Česká filharmonie
Katia Buniatišvili

Česká filharmonie

Z důvodu rekonvalescence po akutním onemocnění bude abonentní koncerty ve dnech 16., 17. a 18. listopadu místo Jiřího Bělohlávka řídit Ondřej Vrabec. Zároveň dochází ke změně programu. Poslední skladbou bude Symfonie č. 6 Antonína Dvořáka.

Koncert z řady B
Délka koncertu 2 hod
Rudolfinum — Dvořákova síň

Rudolfinum

Česká republika Praha 1 Alšovo nábřeží 12 110 00
st 16. 11. 2016 / 10.00 / Generální zkouška
st 16. 11. 2016 / 19.30
čt 17. 11. 2016 / 19.30
18. 11. 2016 / 19.30

Informace ke vstupenkám a kontakty

Více o vstupenkách

Zákaznický servis České filharmonie

Tel.:  +420 227 059 227

E-mail: info@ceskafilharmonie.cz

Zákaznický servis je pro vás k dispozici v pracovní dny od 9.00 do 18.00 hod. V červenci a srpnu do 15.00 hod.)

Gruzínská klavíristka Katia Buniatišvili patří k umělcům, pro které je hudební kariéra prostředkem k vyjádření osobních postojů. Neusiluje pouze o sólové uplatnění, v jejím diáři mají stejně významné místo komorní projekty s jejími uměleckými přáteli, například s Gidonem Kremerem. V Praze již vystoupila v komorním programu s houslistou Renaudem Capuçonem a v sólovém recitálu na Festivalu Rudolfa Firkušného. Před pěti lety ji vídeňský Konzerthaus zařadil do série koncertů „Vycházející hvězdy“, stala se jednou z „Generace nových umělců“ při BBC a v roce 2012 získala cenu Echo Klassik za nejlepší debut roku. Hrála mimo jiné s Los Angeles Philharmonic, Orchestre de Paris, Vídeňskými symfoniky a londýnským Philharmonia Orchestra. Pro svůj pražský orchestrální debut si vybrala Schumannův Klavírní koncert, oblíbené dílo Marthy Argerich, k níž bývá Katia Buniatišvili přirovnávána a s níž ji pojí osobní přátelství.

Před rokem zahájila Česká filharmonie s Jiřím Bělohlávkem natáčení kompletního cyklu symfonií Bohuslava Martinů pro Českou televizi a německý Unitel. Čtvrtá symfonie, která je nejhranějším symfonickým dílem Martinů, se těší obrovské popularitě už od své premiéry s Philadelphia Orchestra a Eugenem Ormandym v roce 1945. Koncert zahájí slavná a sugestivní Beethovenova předehra Egmont, součást scénické hudby ke hře Johanna Wolfganga Goetha. Básník byl Beethovenovou hudbou nadšen, ačkoli byl většinou odpůrcem hudebního doprovodu. Řekl o ní:

„Zde ovšem je, jak jsem naznačil, hudební doprovod žádoucí, a Beethoven pochopil s obdivuhodnou genialitou můj záměr.“