Photo illustrating page  Nikolaj Znaider Czech Philharmonic

Czech Philharmonic

Nikolaj Znaider

Czech Philharmonic
Subscription series B
Duration of the programme 2 hod
Programme

Wolfgang Amadeus Mozart
Violin Concerto No. 5 in A Major KV 219

Gustav Mahler
Symphony No. 5 in C Sharp Minor

Performers

Nikolaj Znaider
violin

Jiří Bělohlávek
conductor

Czech Philharmonic

Photo illustrating the event Czech Philharmonic Nikolaj Znaider
Rudolfinum — Dvorak Hall

Customer Service of Czech Philharmonic

Tel.: +420 778 532 539

E-mail: info@czechphilharmonic.cz

Customer Service office hours are on weekdays from 09:00 a.m. to 06:00 p.m. July, August from 09:00 a.m. to 03:00 p.m.

Performers

Jiří Bělohlávek  conductor
Jiří Bělohlávek

Chief Conductor and Artistic Director, Czech Philharmonic
Principal Guest Conductor, Rotterdam Philharmonic Orchestra
Conductor Laureate, BBC Symphony (London)

Renowned Czech conductor Jiří Bělohlávek was appointed Music Director and Artistic Director of the Czech Philharmonic in 2012, following on from his successful tenure as Chief Conductor of the BBC Symphony Orchestra, of which he is now a Conductor Laureate. He was Chief Conductor of the Prague Symphony Orchestra (1977–89), Music Director of the Prague Philharmonia (1994–2004), was appointed President of the Prague Spring Festival in 2006. From 2013 to 2017, he was Principal Guest Conductor of the Rotterdam Philharmonic Orchestra.

In opera, he has collaborated with the Vienna State Opera, Royal Opera, Covent Garden, New York’s Metropolitan Opera, San Francisco Opera, Opéra National de Paris, the Teatro Real Madrid, Glyndebourne Festival Opera, Zurich Opera, and the National Theatre in Prague. He has also conducted and recorded several opera-in-concert presentations with the BBC Symphony, to great acclaim. Confirming his preeminence as the conductor of Janacek, this past season he conducted the Czech Phil in a concert presentation of Jenůfa at the London Royal Festival Hall, as well as in full production the San Francisco Opera. This was followed by a performance of Janacek The Makropulos Case with the BBC Symphony Orchestra at the BBC Proms.

Under his leadership the Czech Philharmonic is enjoying unprecedented success both at home in Prague, and on extensive tours. Together they have toured in the past three seasons on three continents, including Europe, Asia and North America.  Their recent residency in Vienna at the Musikverein was a great success, and has lead to similar events being planned in other world capitals. The Czech Philharmonic announced in January 2017 that their partnership with Maestro Bělohlávek is now officially extended to 2022!

In addition to his ongoing Prague seasons and touring engagements with the Czech, he continues to perform as a guest conductor with the world’s major orchestras, including recent appearances with the BBC Symphony Orchestra (including at the London Proms), New York Philharmonic, Pittsburgh Symphony, Washington National Symphony, and Deutsches Symphony Berlin, Leipzig Gewandhaus Orchestra and Vienna Symphony Orchestra. In the coming season, in addition to major projects with Czech Phil, he looks forward to engagements with the Chicago Symphony Orchestra, Pittsburgh Symphony, Bayerische Rundfunk Orchestra Munich, Rotterdam Philharmonic, Leipzig Gewandhaus Orchestra, St Petersburg Philharmonic, and more.

With the Czech Philharmonic, he will conduct a major Asian tour in Autumn 2017 with concerts in Japan, Korea and Taiwan, in addition to appearances on tour in Europe, the highlight of which will be a performance of Janáček Glagolitic Mass at the Salzburg Festival in August 2018.

Jiří Bělohlávek has recorded extensively, with recent projects with the Czech Philharmonic including the complete symphonies and concertos of Dvořák. The series with Decca continues in the coming season, when a major disc of Suk will be recorded.

In 2012 he was awarded an honorary CBE for his services to British music.

Nikolaj Znaider  violin
Nikolaj Znaider

Nikolaj Znaider performs at the highest level as both conductor and virtuoso violin soloist with the world’s most-distinguished orchestras. He has been Principal Guest Conductor of the Mariinsky Orchestra Saint Petersburg since 2010, and was previously Principal Guest Conductor of the Swedish Chamber Orchestra.

Following a triumphant return to the BBC Proms with the Staatskapelle Dresden and Christian Thielemann, 2016/2017 season sees Znaider embark on a new project, recording all of the Mozart violin concertos, directed from the violin with the London Symphony. He has a particularly strong relationship with the LSO; an orchestra he conducts and performs as soloist with every season.

