Photo illustrating page  Czech Philharmonic Tribute to Jiří Bělohlávek

Czech Philharmonic

Tribute to Jiří Bělohlávek

Czech Philharmonic
Czech Philharmonic
Duration of the programme 1 hod 30 min

Antonín Dvořák
Stabat Mater, Op. 58


Kateřina Kněžíková

Kateřina Jalovcová

Pavel Černoch

Jan Martiník

Prague Philharmonic Choir

Lukáš Vasilek

Jakub Hrůša

Czech Philharmonic

Photo illustrating the event Czech Philharmonic Tribute to Jiří Bělohlávek
Rudolfinum — Dvorak Hall
18 Jun 2017  Sunday — 6.00pm
Can't order online

Customer Service of Czech Philharmonic

Tel.: +420 778 532 539


Customer Service office hours are on weekdays from 09:00 a.m. to 06:00 p.m. July, August from 09:00 a.m. to 03:00 p.m.

Jan Martiník will perform thanks to the courtesy of the Berlin State Opera.


Prague Philharmonic Choir  choir
Prague Philharmonic Choir

The Prague Philharmonic Choir (PPC) is a leading European vocal ensemble, and as one of the Czech Republic’s foremost artistic institutions operates under the trusteeship of the Czech Ministry of Culture. In the course of the choir’s long history since its foundation in 1935, it has been directed by a succession of some of the most distinguished Czech choirmasters (including among others Jan Kühn, Josef Veselka and Pavel Kühn). Since 2007 its principal choirmaster has been Lukáš Vasilek.

The PPC’s repertoire is centered primarily around oratorio and cantata works. In their presentation, the choir has worked with eminent international orchestras (e.g., Czech Philharmonic, the Berliner Philharmoniker, Wiener Symphoniker, among others), and conductors (including Daniel Barenboim, Jakub Hrůša, Tomáš Netopil, Zubin Mehta or Sir Simon Rattle). Beyond its standard choral repertoire, the PPC is likewise active in the domain of opera, working regularly with the National Theater in Prague, and since 2010 holding the status of choir in residence at the opera festival of Bregenz, Austria.

Apart from these commitments, the PPC engages in a number of its own projects. Since 2011 it has organized its own choral concert series in Prague, with a program focused notably on presentations of less well known choral works, either a cappella or with chamber-scale instrumental accompaniment. The choir regards as an inseparable part of its activity educational endeavours targeting the young generations. In this context, it has been involved in organizing a Choral Academy for students of singing, a project aimed at enabling young artists to acquire practical skills through work with a professional vocal ensemble.

The PPCʼs many commitments in the 2019/2020 season include among others concert appearances at the Dvořák Prague and Prague Spring festivals, a tour in Hong Kong, a performance in Moscowʼs new concert hall, Zaryadye, as well as debut appearances at the Salzburg Easter Festival, with Staatskapelle Dresden and Christian Thielemann, or at the Elbphilharmonie hall, with the Czech Philharmonic conducted by Jakub Hrůša, and with the NDR Elbphilharmonie Orchestra under the baton of Alan Gilbert. The PPC will bring its 85th season to a close by appearances at several festivals, including Smetana Litomyšl, St. Gallen Festival in Switzerland, and the opera festival in Bregenz, Austria. The Prague Philharmonic Choir is the recipient of the 2018 Classic Prague Award for Best Vocal Concert, and Czech Televisionʼs Classical Music of the Year Award.

Pavel Černoch  tenor
Pavel Černoch

Born in Brno, Czech Republic, Pavel Černoch has in recent seasons made important debuts at leading opera houses around the world and has established himself as one of the leading tenors of his generation.

