sekera. In 2010 he recorded works by H. W. Ernst for Naxos. His first CD, released in 2006, includes a complete recording of the Sonatas for Solo Violin by Eugène Ysaÿe.

He has served as concertmaster of the Czech Philharmonic Orchestra, the youngest in its history. The orchestra has named him “Associate Artist” as of January 2016.

Josef Špaček performs on the ca. 1732 “LeBrun; Bouthillard” Guarneri del Gesù violin, generously on loan from Ingles & Hayday.

 

Compositions

Wolfgang Amadeus Mozart — Houslový koncert č. 5 A dur KV 219

Koncert pro housle a orchestr č. 5 A dur KV 219 (tzv. Turecký) Wolfganga Amadea Mozarta z roku 1775 patří ke klenotům Mozartovy koncertantní tvorby a k nejvyhledávanějším skladbám dnešní houslové literatury. Je to dílo bohaté hudební invence, které dává sólistovi mnoho možností osobitého pojetí, a to nejen v závěrečných kadencích.

První věta koncertu začíná orchestrálním úvodem s tempovým označením Allegro aperto. Spojení těchto dvou výrazů není v hudbě běžné (Mozart ho použil ještě v Klavírním koncertu KV 238 a v některých operních áriích). Aperto znamená italsky otevřený. Znalci se rozcházejí v názoru, co přesně chtěl Mozart tímto přívlastkem vyjádřit. Měla jím být naznačena otevřenost v melodických nápadech, které z přemíry invence překvapivě uvádí a zase opouští, anebo snad otevřenost závěru první věty?

Po orchestrálním úvodu nastupují sólové housle v netypicky krátkém, ale výrazném Adagiu, nápadně proměňujícím charakter hudby. Po něm pak přichází v tutti energické hlavní téma, které vystřídá skromnější a grotesknější téma vedlejší. V provedení Mozart srší bohatými nápady.

Druhá věta, Adagio, přináší po jiskřivé až extatické náladě první věty vydechnutí, uvolnění a nadhled. Jako by ji komponoval jiný člověk. Pracuje s lyrickým, klidným až kontemplativním tématem, vyznívajícím v sólových pasážích nebývalé krásy.

Poslední věta, Rondo, je založena na menuetovém tématu. Ve střední části se však mění rytmus z trojdobého menuetového pohybu na dvojdobý pochod, podle něhož bývá koncert označován jako Turecký. Stejný princip je použit například i v Mozartově Klavírní sonátě A dur, jejíž 3. věta je známá jako Turecký pochod. K posílení efektu alla turca využívá skladatel i col legno ve violoncellech a basách (hráči udeří na struny hůlkou smyčce místo žíněmi). Tyto prvky tak zvané „turecké“ hudby, byly v Mozartově době oblíbené i v opeře. Třetí věta nabízí mnoho způsobů uchopení rondového tématu. Sólista je může představit od bravurně virtuózního pojetí až po zdůraznění lyrické složky. Nechme se překvapit, jaké pojetí zvolí dnes vystupující umělec.

György LIGETI — Concert Românesc

„Vidím velikou bahnitou stoku …“, takto expresivně začíná deníkový záznam skladatele Jana Rychlíka z 2. března 1955. Beznadějná atmosféra padesátých let dvacátého století byla v Maďarské lidové republice, vyhlášené dne 15. srpna 1949, té naší dosti podobná. György (Sándor) Ligeti (1923–2006) se narodil do židovské rodiny v Transylvánii.  Poměrně brzy se však rodina přestěhovala do Kolozsváru, kde začalo Ligetiho hudební vzdělávání. Od svých šestnácti let se musel potýkat s první totalitou, nacistickou, aby byl krátce po válce vržen do totality stalinské. Po krvavém potlačení maďarského povstání v roce 1956 odešel skladatel do emigrace a až do své smrti se již nikdy natrvalo do Maďarska nevrátil. Ligetiho tvorba je v kontextu dějin hudby primárně spojována s nástupem a etablováním Nové hudby. Díky síle své osobnosti, dané i neblahou životní zkušeností, se však skladatel vždy vůči autoritativnímu definování pokroku vymezoval, a tak jeho hudební projev inklinující k výrazné tembrovosti, se z hlavních modernistických proudů poněkud excentricky vymykal. Na konci sedmdesátých let došlo v tvorbě skladatele k určité syntéze aktuálních tendencí a tradičnějších poloh, a v Ligetiho díle se opět objevily vlivy a inspirace lidovou kulturou rodné vlasti. V tomto období se též skladatel navracel ke svým raným dílům, které zkomponoval ještě před emigrací.

Rovněž Concert Românesc (Rumunský koncert) zazněl v premiéře až v roce 1971. Ligeti jej zkomponoval už v roce 1951 pod vlivem vlastního výzkumu rumunské lidové kultury, kterému se nejvýrazněji věnoval při svém pobytu v Bukurešti v roce 1949. Skladba však po první zkoušce v Budapešti byla označena jako politicky nekorektní, neodpovídající dikci vládnoucího socialistického realismu a její nácvik byl zastaven. Skladateli bylo například vytknuto použití fis v B dur. Z pohledu dnešního posluchače je bizarní, že i tak harmonicky průzračné, veskrze folkloristické dílo nemohlo v roce 1951 zaznít. Koncert je složen ze čtyř krátkých částí, které jsou však hrány v jednom celku. V hudbě se odráží Ligetiho zkušenost s divokou hrou horalů na housle a dudy v Transylvánii, hra na alpské rohy v Karpatech, ale též rumunský folklor, který skladatel znal z nahrávek uložených v Bukurešťském folklórním institutu. Sám o kompozici v roce 2000 napsal, že se jedná o dílo, které nejsilněji odráží jeho hlubokou lásku k rumunské lidové hudbě a kultuře vůbec. Formálně bychom dílo mohli označit jako koncert pro orchestr, kde jsou sólistické výstupy přiřknuty převážně dechovým nástrojům.

Antonín Dvořák — Symphony No. 6 in D Major, Op. 60