Jakub Hrůša

Jakub Hrůša

"Česká filharmonie je mi umělecky i osobně velmi blízká. Na pódiu s tímto naším prvním orchestrem opakovaně zažívám krásné a hluboce jímavé chvíle. Je mi ctí, že mohu dál být součástí nejbližšího „rodinného“ kruhu České filharmonie, nyní společně s novým šéfdirigentem Semjonem Byčkovem a s mým skvělým kolegou Tomášem Netopilem. Těším se na naše společné projekty, ať už půjde o uvádění kanonických děl našeho i světového repertoáru, nebo o představování méně známých skladeb a exkursy do oblasti soudobé hudby. Přeji si, aby se celá naše instituce úspěšně a harmonicky dál ubírala po té umělecké cestě, na kterou ji nasměroval Jiří Bělohlávek."

Jakub Hrůša – designovaný hlavní hostující dirigent České filharmonie

Jakub Hrůša s Českou filharmonií poprvé vystoupil v roce 2004, kdy na záskok dirigoval program složený z děl Leoše Janáčka, Bohuslava Martinů a Antonína Dvořáka. Tehdy byl čerstvým absolventem pražské AMU, kde studoval mimo jiné i u Jiřího Bělohlávka. Poté s orchestrem vystupoval na čtyřiceti koncertech doma i v zahraničí a na začátku sezóny 2015-2016 byl jmenován jeho stálým hostujícím dirigentem. V letošní sezóně řídil zahajovací koncerty České filharmonie a s účinností od začátku sezóny 2018-2019 byl jmenován jejím hlavním hostujícím dirigentem.

Hrůša pravidelně hostuje u předních orchestrů v Evropě i USA a je rovněž šéfdirigentem Bamberského symfonického orchestru, hlavním hostujícím dirigentem Tokijského metropolitního symfonického orchestru a hlavním hostujícím dirigentem londýnského orchestru Philharmonia. V letech 2009 až 2015 působil jako hudební ředitel a šéfdirigent orchestru PKF – Prague Philharmonia. Z jeho nejdůležitějších vystoupení v posledních letech lze jmenovat debut s Královským orchestrem  Concertgebouw, se souborem Orchestra dell’Accademia Nazionale dei Santa Cecilia, s Mahlerovým komorním orchestrem, Newyorskou filharmonií, bostonskými a chicagskými symfoniky a také opakovaná vystoupení s Orchestrem lipského Gewandhausu, orchestrem DSO v Berlíně, Losangeleskou filharmonií a Cleveland Orchestra. V letošní sezóně bude Jakub Hrůša debutovat rovněž se sanfranciskými symfoniky a Mnichovskou filharmonií. 

Stejně blízko jako ke koncertnímu repertoáru má Hrůša i k operní tvorbě. Vedle Národního divadla v Praze pravidelně hostuje také na Glyndebournském operním festivalu a v letech 2010 až 2012 zastával i funkci uměleckého ředitele festivalového turné po britských městech. Pro Glyndebournský festival nastudoval Janáčkovu Lišku Bystroušku, Brittenova díla Sen noci svatojánské a The Turn of the Screw, Bizetovu Carmen, Mozartova Dona Giovanniho a Pucciniho Bohému. Na jiných scénách dirigoval také Janáčkovy opery Věc Makropulos (Vídeňská státní opera) a Její pastorkyňa (Finská národní opera), Dvořákovu Rusalku (Opéra national de Paris), Pucciniho Triptych (Frankfurtská opera) a Musorgského Borise Godunova (Dánská královská opera). V sezóně 2017-2018 se vrací na scénu Opéra national de Paris, kde bude dirigovat Lehárovu Veselou vdovu, s Bizetovou Carmen se poprvé představí na scéně Královské opery v Covent Garden a pro Glyndebournský festival bude řídit novou inscenaci opery Vanessa Samuela Barbera.

Pro společnost Universal pořídil Jakub Hrůša s Českou filharmonií a sólistkou Nicolou Benedettiovou studiové nahrávky houslových koncertů P. I. Čajkovského a Maxe Brucha. Pro společnost Octavia Records s Tokijským metropolitním symfonickým orchestrem živě natočil Berliozova, Straussova a Sukova díla. Pro firmu Pentatone nahrál tři disky s orchestrem PKF – Prague Philharmonia a pro společnost Supraphon šest CD s českou hudbou. Na počátku svého působení v čele Bamberských symfoniků natočil Hrůša s tímto orchestrem Smetanovu Mou vlast, což byla první nahrávka v rámci jeho nové spolupráce s firmou Tudor Records.

Jakub Hrůša se stal prvním držitelem Ceny sira Charlese Mackerrase, která mu byla udělena za zásluhy o šíření hudby Leoše Janáčka v zahraničí. Působí rovněž jako předseda občanského sdružení International Martinů Circle.