After his debut at the Bavarian State Opera in Munich in 2009 as Števa in Jenůfa he is regularly invited to leading European opera houses, like Teatro alla Scala in Milan,Teatro San Carlo Napoli, Berlin State Opera, Deutsche Oper Berlin, Hamburg State Opera, Stuttgart Opera, Cologne Opera, Opernhaus Zurich, Théatre La Monnaie in Brussels, Opéra National in Paris, Opéra de Lyon, Teatro Real Madrid, Bolshoi Theatre Moscow, the Finnish National Opera in Helsinki and the Glyndebourne Festival appearing in roles of the Italian, French and Slavic repertoire. He was heard as Alfredo (La Traviata), Gabriele Adorno (Simon Boccanegra), Don Carlos (title), Rodolfo (La Boheme), Pinkerton (Madama Butterfly), Faust (Gounod and Berlioz), Lenski (Eugene Onegin), Vaudémont (Iolante), Lykow (The Tsar’s Bride), Stewa and Laca (Jenůfa), Albert Gregor (Vec Makropulos), Boris (Katá Kabanova), Prince (Rusalka) and Jenik (The bartered bride).

Future appearances will bring him to the Bregenz Festival, Bavarian State Opera Munich, Opéra National Paris, Royal Opera House London, Hamburg State Opera and Opera Amsterdam in roles like Don Carlos, Don José, Lenski, Amleto (title), Boris and Vladimir (Prince Igor).

Pavel Černoch frequently appears as concert soloist with leading orchestras like the Birmingham Symphony Orchestra, Boston Philharmonic Orchestra, BBC Proms, Bergen Festival and Verbier Festival. He has collaborated with eminent conductors such as Daniel Barenboim, Kirill Petrenko, Simon Rattle, Andris Nelsons, John Eliot Gardiner, Charles Dutoit, Gennady Rozhdestvensky, Vassily Sinaisky, Jiří Bělohlávek, Tomáš Hanus und Jakub Hrůša and many others.

Černoch made his professional debut in his native city in The Magic Flute, followed by appearances in Prague, Riga, Cagliari, Athens, Graz and Wiener Volksoper.

Pavel Černoch began singing as a child when he became a member of the famed Cantilena Chamber Choir. He studied at the Janacek Academy Brno and went on to continue his vocal studies in Italy with Paolo de Napoli, who remains his mentor today.

Kateřina Jalovcová  mezzosoprano
Kateřina Jalovcová

Studied voice at the Prague conservatory under the tutelage of Brigita Šulcová.

From 2004 she was a soloist of the opera at the F. X. Šalda Theatrein Liberec and performed as a permanentguest at the Operas in Olomouc, Pilsen and the National Theatre in Prague.

Since 2006 she has been a soloist of Prague's National Theatre,where to date she has portrayded Bizet's Carmen, Dalila (Saint-Saëns: Samson et Dalila), Melisande (C.Debussy: Pelleas et Melisande), Muse and Nicklausse (Offenbach: Les contes d'Hoffmann), Olga (Tchaikovsky: Eugene Onegin), Mozart's Annio (La clemenza di Tito) and Cherubino (Le nozze di Figaro) and from Czech repertoire Smetana's Maiden Rosa (The secret), Dvořák's Kate (The Devil and Kate), Janáček's Varvara (Káťa Kabanová)...

Her repertoir also includes the roles of the Witch in Rusalka (Dvořák), Verdi's Azucena (Il trovatore), Ulrica (Un ballo in maschera), Fenena (Nabucco) and Preziosilla (La forza del destino), Puccini's Suzuki (Madama Butterfly) and Tigrana (Edgar), Donizetti's Giovanna Seymour (Anna Bolena), Massenet's Dulcinée (Don Quichotte), Siebel (Gounod: Faust), Fyodor (Musorgsky: Boris Godunov), Koncakovna (Borodin : Prince Igor)...

In June 2007 at the Opera festival in Wexford, Ireland, she won the most talented yang singer award for her performance af the Witch (Rusalka). At the following year's festival she sang the role of Lel the shepherd (Rimsky-Korsakov: The Snow Maiden) under the conductor Dmitri Jurowski.