Both as conductor and as soloist, Znaider is interested in deepening his connections with key orchestras where he feels a special bond, working regularly with orchestras such as the Staatskapelle Dresden, Cleveland Orchestra, New York Philharmonic, Chicago Symphony, Royal Concertgebouw, Detroit Symphony, Montreal Symphony, Washington National Symphony, and Munich Philharmonic orchestras.

Znaider’s extensive discography includes the Nielsen Concerto with Alan Gilbert and the New York Philharmonic, Elgar Concerto in B minor with the late Sir Colin Davis and the Staatskapelle Dresden, award-winning recordings of the Brahms and Korngold concertos with Valery Gergiev and the Vienna Philharmonic, the Beethoven and Mendelssohn concertos with Zubin Mehta and the Israel Philharmonic, the Prokofiev Concerto No. 2 and Glazunov Concerto with Mariss Jansons and the Bavarian Radio Symphony, and the Mendelssohn Concerto on DVD with Riccardo Chailly and the Gewanghaus Orchestra. Znaider has also recorded the complete works of Brahms for violin and piano with Yefim Bronfman.

He is passionate about supporting the next generation of musical talent and spent ten years as Founder and Artistic Director of the annual Nordic Music Academy summer school.

Nikolaj Znaider plays the “Kreisler” Guarnerius “del Gesu” 1741 on extended loan to him by The Royal Danish Theater through the generosity of the VELUX Foundation and the Knud Højgaard Foundation.

Compositions

Wolfgang Amadeus Mozart — Houslový koncert č. 5 A dur KV 219

Koncert pro housle a orchestr č. 5 A dur KV 219 (tzv. Turecký) Wolfganga Amadea Mozarta z roku 1775 patří ke klenotům Mozartovy koncertantní tvorby a k nejvyhledávanějším skladbám dnešní houslové literatury. Je to dílo bohaté hudební invence, které dává sólistovi mnoho možností osobitého pojetí, a to nejen v závěrečných kadencích.

První věta koncertu začíná orchestrálním úvodem s tempovým označením Allegro aperto. Spojení těchto dvou výrazů není v hudbě běžné (Mozart ho použil ještě v Klavírním koncertu KV 238 a v některých operních áriích). Aperto znamená italsky otevřený. Znalci se rozcházejí v názoru, co přesně chtěl Mozart tímto přívlastkem vyjádřit. Měla jím být naznačena otevřenost v melodických nápadech, které z přemíry invence překvapivě uvádí a zase opouští, anebo snad otevřenost závěru první věty?

Po orchestrálním úvodu nastupují sólové housle v netypicky krátkém, ale výrazném Adagiu, nápadně proměňujícím charakter hudby. Po něm pak přichází v tutti energické hlavní téma, které vystřídá skromnější a grotesknější téma vedlejší. V provedení Mozart srší bohatými nápady.

Druhá věta, Adagio, přináší po jiskřivé až extatické náladě první věty vydechnutí, uvolnění a nadhled. Jako by ji komponoval jiný člověk. Pracuje s lyrickým, klidným až kontemplativním tématem, vyznívajícím v sólových pasážích nebývalé krásy.

Poslední věta, Rondo, je založena na menuetovém tématu. Ve střední části se však mění rytmus z trojdobého menuetového pohybu na dvojdobý pochod, podle něhož bývá koncert označován jako Turecký. Stejný princip je použit například i v Mozartově Klavírní sonátě A dur, jejíž 3. věta je známá jako Turecký pochod. K posílení efektu alla turca využívá skladatel i col legno ve violoncellech a basách (hráči udeří na struny hůlkou smyčce místo žíněmi). Tyto prvky tak zvané „turecké“ hudby, byly v Mozartově době oblíbené i v opeře. Třetí věta nabízí mnoho způsobů uchopení rondového tématu. Sólista je může představit od bravurně virtuózního pojetí až po zdůraznění lyrické složky. Nechme se překvapit, jaké pojetí zvolí dnes vystupující umělec.

Gustav Mahler — Symphony No. 5 in C Sharp Minor

Přináší-li radostně prozářená a jiskrná Mozartova hudba nekomplikovanou formu a zřetelné citové ladění, 5. symfonie Gustava Mahlera není v tomto ohledu jednoznačná. Proměna mezi její první a druhou částí je velmi radikální a rovněž celkové vyznění díla umožňuje různý výklad.

