Své hudební začátky prožíval v jihočeské Volyni, kde začal hrát nejprve na klavír, od dvanácti let pak přešel na hru na klarinet, ve které se zdokonaloval ve třídě Bedřicha Zákosteleckého. V patnácti letech začal studovat plzeňskou konzervatoř ve třídě Františka Vacovského, kde se pod jeho vedením stal laureátem mezinárodní rozhlasové soutěže Concertino Praga (1971).
V letech 1972 a 1973 se stal vítězem soutěže Duškova Bertramka v Praze. Po maturitě na plzeňské konzervatoři v roce 1974 pokračoval ve studiu klarinetu na pražské Akademii múzických umění ve třídě Vladimíra Říhy a Milana Etlíka. Během studia na akademii se zúčastnil řady interpretačních soutěží. Na Chomutovské interpretační soutěži získal vždy 1. cenu (1975, 1977). Jeho největším úspěchem byla 1. cena a titul laureáta mezinárodní soutěže Pražské jaro 1977 a cena Rady Národního výboru hlavního města Prahy pro absolutního vítěze celé soutěže. Po studiu se stal prvním klarinetistou Symfonického orchestru hlavního města Prahy FOK, kde působil v letech 1980–1985.
Vystupoval na řadě koncertů jako sólový a komorní hráč. Nejvíce spolupracoval s Panochovým, Pražákovým a Stamicovým kvartetem. Některé z jeho nahrávek byly vybrány pro rozhlasovou přehlídku OIRT na začátku 80. let.