Since 2007 she has been a permanent guest at the Opera House in Graz, Austria, performing as Suzuki and Fenena.

On concert stages she has apperaed with the Prague Symphony Orchestra as Jocaste in Stravinsky's oratorio Oedipus Rex and Dvořák's Requiem conducted by Jiří Kout.

In 2009, she performed at the Teatro Municipale di Piacenza and the Teatro Comunale di Bolzano as Azucena under conductor Antonello Allemandi in production of Roberto Lagana Manoli.

In the 2010/2011 season she sang and recorded Mahler's Symphonies Nr.2 and Nr.8 with the czech Symphony Orchestra conducted by Libor Pešek.

Jan Martiník  bass
Jan Martiník


Young czech Bass Jan Martiník was born in 1983 in Ostrava where he studied on Janáček Conservatory and on the University of Ostrava with Eliška Pappová. 2003 he won the International Singing Competition Antonín Dvořák in Karlovy Vary in the category Junior and was also rewarded with the second prize in the category "Lied". Jan Martiník is laureate of the International Competition Jelena Obraztsova, where he won the special prize for the best Tchajkovsky romance. 2007 he was finalist in Placido Domingo´s Competition "Operalia" and in 2009 in Cardiff Singer of the World, where he won the category "Song".

While studying at the university he appeared in roles at the NDM Ostrava, including Pistola (Falstaff), Leporello (Don Giovanni) and Truffaldino (Ariadne auf Naxos). At the National Theatre Prague he sung roles including Masetto (Don Giovanni), Larkens and José Castro (La fanciulla del West), Leporello (Don Giovanni) in the new production in Estates theatre.

From 2008 to 2011 Jan Martiník was a member of Komische Oper Berlin, where he sung roles including Sarastro (Die Zauberflöte), Colline (La bohème), Surin (Pique Dame) and Nachtwächter (Die Meistersinger von Nürnberg). In Volksoper Vienna he sung Betto (Gianni Schicchi), 1.Nazarener (Salome) as well as Zuniga in Carmen. Since 2012/13 Jan Martiník is a member of Staatsoper Unter den Linden, Berlin, where he performes roles including Colline (La Bohéme), Sarastro (Die Zauberflöte), Eremit (Der Freischütz), as well as Father Trulove (The Rake´s Progress).

In concerts the young Bass was working with well known orchestras such as Czech Philharmonic, Rotterdam Philharmonic Orchestra, Staatskapelle Dresden, BBC Symphony Orchestra, Brimingham Symphony Orchestra, the Scottish Chamber Orchestra, as well as the King´s Consort and the Collegium 1704. Amongst other pieces of the concert repertoire he has performed Jesus in St. Matthews Passion, as well as the Aria Part, the Bass Parts in Mozart, Dvořák and Verdiʼs Requiem, Dvořák Te Deum, Beethovens 9. Symphony and Haydns Schöpfung. Jan Martiník is already known for his sincere interpretations of Schubertʼs Winterreise and Dvořák Biblical Songs

The beauty of his voice matches with a splendid technique and a comical talent, which makes him one of the leading singers of the young generation.

Lukáš Vasilek  choirmaster
Lukáš Vasilek

Lukáš Vasilek, principal conductor of the Prague Philharmonic Choir, studied conducting at the Academy of Performing Arts in Prague, and musicology at the Faculty of Arts, Charles University in Prague. For eleven seasons from 1998 he was conductor of the Foerster Female Chamber Choir, and between 2005 and 2007 was also second choirmaster of the Prague National Theatreʼs opera chorus. He took up his post at the helm of the Prague Philharmonic Choir in 2007. Apart from preparing and conducting the choirʼs a cappella concert productions, he has been building up the Prague Philharmonic Choirʼs repertoire set for participation in large-scale cantata, oratorio and opera projects, working with leading international conductors (such as Barenboim, Bělohlávek, Eschenbach, Honeck, Hrůša, Jordan, Luisi, Mehta, Noseda and Rattle) and orchestras (including the Berliner Philharmoniker, Czech Philharmonic, Israel Philharmonic, St Petersburg Philharmonic, Staatskapelle Dresden or Wiener Symphoniker). Since 2010, the Prague Philharmonic Choir under Vasilekʼs direction has guest appeared regularly at the opera festival in Bregenz, Austria.