Nápadný je i rozdíl mezi nástrojovým obsazením. Zatímco v Mozartově díle zazní klasický orchestr, u Mahlera se obsazení rozroste do nebývalé šíře. Nové je i užití nástrojů. Jeden z propagátorů Mahlerovy hudby, Gabriel Engel, napsal: „Dříve byla sólová flétna nositelkou sladkých melodií, kdežto u Mahlera zní étericky zcela bez patosu jako z nekonečné dálky; malý a ostrý klarinet laděný v es, který se v symfonické hudbě před Mahlerem nepoužíval, se tu ozývá taškářsky, groteskně, často přímo skurilně; hoboj se neomezuje na melancholickou vysokou polohu, ale pohybuje se bez zábran v přirozeném středním registru; komický fagot vyloudí v nejvyšší poloze hlas potlačované bolesti; kontrafagot má povoleny sólistické, hrubě bizarní vpády; lesní roh patrně dosud nikdy nehrál tak důležitou roli.“ Skladatel vyžaduje po instrumentalistech vrcholné interpretační výkony. „Jednotlivé hlasy jsou tak obtížně hratelné,“ prohlásil Mahler během práce na Páté symfonii, „že vlastně vyžadují samé sólisty. Tady se z mých nejdůkladnějších znalostí orchestru a nástrojů vylíhly nejodvážnější pasáže a postupy.“ A na ty se v podání České filharmonie můžeme obzvláště těšit.

První věta, Trauermarsch (Smuteční pochod), začíná v cis moll. Její charakter vyznačil Mahler tempovým označením Odměřeným krokem, prudce jako průvod. Počáteční motiv sólové trubky věští neštěstí. Jistě ne náhodou má stejný rytmus jako úvodní téma Beethovenovy 5. symfonie, zvané Osudová. Následuje smuteční pochod. Vše zní jako okázalý pohřeb. Pochodový rytmus je zesílen souborem bicích nástrojů. Téma pochodu je přerušeno klidnějším druhým tématem. V závěru ovšem celá věta vyznívá bolestně.

Druhá věta je nadepsána Stürmisch bewegt (V bouřlivém pohybu). Úvodní energický motiv však záhy odezní. Triumfální chorál přináší novou náladu, v závěru se ale věta vrátí k tragickému smutečnímu pochodu.

Třetí větou počíná druhá část symfonie, která se od první extrémně odlišuje. Tak jako Mahlerovy životní osudy v době, kdy 5. symfonii komponoval. V roce 1901 byl jeho život ohrožen a lékař konstatoval, že byl velmi blízko smrti. Tento prožitek se hluboce vryl do Mahlerovy paměti. Koncem roku se pak seznámil s Almou Schindlerovou, do níž se vášnivě zamiloval a která se záhy stala jeho ženou. Druhá část symfonie je odrazem skladatelova nového životního prožitku a nové životní energie.

V třetí větě, Scherzu, převažuje jasná tónina D dur, ale hudba zde není jednoznačným výrazem životní radosti. Zaznívají zde valčíková a ländlerová témata, Mahler osobitě využívá prvky lidové a pololidové hudby. Záměrně směšuje triviální s komplikovaným a sofistikovaným. Zcela bez skrupulí prolíná nejrůznější asociace a vzpomínky.

Čtvrtá věta, Adagietto, znamená zlom v celé symfonii. Děs smrti a deprese jsou uklidněny láskou a pokorou. Věta kontrastuje s dalšími částmi symfonie už svým obsazením, oproti mohutné orchestraci ostatních vět zde zazní pouze smyčcové nástroje a harfa. Mahler zvukem smyčců vytváří v nejtišších pianissimech prostor, kdy se posluchač může ponořit do hlubin své intimity. Adagietto je jedna z nejhranějších a nejpopulárnějších Mahlerových skladeb. Proslavil ji i Viscontiho film Smrt v Benátkách, kde byla použita.

V závěrečném Rondu finale uslyšíme vrcholnou kontrapunktickou větu, jednu z nejsložitějších u Mahlera. Začíná nádechem vzdorovitého humoru. Používá témata z Adagietta i z druhé věty. V závěru je dokončen triumfální návrat chorálu a spojením s fugovým hlavním motivem dosahuje symfonie svého vrcholu. Někteří muzikologové interpretují použití chorálu jako víru ve vzkříšení. Jiní nespojují Mahlerův závěr s vírou. Ale jistě se většina shodne s Herbertem von Karajanem: „Zapomenete na čas, který plyne. Skvělé provedení Páté je převratným zážitkem. Fantastické finále vás skoro nutí zadržet dech.“

Mahler tuto symfonii komponoval v letech 1901–1903 v Maierniggu u Wörther See. Premiéru měla 18. října 1904 v Kolíně nad Rýnem pod taktovkou autora.