Lukáš Vasilek has made numerous recordings with the Prague Philharmonic Choir for various major labels, including Decca Classics, Deutsche Grammophon, Sony Classical and Supraphon. In 2016, the last mentioned of these issued an album of Bohuslav Martinů’s cantatas which was nominated for the BBC Music Magazine’s annual award in the choral category, among other plaudits.

Kateřina Kněžíková  soprano
Kateřina Kněžíková

Kateřina Kněžíková, born 1982 in Bohumín, graduated from Prague Conservatory in 2007 and in 2010 she completed her university degree at Music and Dance Faculty of the Academy of Performing Arts in Prague as a student of Jiřina Přívratská. She has been the prize-winner of numerous competitions, for example Antonín Dvořák’s International Singing Competition in Karlovy Vary.

In 2005, Kateřina Kněžíková made her debut in the National Theatre in Prague in the role of Zerlina and she has been a permanent cast member thereof since 2006. This is where her operatic engagements over recent years include roles such as Susanna (Le nozze di Figaro), Serpetta (La Finta giardiniera), Servilia (La Clemenza di Tito), Blonde (Entführung aus dem Serail), Despina (Cosí fan tutte), Ilja (Idomeneo), Almirena (Rinaldo), Adina (Elisir d’amore), Barče (Hubička), Terinka (Jakobín), Nannetta (Falstaff), Aristea (L’Olimpiade) and many others.

She made her guest appearance in F. X. Šalda Theatre Liberec, J. K. Tyl Theatre in Pilsen, National Moravian-Silesian Theatre in Ostrava, Slovak National Theatre in Bratislava, Theatre de Caen, Opéra Royal de Versailles, Theatre Royal de La Monnaie in Brussels and Opéra de Dijon.

She has been performing in productions of various directors - D. Beneš, Karl-Ernst and Ursel Herrmann, J. Heřman, L. Keprtová, L. Moaty, J. Nekvasil, V. Věžník etc.

Her professional concert and operatic engagements have involved work with conductors such as S. Baudo, J. Bělohlávek, A. Fisch, J. Gaffigan, M. Honeck, H. M. Förster, J. Hrůša, R. Jindra, V. Luks, E. Mazzola, J. Nelson, T. Netopil and outstanding orchestras including BBC Symphony orchestra, Camerata Salzburg, Collegium 1704, Czech Philharmonic, Hessischer Rundfunk Frankfurt am Main, PKF - Prague Philharmonia, Prague Symphony Orchestra, Prague Radio Symphony Orchestra and many others.

She regularly makes her appearance at prestigious international festivals in the Czech Republic and abroad (Dvořákova Praha International Music Festival, International Music Festival Janáček Máj, Prague Spring International Music Festival, International Opera Festival Smetana’s Litomyšl, St. Venceslav Music Festival, Strings of Autumn, Festival de La Chaise-Dieu, Festival Rencontres Musicales de Vétzelay, Festival Baroque de Pontoise, Music Bridge Prague – Dresden, Uckermärkische Musikwochen, Tage Alte Musik Regensburg etc.).

She made recordings for Czech Radio, television channel MEZZO and Belgian radio station RTFB International. She recorded Bartered Bride by Bedřich Smetana for HARMONIA MUNDI and her recording of Dove é amore é gelosia produced for OPUS ARTE DVD was awarded “Preis der deutschen Schallplattenkritik“.

Jakub Hrůša  conductor
Jakub Hrůša

Born in the Czech Republic, Jakub Hrůša is Chief Conductor of the Bamberg Symphony, Principal Guest Conductor of the Philharmonia Orchestra, and Principal Guest Conductor of the Czech Philharmonic.

He is a frequent guest with many of the world’s greatest orchestras, and in the 2018/19 season made debuts with the Berlin Philharmonic, Bavarian Radio Symphony, Orchestre de Paris and NHK Symphony, to all of which he was immediately re-invited. In addition to his titled positions he also enjoys close relationships with the Royal Concertgebouw Orchestra, The Cleveland Orchestra, Orchestra dell’Accademia Nazionale di Santa Cecilia, the New York Philharmonic, Leipzig Gewandhaus Orchestra, Chicago Symphony, Vienna Symphony, Mahler Chamber Orchestra, Deutsches Symphonie-Orchester Berlin, Rundfunk-Sinfonieorchester Berlin, Orchestre Philharmonique de Radio France, Vienna Radio Symphony, Tokyo Metropolitan Symphony Orchestra and Melbourne Symphony Orchestra. The 2019/20 season will see him return to the Berlin Philharmonic and make debuts with The Pittsburgh Symphony, Zurich Opera (a new production of the The Makropulos Case) and the Dutch National Opera (a new production for the Holland Festival of Rusalka with the Royal Concertgebouw Orchestra). In summer 2020, he will also return to The Glyndebourne Festival to conduct The Rake’s Progress.

His relationships with leading vocal and instrumental soloists have included collaborations in recent seasons with Behzod Abduraimov, Pierre-Laurent Aimard, Piotr Anderszewski, Leif Ove Andsnes, Emanuel Ax, Lisa Batiashvili, Joshua Bell, Jonathan Biss, Yefim Bronfman, Rudolf Buchbinder, Renaud Capuçon, Isabelle Faust, Bernarda Fink, Martin Fröst, Julia Fischer, Vilde Frang, Sol Gabetta, Véronique Gens, Christian Gerhaher, Kirill Gerstein, Vadim Gluzman, Karen Gomyo, Augustin Hadelich, Hilary Hahn, Barbara Hannigan, Alina Ibragimova, Janine Jansen, Karita Mattila, Leonidas Kavakos, Sergey Khachatryan, Denis Kozhukhin, Lang Lang, Igor Levit, Jan Lisiecki, Albrecht Mayer, Johannes Moser, Viktoria Mullova, Anne Sofie Mutter, Kristine Opolais, Stephanie d’Oustrac, Emmanuel Pahud, Olga Peretyatko, Jean-Guihen Queyras, Josef Špaček, Jean-Yves Thibaudet, Daniil Trifonov, Simon Trpčeski, Mitsuko Uchida, Klaus Florian Vogt, Yuja Wang, Frank Peter Zimmermann and Nikolaj Znaider.

As a conductor of opera, he has been a regular guest with Glyndebourne Festival, conducting Vanessa, The Cunning Little Vixen, A Midsummer Night’s Dream, Carmen, The Turn of the Screw, Don Giovanni and La bohème, and serving as Music Director of Glyndebourne On Tour for three years. Elsewhere he has led productions for the Royal Opera House, Covent Garden (Carmen), Vienna State Opera (a new production of The Makropulos Case), Opéra National de Paris (Rusalka and The Merry Widow), Frankfurt Opera (Il trittico) and Zurich Opera (Makropulos Case), among others.

As a recording artist, his most recent releases are the first two instalments of a new cycle of Dvořák and Brahms Symphonies, and Smetana’s Má vlast with Bamberg Symphony (Tudor). Other releases have included Concertos for Orchestra by Bartók and Kodály with RSB Berlin (Pentatone). He has also recorded Berlioz’s Symphonie fantastique, Strauss’s Eine Alpensinfonie and Suk’s Asrael Symphony with Tokyo Metropolitan Symphony Orchestra (Octavia Records); the Tchaikovsky and Bruch violin concertos with Nicola Benedetti and the Czech Philharmonic (Universal); and nine discs (with Pentatone and Supraphon) of Czech repertoire with PKF-Prague Philharmonia, where he was Music Director from 2009 until 2015.

Jakub Hrůša studied conducting at the Academy of Performing Arts in Prague, where his teachers included Jiří Bělohlávek. He is currently President of the International Martinů Circle and The Dvořák Society, and in was the inaugural recipient of the Sir Charles Mackerras Prize.


Antonín Dvořák — Stabat Mater op. 58

V únoru 1876 rozvrhl Antonín Dvořák kompozici Stabat mater na text středověké sekvence, jímavého obrazu truchlící Panny Marie pod křížem. Autorství latinské předlohy se připisovalo františkánskému mnichu Jacoponu da Todi (?1230–1306), dnešní mínění medievalistů o původci sekvence však není jednotné. Za impuls k Dvořákovu zhudebnění bývá považováno úmrtí jeho dvoudenní dcerky Josefy v srpnu 1875, časový odstup od této události k započetí práce je ovšem příliš velký. Spíše sehrála roli Dvořákova varhanická funkce v kostele sv. Vojtěcha, při níž přišel do styku s duchovními skladbami starší doby i současníků a pocítil potřebu přispět k tomuto oboru vlastním dílem. Na konečné vypracování skladby, která po první pracovní fázi zůstala ležet, však měla rozhodně vliv tragédie Dvořákových v létě 1877, kdy jim během dvou měsíců zemřely další dvě děti.

Kantáta Stabat mater byla dokončena v listopadu 1877. Dvořák rozdělil text do deseti oddílů, na nichž se podílejí čtyři sólové hlasy jako ansámbly či (s výjimkou sopránu) v samostatných úsecích, dále sbor a orchestr doplněný o varhany. Žal nad ztrátou dítěte a lidským utrpením se v Dvořákově skladbě proměňuje ve smíření a víru. Východiskem pojetí byla díla hudebního baroku, nejedná se zde však o monumentální fresku, kompozice je prodchnuta prostým citem hluboce věřícího člověka. Atmosféru navozuje instrumentální úvod s chromatickými lkavými tóny, z pianissima nastupují první slova sboru, kvartet druhého čísla vyjadřuje soucit s žalující matkou, následuje smuteční pochod, krásné propojení basového sóla se sborem; osobitým způsobem zpracovává Dvořák všechny strofy, každý úsek až po závěrečnou fugu má uzavřenou formu a výpověď.

První provedení tohoto díla se uskutečnilo v rámci cyklu tzv. „Concert spirituel“ 23. prosince 1880 na Žofíně. Pořadatelem byla Jednota hudebních umělců, roku 1803 založený česko-německý penzijní spolek, který uváděl dvakrát ročně velká vokálně-instrumentální díla. Na provedení se podílel spojený sbor a orchestr českého Prozatímního i německého Stavovského divadla, chovanci operní školy Jana Ludevíta Lukese, žáci konzervatoře a další účinkující. Řídil Adolf Čech, sólisty byli Eleonora z Ehrenbergů, Betty Fibichová, Antonín Vávra a Karel Čech. Kritik Národních listůpři té příležitosti zauvažoval o Dvořákově tvůrčí mentalitě a vyslovil téměř proroctví: „Včera provedeno bylo v koncertní síni Žofínského ostrova velké dílo předního skladatele našeho Stabat mater od Antonína Dvořáka, nejzralejší a bez odporu nejznamenitější ze všech jeho prací vokálních. Jest to úkaz pozoruhodný, že Dvořák, tento instrumentální skladatel ve vlastním slova smyslu, poprvé sobě proklestil cestu k srdci a mysli obecenstva prací vokální: velkolepě stavěným hymnem na slova z Hálkových Dědiců Bílé hory, potom teprve přišly práce symfonické a skladby komorní; do ciziny též poprvé vnikl vítězně skladbou vokální, rozkošnými Moravskými dvojzpěvy. [...] Tento úkaz nezdá se mi býti pouhou náhodou, nýbrž spíše zjevem, spočívajícím v nejhlubším jádru umělecké povahy této obdivuhodné síly tvůrčí, i možno dle všeho předvídati, že Dvořák, vládnoucí tou dobou suverénně formami instrumentálními, sáhne hlouběji šťastnou rukou v nezměrné bohatství svého umění a vynese na povrch příští dobou ryzí zlato nových, krásnějších forem vokální hudby, spojení poetického slova s tvarem hudebním, ku kterémuž vznešenému cíli veškero moderní umění spěje. Krásné spojení živlů z říše básnictví a hudby ve formě zpěvohry, ať světské či duchovní (forma moderního oratoria), jest přec jen pro vynikajícího skladatele naší doby nejvyšším vrcholem umění.“

Recenzent se rovněž vyslovil k problému duchovní tvorby v nové době: „Moderní hudba má po ruce jiný výraz pro hluboká slova Stabat mater než hudba dob minulých a Dvořák podal vše samostatně, originelně; mnoho bude vytýkáno z různých stran novým těm tvarům hudebním, však v jednom zajisté všichni hlasové budou souhlasiti: že jest to výraz ducha neobyčejného, velkého. Slyším již, jak jedni říkají, že sloh ten jest málo duchovní, či církevní, druzí, že tam převládá výraz zpěvoherní atd. O věci té dá se vésti hádka s tím větším úspěchem, že méně dosud jest objasněno, v čem vlastně onen sloh ryze církevní vězí! Či by to snad měl býti sloh ‚a capella‘? Bůh zachraň; neboť pak by nebyl v oboru tom pokrok vůbec možným.“ (značka -ý, Národní listy, 24. 12. 1880).

Podobnou úvahu připojil k pozitivnímu posudku novinky také kritik německého listu: „Jednota hudebních umělců se v posledních letech snažila dodat svým duchovním koncertům zvláštní dráždivost přijetím zde ještě neslyšených hudebních děl. Po zdařilých produkcích Brahmsova Německého rekviem, Bachových pašijí a Vánočního oratoria jsme ve čtvrtek slyšeli nové dílo domácího, nyní již v celém hudebním světě proslulého skladatele, Stabat mater Antonína Dvořáka. [...]  Lze diskutovat o tom, zda je daný text vhodný pro téměř dvouhodinovou skladbu vybavenou všemi prostředky moderního orchestru; tím větší zásluha musí být přiznána Dvořákovi, že nedochází k pocitu monotónnosti a bez ohledu na jednotvárnou náladu posluchačova pozornost neochabne. [...] Celek podává nové, skvělé svědectví o bohatství Dvořákovy hudební fantazie, jeho zručnosti v pojednání velkých forem a v instrumentaci.“ (značka K., Prager Tagblatt, 27. 12. 1880)

Za hranicemi Čech bylo Stabat mater uvedeno poprvé roku 1882 v Budapešti a 10. března 1883 následovalo provedení v Londýně v St. Jamesʼ Hall pod taktovkou Josepha Barnbyho. Dvořákovo jméno už bylo v Anglii známé, uvedení Stabat mater však znamenalo triumf, po němž následovaly objednávky na další vokálně-instrumentální díla.

Dvořákovo Stabat mater bylo často uváděno po celé vlasti v rámci slavnostních příležitostí. Tak například při slavnostním koncertu v rámci Sjezdu českoslovanského pěvectva 17. května 1891, kdy se na jeho provedení v Národním divadle v Praze podílelo na sedm set zpěváků, nebo na koncertě pořádaném Jednotou hudebních umělců 2. dubna 1903, kdy bylo provedeno za spoluúčasti pražského Hlaholu a České filharmonie s dirigentem Karlem Doušou.